Špatný přístup k vodě by podle studii mohly mít do 15 let až 2 miliardy lidí
Už po osmnácté svět slaví Den vody. Lidem má připomínat, že je tato životně důležitá tekutina stále vzácnější. Přístup k vodě v současnosti nemá každý šestý člověk na planetě.
Čistá voda pro zdravý svět. To je letošní heslo OSN ke Dni vody. Její vzácnost připomínají osvětové akce třeba v Nairobi nebo Keni, kde budou o kvalitě vody v různých koutech planety diskutovat vědci i politici. Další podobné akce hlásí Indie nebo středoamerický Honduras.
OSN chce veřejnosti také připomenout, že mnoho lidí - především v subsaharské Africe - nemá ke zdroji s pitnou vodou snadný přístup a že je s ní zapotřebí šetřit. Jak totiž ukazují studie, do 15 let by mohly v oblastech s nedostatkem vody žít na 2 miliardy lidí.
Více než miliarda obyvatel planety nemá přístup k pitné vodě. Ptáme se hydrologa a geografa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumíra Janského.
"Na světě je řada oblastí s deficitem vody, která se tam musí nějakým způsobem přepravovat. To si však mohou dovolit pouze země, které na to mají finanční prostředky. Takže v celé řadě oblastí rozvojového světa je velký nedostatek vody," uvedl na Rádiu Česko hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Bohumír Janský.
Už srovnání kontinentů z hlediska přírodních podmínek podle něj napovídá, že jsou na tom velice různě. "My hovoříme většinou o takzvané odtokové výšce. To je míra veškeré vody, která za rok odteče z kontinentu, rozložená na celou jeho plochu,“ vysvětlil.
Přiblížil, že například Jižní Amerika má odtokovou výšku 658 milimetrů, severní Amerika polovinu. Evropa je na úrovni asi 270 mm a Austrálie má odtokovou výšku necelých 40 mm.
ČR je na případný nedostatek vody připravena
V souvislosti s globální změnou klimatu se občas mluví o tom, že by mohl hrozit nedostatek vody i v našich, středoevropských podmínkách. Podle Janského je situace střední Evropy nesrovnatelná s problémovými oblastmi světa. Negativní průvodní jevy však můžeme pozorovat i u nás.
„Třeba tendence snižování průtoků řek v dlouhodobém průměru. Ale převážně to spatřujeme v oblasti podzemní vody, kdy v některých klesají hladiny podzemní vody. Nevíme ale, jestli tento trend bude pokračovat nebo nedojde k opačným výkyvům,“ uvedl.
Na případný nedostatek vody je podle něj Česká republika poměrně dostatečně připravena. „Máme velké rezervy z hlediska zásob vody. Souvisí to s tím, že v minulých obdobích byli vodohospodáři nuceni vzhledem k velkým spotřebám vody především v průmyslu tu situaci řešit, že se stavěla celá řada přehradních nádrží i vodárenských nádrží na pitnou vodu,“ uvedl.
Co se týče kvality vody, ta se podle hydrologa u nás začala výrazněji řešit po roce 1990, především v rámci mezinárodních projektů. „Dosáhlo se velikých úspěchů. Podařilo se sanovat rozhodující zdroje znečištění, podařilo se postavit čistírny odpadních vod v nejvíce problematických oblastech,“ uvedl na Rádiu Česko hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Bohumír Janský.
