Soudkyně nechce soudit. Cítí se prý podjatá, protože byla v KSČ

Rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož má veřejnost právo vědět, kteří soudci byli před listopadem 89 členy KSČ, už má přímý dopad na projednávání soudních kauz. Konkrétně na proces, ve kterém osm osob čelí obžalobě z podpory pravicového extremismu. Soudkyně Věra Bártová, která měla případ na starosti, se označila za podjatou. Reaguje tak prý na kampaň, která poukazovala na její komunistickou minulost.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto.

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Nejvíc se v kampani angažovalo občanské sdružení K213. Podle jejího předsedy Jiřího Fialy je v zájmu spravedlnosti, aby Bártová kauzu nedokončila. „Nicméně zůstávají desítky dalších komunistických soudců, kteří soudí klidně dál,“ poznamenal Fiala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda občanského sdružení K213 Jiří Fiala a předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra v odpoledních Ozvěnách dne.

Domnívá se, že Bártová by kauzu neměla soudit z toho důvodu, že sama, podle jeho slov, patřila k opačnému politickému spektru.

„Komunistická strana je levicový extremismus. Pokud měla soudit pravicový extremismus, tak pocházela z přesně opačného politického spektra. Nebyla tudíž nestranná, nezaujatá, ale byla naopak ovlivněna svou minulostí. A člověk, který má extremistickou minulost, by jiné extremisty rozhodně soudit neměl,“ řekl Fiala.

Zda Bártová skutečně kauzu nedokončí, ale ještě není jasné. O věci nejprve musí rozhodnout odvolací soud, tedy senát městského soudu v Praze. „Ten by teprve mohl říci, zda argumenty uvedené mojí kolegyní v usnesení jsou natolik pádné, aby ve věci dále nepokračovala, nebo ne,“ vysvětlil předseda obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra.

Výrok Ústavního soudu, podle něhož má veřejnost právo vědět, kteří soudci byli před revolucí v komunistické straně, ale podle Vávry neznamená, že tato informace má souvislost s konkrétním výkonem práva.

„Je to otázka transparentnosti minulosti některých soudců. Ale tím to také končí. Rozhodně to nemůže být otázka podjatosti sama o sobě nebo dokonce otázka diskvalifikace pro výkony jejich povolání. To je absurdní a ostatně nic takového Ústavní soud ani nenaznačil,“ dodal předseda obvodního soudu pro Prahu 1.

Veronika Sedláčková, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme