Tajná nahrávka jako důkaz. O podjatosti soudkyně Šperlichové se bude rozhodovat znovu
Vrchní soud v Olomouci se musí znovu zabývat námitkou podjatosti zlínské soudkyně Ivety Šperlichové. Rozhodl o tom ve středu Ústavní soud. Stížnost k němu podal Ladislav Lebánek, kterého Šperlichová odsoudila za nelegální výrobu cigaret. Muž ji zpochybnil poté, co se na internetu objevila tajná nahrávka, na níž soudkyně kriticky hovoří o advokátech a sprostě nadává. Soudy ve Zlíně ani Olomouci v minulosti námitce nevyhověly.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková novinářům řekla, že Vrchní soud v Olomouci bude muset námitku podjatosti znovu projednat a musí k tomu použít předmětnou nahrávku, kterou předtím nepoužil.
Neznamená to však precedentní rozhodnutí a nelze v každém dalším procesu používat tajně pořízené nahrávky, vždy je podle Sedláčkové potřeba pečlivě zvážit okolnosti každého případu.
Ústavní soud konstatoval, že soudy nižších stupňů porušily práva stěžovatele na zákonného a nepodjatého soudce garantovaná v Listině základních práv a svobod. Proto Ústavní soud rozhodnutí soudu nižšího stupně zrušil.
‚Před revolucí se mi soudilo dobře‘
Nahrávka se objevila loni, není ale jasné, kdo ji pořídil. Šperlichová na ní kriticky mluví o chování některých advokátů a účastníků řízení a pochvaluje si souzení před listopadem 1989.
„Mně se tak dobře soudilo před revolucí. Všichni měli úctu k soudu, k soudu chodili. Napoprvé se všechno skončilo, nebylo s tím tolik práce. Advokáti měli úctu k soudu,“ stěžuje si na nahrávce Šperlichová.
Lebánkův případ
Senát v čele se Šperlichovou uložil v červnu Lebánkovi 5,5 roku vězení za nelegální výrobu cigaret. Potrestal i další aktéry. Pokud by Vrchní soud v Olomouci naznal, že Šperlichová byla podjatá, mohl by to Lebánkův advokát uplatnit v dalších procesních krocích. Rozhodnutí o vězení je zatím totiž nepravomocné.
Na základě toho podal Ladislav Lebánek námitku podjatosti, podle něj Šperlichová nazvala jeho advokáta „blbečkem“.
Zlínská pobočka krajského soudu ale Šperlichovou z projednávání případu nevyloučila. Odůvodnila to také tím, že výroky nejsou komentářem ke konkrétní kauze a že nahrávka byla pořízena nezákonně, protože o tom soudkyně nevěděla. Šlo prý o výroky vyvolané psychickou zátěží plynoucí ze zhoršení chování lidí k soudu.
Podobně rozhodl i Vrchní soud v Olomouci. Podle něj Lebánek nedoložil, kdo a kde záznam pořídil, proto soud nemůže k výrokům Šperlichové přihlížet. Upozornil také na to, že existují pochybnosti o pravosti záznamu a chybí souhlas zachycených, takže nahrávku nelze jako důkaz použít. V tom se s ním ale Ústavní soud neztotožnil a nahrávku jako důkaz připustil.
Ústavní soud nemůže hodnotit obsah nahrávky. Přesto podle jeho názoru pejorativní vyjádření na adresu obhájce stěžovatele opodstatňuje závěr, že přinejmenším z hlediska objektivního testu nelze předsedkyni senátu považovat za nestrannou, což postačuje ke zrušení napadeného usnesení vrchního soudu.
