SPD nesouhlasí s korespondenční volbou. Zablokovala projednávání senátního návrhu
Opoziční SPD zablokovala ve sněmovně páteční projednávání senátního návrhu, který má zavést korespondenční volbu poslanců a prezidenta ze zahraničí. Vynutila si předčasné přerušení schůze dolní komory, když si vyžádala padesátiminutovou přestávku na jednání své frakce, tedy až do konce jednacího dne.
Možnost korespondenční volby z ciziny označili představitelé SPD, která u voličů v zahraničí neboduje, za naprosto nepřijatelnou a zásadně s ní nesouhlasí.
Zrušení přímé volby prezidenta je jedna z možností, jak narovnat Ústavu, domnívá se právník Wintr
Číst článek
SPD si přestávku na jednání své frakce vyžádala během pátku dvakrát. Poprvé si pauzu v délce 45 minut vynutila dopoledne během projednávání novely stavebního zákona, podruhé po poledni, kdy předsedající schůze Jana Mračková Vildumetzová (ANO) již projednávání korespondenční volby zahájila. Proti tomu protestoval předseda SPD Tomio Okamura, podle něhož frakce o pauzu žádala ještě před zahájením projednávání senátní novely.
Předseda poslanců ODS Marek Benda následně uvedl, že není důležité, zda bylo projednávání novely zahájeno, či nikoli vzhledem k tomu, že jednání sněmovny bylo fakticky pro pátek ukončeno. „Jestli to má význam pro vás, tak si to vy napište na svůj facebook,“ vzkázal Okamurovi. Mračková Vildumetzová na základě jeho námitky a po poradě s předsedy poslaneckých klubů ohlásila, že SPD o pauzu požádala ještě před projednáváním novely, což přehlédla, a že tedy jednání o korespondenční volbě zahájeno nebylo.
‚Velký faul‘
Benda neskrýval rozmrzelost nad průběhem a způsobem řízení schůze, na níž se opozici povedlo kvůli momentální absenci koaličních poslanců v jednacím sále prosadit také odklad projednávání stavebního zákona do začátku března. „To, co se tady odehrálo, pokládám za velký faul,“ uvedl. Zapochyboval o tom, zda zástupci opozice mají schůze sněmovny řídit a školit poslance, že v jednacím sále musí být „24 hodin denně a poslouchat všechny ty řeči“.
Korespondenční volbu pro Čechy v cizině navrhl loni Senát na základě požadavku krajanských sdružení a s podporou ministerstva zahraničí. Argumentoval také tím, že Česko je jednou z posledních pěti zemí EU, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají. Korespondenční volbu by mohlo využít až 600 000 Čechů žijících v cizině, pro které je časově i finančně náročné dostavit se na hlasování na některou ze 111 českých ambasád. Loni tam přišlo volit poslance 13 236 z 18 808 zapsaných voličů. Strany současné vládní koalice volilo z ciziny 85 procent voličů, zatímco ANO získalo jen necelých pět procent hlasů a SPD 2,2 procenta hlasů.
