Každý pátý žák se znevýhodněním někdy čelil tlaku, aby přestoupil do speciální školy, ukázal průzkum
Pětina rodičů dětí s lehčím mentálním nebo tělesným hendikepem se někdy setkala s požadavkem, aby jejich potomek přestoupil do speciální třídy nebo školy. Ukázal to průzkum, který pro neziskovou organizaci Spolu udělala společnost PAQ research. Většinou přestup navrhne škola nebo poradna, podle nichž děti často potřebují asistenta. Podle ředitelů škol je ale velmi komplikované asistenta zaměstnat. Ministerstvo školství chce pravidla změnit.
Michaela Málková má dva syny a oba mají diagnostikovaný syndrom ADHD - neposedí, těžko se soustředí, jsou hyperaktivní. Mladší tříletý David zatím vůbec nemluví, všemu ale rozumí.
Problémem inkluze je i komplikovaná pozice asistentů pedagoga. Poslechněte si, proč děti končí ve speciálních školách
David chodí do své spádové školky. Michaela trvá na tom, že je to pro něj lepší než školka speciální. Tím samým už si totiž prošla před deseti lety s prvním synem Dominikem. „Syn byl agresivní vůči ostatním dětem, napadal je. Měl záchvaty vzteku. Vyvstal tam tlak ze strany paní učitelky, která nám naznačovala, že bychom to měli nějak řešit. Ale zpočátku všechno směřovalo k tomu, že je to chyba nás rodičů ve výchově,“ říká Málková.
Zvrat nastal ve chvíli, když přesnou diagnózu stanovila psychiatrička a Dominikovi pomohly léky. Dnes je mu třináct a chodí do běžné základní školy, kde ho podporuje asistentka. Závodně plave, rád jezdí na kole a přemýšlí, že by se stal učitelem.
„Velmi dobře prospívá, teď bude mít asi vyznamenání. I když se mě snažili přesvědčit, tak jsem si tvrdošíjně trvala na tom, že Dominik je dítě, které nepatří do speciální školy, a když mu pomůžeme, tak on to zvládne,“ říká Dominikova máma.
Místo tří jen jeden asistent na třídu. Ministerstvo chce změnou vyhlášky upravit pravidla inkluze
Číst článek
„Vždycky si uvědomíme, jak moc ho to sociální prostředí, ve kterém je, formuje. On měl nějaké znalosti a dovednosti a šel by do speciální třídy, kde by byly děti, které by se teprve učily rozvíjet. To by přece nebylo dobře. Vyplatilo se to, protože kdyby tam šel, tak by nebyl tam, kde je dnes,“ dodala maminka.
Speciální školy
Podle předsedkyně organizace Spolu Ivy Janské, jak zkušenosti Málkových, tak i výsledky výzkumu PAQ research potvrdily, že v Česku je stále trend zařazovat děti do speciálních tříd a škol ve větší míře, než je to nutné.
„Je tady určitě velký prostor pro to, aby část dětí byla začleněna s podporou v běžných školách a mohly to tam zvládnout. Je ale nutno říct, že speciální školy mají v našem vzdělávacím systému velmi důležitou roli a místo. Spíš jde o míru toho, které děti by ve speciálních školách měly být vzdělávány,“ říká Janská.
S rušením míst asistentů pedagogů nakonec ministerstvo nepočítá. Změna proběhne v doučování
Číst článek
Upozorňuje také na to, že doporučení pedagogicko-psychologické poradny umístit dítě do speciální třídy nebo školy, není pro rodiče závazné. Kam své dítě zapíšou, je čistě na nich. Neochota škol přijímat děti se speciálními vzdělávacími potřebami může souviset s náročnou administrativou, která je s tím spojená, tvrdí někteří ředitelé.
„Je to komplikované v tom, že asistenty připravuje pedagogicko-psychologická poradna, a jsou přiděleni na konkrétního žáka. To znamená, že ve chvíli, kdy žák změní školu, končí i pracovní poměr asistenta, který má uzavřený s danou školou. Je tam dost velká nejistota,“ vysvětlil prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Ministerstvo školství plánuje upravit pravidla tak, aby mohly školy financovat úvazky asistentů pedagoga podle počtu tříd a jejich průměrné naplněnosti. Mělo by to taky znamenat méně papírování pro ředitele škol i pro pedagogicko-psychologické poradny.
