Soudy loni schválily osvojení 63 dospělých, změní se jim i rodné číslo

Mladá žena z Prahy se bála, že by musela platit za svého otce dluhy. Proto se ve 23 letech rozhodla, že se od biologického rodiče úplně odstřihne. Nechala se proto jako už zletilá osvojit svým otčímem. Podobně o adopci dospělých rozhodly vloni soudy u 63 případů. Někdy ale rozhodnutí přináší osvojeným i nečekané problémy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Osobní doklady | Foto: Jan Rosenauer

„Můj otec měl značné dluhy a hrozně jsem se bála, abych je nemusela platit. Manžel mojí mamči nabídl, že nás osvojí, takže jsme podali návrh k soudu,“ popisuje osvojení 23letá žena z Prahy, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Soud se táhl rok, protože biologický otec opakovaně nepřišel na jednání. Soudkyně nakonec osvojení povolila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stačí jedno rozhodnutí soudu a člověk získá nové příjmení i rodné číslo. O komplikacích při osvojování dospělých natáčela Petra Benešová

„Když rozsudek nabyl právní moci, tak jsem musela s rozsudkem na matriku s tím, že mi do rodného listu zapíšou nového otce místo starého. Vydali mi nový rodný list s tím, že si můžu změnit příjmení,“ vypráví.

Kvůli změně příjmení ale musela zdlouhavě obíhat úřady znovu. „Muselo se to řešit tak, že mi vydali nový list se starým příjmením a já pak s tím novým rodným listem musela zase na matriku v místě bydliště – což je úplně jiná matrika, než mi vyřizovala rodný list – tam jsem musela zaplatit poplatek 1000 korun, a rozhodli, že budu používat nové příjmení,“ říká.

Ani to ale nebylo všechno. Po osvojení se jí automaticky změnilo rodné číslo. Tedy jeho koncovka za lomítkem. Úřednické martyrium tak pokračuje. Dívka teď čeká na nový občanský průkaz, cestovní pas a další doklady.

„Na sociálku to hlásilo už ministerstvo vnitra, což je v pořádku. Na zdravotní pojišťovnu jsem to posílala před 14 dny s tím, že žádám o změnu a o vydání nové kartičky,“ dodává 23letá žena, co musela podstoupit. Novou identitu musí nahlásit i v práci a bankách.

Změna čísla u dospělých má skončit

Rodné číslo se dosud běžně mění při osvojení nezletilých dětí. „Změna koncovky u rodného čísla je daná evropskou směrnicí, která nařizuje chránit nezletilé tím, že při osvojení dojde ke změně rodného čísla. Tím dochází ke zpřetrhání původních vazeb,“ vysvětluje důvod mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní, jehož důsledkem je plné nahrazení pokrevního vztahu mezi rodičem a dítětem. Osvojením zároveň také zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jako i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Osvojit lze nezletilé dítě, od loňského roku je díky novému občanskému zákoníku možné i osvojení zletilého, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
Zdroj: aplikace Nový občanský zákoník – JUDr. Petr Šustek, Ph.D.

„U dospělých byla dána možnost osvojení s účinností nového občanského zákoníku. Jen občanský zákoník neřešil, že při osvojování dospělých není potřeba zpřetrhávat vazby, takže není potřeba měnit rodné číslo,“ objasňuje Řepka.

Ministerstvo chce, aby se dospělých taková změna netýkala. Navrhne proto úpravu v zákoně o evidenci obyvatel.

„Ta by měla začít platit od poloviny příštího roku, to znamená od července 2016. U dospělých ke změně rodného čísla už nebude docházet,“ slibuje mluvčí ministerstva vnitra.

Možnost osvojit dospělého se vrátila po 65 letech

Osvojení dospělého člověka bylo u nás možné jen do roku 1949. Znovu se tato možnost vrátila až s novým občanským zákoníkem, který platí od loňského roku. Osvojení funguje ve dvou modelových situacích.

„Jednak mluví o osvojení zletilého, které je podobné tomu, co se věcně sleduje osvojením nezletilého. To jsou případy, kdy například máte v péči dítě, rozhodnete se, že ho osvojíte, návrh se podá na soud, dítěti je 17 let. Ale soudní řízení se vleče a v průběhu řízení dítě dosáhne věku 18 let,“ popsal už dříve hlavní autor občanského zákoníku Karel Eliáš.

Nebo například v situaci, když jeden z manželského páru chce osvojit dítě svého partnera. Může jít i o adopci sourozenců, z nichž jeden je už dospělý.

„A pak je to druhý případ, to je osvojení, které není podobné osvojení nezletilého, kdy zákon vyžaduje, aby takové osvojení bylo v souladu s dobrými mravy. To znamená, že klade důraz na přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem,“ říká Eliáš.

V takových případech si budou osvojovat zletilého často lidé, kteří nemají vlastní děti nebo se o ně jejich potomci ve stáří nestarají.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme