Žádné veřejné výběrové řízení, ale přímé oslovení švédské firmy Ericsson. Tak postupovala armádní komise, která vybírala pro dělostřelectvo speciální radary ke sledování protivníkovy palby. Zařízení typu Arthur přitom přijde státní pokladnu na miliardu a 900 miliónů korun. Zítra má ministerstvo obrany chystanou lukrativní zakázku schválit.

8:06 17. listopadu 2004 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Šéf resortu Karel Kühnl nevidí na postupu svých podřízených nic špatného. "I podle zákona o veřejných zakázkách tam, kde se jedná o válečný materiál, z důvodů bezpečnostních a obranných je možné oslovovat přímo."

Kühnl dodává, že výběrová komise posuzovala i konkurenční systém. Proč se ale obě firmy neutkaly v běžné soutěži, nevysvětlil. Nejen opoziční, ale i koaliční poslanci připravovaný obchod kritizují. Stínový ministr ODS Petr Nečas a Miloš Titz z ČSSD se shodují, že armáda by měla investovat především do jednotek, které jezdí do zahraničí. A to dělostřelci nejsou.

Navíc přednostně potřebují nové kanóny a ne radary. Jejich hlavní zbraní jsou totiž zastaralé houfnice Dana s ráží používanou v bývalé Varšavské smlouvě. "A z toho plyne, že pokud si palebné průměry, které vezou s sebou, v boji vystřílely, tak vzhledem k tomu, že nemáme dopravní kapacitu, abychom to přitáhli ze skladišť, takže nejsme schopni ty naše dělostřelecké systémy zásobovat municí a sousedi zleva ani zprava nám nepomohou, protože mají ráži 155."

Markéta Kaclová, Pavel Otto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít