Soudní znalci budou pod lepší kontrolou, slibuje ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti chce víc kontrolovat kvalitu posudků soudních znalců. Reaguje tak mimo jiné na případ zdravotní sestry z Rumburka, kterou soud zprostil obžaloby z šesti vražd až poté, co si nechal vypracovat revizní posudek. Předchozí dva se totiž zásadně lišily. Revizní posudky rozhodly i v kauze Petra Kramného, odsouzeného na 28 let za vraždu manželky a dcery.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto)

Soud (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Šéf České lékařské komory Milan Kubek už delší dobu upozorňuje, že kvalita posudků právě v oblasti zdravotnictví je často nevalná a stát by měl kontrolovat odbornost jednotlivých znalců.

A právě to má zohlednit nový zákon o znalcích, který chce ministerstvo spravedlnosti předložit k meziresortnímu připomínkovému řízení zhruba v březnu.

„U každého oboru bude specifikovaný potřebný počet let praxe, požadované vzdělání nebo případně certifikát o odborné znalosti pro každého znalce v každém příslušném oboru. Zákon zároveň zavede pro znalce vstupní zkoušku odborného charakteru, která bude písemná a ústní. A bude obsahovat i napsání cvičného posudku,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Odlišné posudky nemusí znamenat chybu

Předseda Komory soudních znalců Vladimír Vácha ale v České televizi upozornil, že procento fatálních pochybení soudních znalců není nijak velké.

Soudní znalec Radek Matlach v případu zdravotní sestry z Rumburku uvedl, že příčinou smrti šesti pacientů byla vysoká hladina draslíku. Znalci, kteří na žádost soudu vytvořili revizní posudek, to ale zpochybnili. V kauze Petra Kramného znalec Matlach tvrdil, že příčinou smrti Kramného ženy a dcery byla infekce nebo otrava. Revizní posudek ale ukázal, že ženy zabil elektrický proud.

To, že se v nějakém případě sejdou dva diametrálně odlišné posudky, navíc podle Váchy nemusí znamenat, že některý ze znalců pochybil nebo úmyslně posudek upravil.

„Jsou samozřejmě obory a odvětví, kde to inklinuje k více metodám zjištění posouzení. Dopravní nehody, zdravotnictví, někdy ekonomika, ceny, odhady, inklinují k tomu, že se znalci neshodnou. Záleží i na volbě otázky, kdy jenom drobná změna v položení cílové meritorní otázky může změnit závěr znaleckého posudku,“ vysvětluje předseda Komory soudních znalců.

Přísnější sankce

Znalcům dnes za pochybení hrozí ve správním řízení pokuta až 200 tisíc korun a v krajním případě vyškrtnutí ze seznamu znalců.

Ministerstvo chce sankce zvýšit a plánuje také vznik databáze jednotlivých pochybení. Soudci by tak měli možnost si zkontrolovat, jestli vybraný znalec už v podobných případech dříve nechyboval.

Věra Marešová se do nemocnice v Rumburku zřejmě nevrátí. Bude žádat náhradu škody

Číst článek

Pokud se prokáže, že znalec posudek úmyslně upravil, může být odsouzen za křivé svědectví. V minulosti byl za zmanipulování posudku odsouzen znalec Vladimír Smejkal. Podle vrchního soudu úmyslně vypracoval posudek pro ministerstvo práce a sociálních věcí tak, aby resort mohl bez výběrového řízení přidělit zakázku za 1,5 miliardy korun společnosti IBM.

Policie prověřuje i soudní znalce z případu lobbisty Romana Janouška.

ČRo, Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme