Soudních znalců bude víc. Dohlédne na ně ministerstvo spravedlnosti
Systém jmenování soudních znalců se v budoucnu změní. Nově ministerstvo spravedlnosti do seznamu znalců zapíše každého, kdo splní zákonem daná kritéria. Vyplývá to z věcného záměru zákona o znalcích, který dnes resort představil.
Kvalifikační předpoklady mají být u každého oboru jiné. Zájemci o zapsání do seznamu znalců budou muset projít vstupní zkouškou, nechat se pojistit proti škodám vůči svým klientům a pravidelně si doplňovat vzdělání.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Filipa Melzera se nová úprava dotkne i současných znalců. „Platí tady princip kontinuity výkonu znalecké činnosti. To znamená, ti, kteří jsou dnes znalci, budou i znalci zapsaní v tomto seznamu. Pokud nebudou splňovat kritéria, která na ně bude nová právní úprava klást, tak budou muset do pěti let od účinnosti tohoto zákona prokázat, že nová kritéria splňují,“ vysvětlil Melzer.
Dosud platí, že o jmenování znalců většinou rozhodují předsedové krajských soudů a nové zájemce nepřijmou tehdy, pokud už pro daný obor mají odborníků dostatek.
Na Rádiu Česko se k nové právní úpravě vyjadřoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) připouští, že znalců díky nové úpravě přibyde. Neobává se ale, že by se ti současní neuživili. „Osobně se nedomnívám, aby se někdo stal, až na určité výjimky, soudním znalcem na fulltime job. Očekávám, že to jsou opravdu specialisté ve svém oboru a že specializaci získali v jiné své činnosti,“ poznamenal Pospíšil.
Nově by se také znalcem mohly stát i právnické osoby, což je podle ministra v zahraničí běžné.
"Právnická osoba může vykonávat znaleckou činnost jako takzvaný znalecký ústav, což vyvolává dojem, a je to také v zahraničí, že pokud znalecký posudek dělá znalecký ústav, jedná se většinou o jakousi supervizi významnější než běžný znalecký posudek," vysvětlil Pospíšil a doplnil:
"Ale u nás to bohužel není, protože i když normální znalci založí s.r.o., tak mohou mít titul znaleckého ústavu, a stejně tak univerzita nebo vědecký výzkumný ústav také může mít charakter znaleckého ústavu. Proto do budoucna chceme toto rozlišit a chceme, pokud někde už je znalecký ústav, aby to byly opravdu jen špičkové vědecké a výzkumné instituce. To znamená zúžíme ten pojem znaleckého ústavu proti současnému dnešnímu stavu, protože ten je pro občany matoucí."
Hlavní je transparentnost
Podle Pospíšila je tato změna legislativy jedním z klíčových úkolů resortu spravedlnosti vedle nového občanského zákoníku a posílení práv obětí.
"Důvodem je to, že platí stále právní úprava z 60. let, která bohužel obsahuje netransparentní a nejasné podmínky pro výběr soudních znalců, pro výkon jejich činnosti, a podmínky pro odvolávání také nejsou zcela jasné. Takže filozofií je ztransparentnit celé to prostředí tak, aby nevznikalo podezření, proč někdo byl vybrán a stal se soudním znalcem, zatímco někdo vybrán nebyl jenom proto, že předseda krajského soudu konstatoval, že má soudních znalců dost," řekl ministr a dodal:
"Druhá věc je to, že seznam soudních znalců bude umístěn na internetu, bude veřejný, a každý občan, soudce se bude moci podívat, jaké máme soudní znalce pro určité oblasti. A co je také důležité, vznikne seznam jednotlivých znaleckých posudků, kde bude také jasné z toho seznamu, co jaký znalec vykonával, jaké znalecké posudky vytvořil."
Dohled nad novou situací by měl vykonávat podle Pospíšila stát. Ve funkčnost různých komor nevěří.
"Já jsem přesvědčen, že dohled nad soudními znalci, protože jejich činnost je pro rozhodování soudů klíčová - většina soudů rozhoduje na základě znaleckých posudků - má vykonávat stát, tedy ministerstvo. Nejsem spíš příznivcem toho vytvořit jakousi komoru, kde členové kontrolují sami sebe a bohužel v českých poměrech potom dochází k tomu, že ta kontrola není příliš efektivní. Narážím například na problémy, které byly spojeny s exekutorskou komorou před několika lety, kdy jsme museli jim určitou formu kontroly odebrat a přenést ji na ministerstvo spravedlnosti."
