Soudy chybovaly při nařízení ústavní výchovy pro hluchoněmou dívku
České soudy udělaly chybu při nařízení ústavní výchovy pro hluchoněmou dívku, kterou její matka Jitka Mancini v roce 2008 unesla do Lichtenštejnska. Konkrétně jde o soudy ve Svitavách a Pardubicích, které dívku nevyslechly a nezeptaly se na její názor. Ústavní soud proto rozhodnutí zrušil a nařídil nové projednání věci.
Obecné soudy v původním řízení rozhodly o ústavní výchově na základě informací, které měly z jiných zdrojů. U prvostupňového soudu dívka vystoupit nemohla, protože byla stále v zahraničí, odvolací soud pak její výpověď označil za nadbytečnou.
“Odvolací soud se postavil na stanovisko, že osobní slyšení dítěte není zapotřebí proto, že měl dostatečně silné důvody pro závěr, že rodiče nejsou způsobilí sami zajistit řádnou výchovu dítěte. My si říkáme, že ani za situace, kdy je obecný soud takto silně přesvědčen, nelze pominout onen osobní výslech,“ vysvětlil ústavní soudce Vladimír Kůrka.
Rozhodování se vrací na začátek
Kvůli tomu, že soud neznal stanovisko dívky, přišel podle Kůrky o významný zdroj informací. Skutková zjištění jsou kvůli tomu nekompletní. Podle ústavní stížnosti chce sedmnáctiletá dívka, která trpí psychickou chorobou, zůstat s matkou a je schopná to dát jednoznačně najevo.
“Pro pominutí provedení tohoto osobního slyšení nebyl žádný důvod, zejména pak ve fázi odvolacího řízení, kdy dítě už bylo soudu k dispozici a dokonce jak ono, tak matka se takového výslechu výslovně dožadovaly,“ doplnil soudce.
Rozhodování se teď vrátí na začátek, Ústavní soud tím ale nijak nepředjímá celkový výsledek řízení, zdůraznil Kůrka. Připustil, že výpověď dcery teoreticky může přivést řízení ke zcela jinému závěru, na druhou stranu připomněl, že soudy mohou v zákonem stanovených případech nařídit ústavní výchovu i přesto, že si dítě přeje zůstat s některým z rodičů.
