Soudkyně chválící justici za totality zůstane v taláru. ‚Momentální frustrace,‘ bránila se kárné žalobě

Výroky o advokátovi „blbečkovi“ a chválení souzení před listopadem 1989 byly jen výrazem „momentální frustrace“. I tak svá slova bránila soudkyně Iveta Šperlichová, kterou v říjnu potrestal kárný senát. Šperlichová totiž rozhodovala o případu, ačkoliv byla podjatá a měla se z něj vyloučit. Souzená kauza kvůli tomu spadla pod stůl a muselo se o ní rozhodovat znovu. Podle rozsudku se ale neprokázal úmysl, soudit tak může dál, má ale snížený plat.

dokument Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soudkyně Iveta Šperlichová. | Zdroj: Reprofoto ČT24

V roce 2017 se soudkyně zlínské pobočky Krajského soudu v Brně Iveta Šperlichová dostala do veřejného povědomí a zájmu médií, když se objevila tajná nahrávka z interní porady soudců. Na ní měla podle ČTK kriticky mluvit o chování některých advokátů a účastníků řízení a také si pochvalovat souzení před listopadem 1989. Kvůli tomu na ni Ladislav Lebánek, kterého dříve odsoudila za nelegální výrobu cigaret, podal stížnost. Podle něj jeho advokáta nazvala „blbečkem“. Se stížností neuspěl u zlínského ani olomouckého soudu, nakonec mu ale dal za pravdu až Ústavní soud.

Byla podjatá, a přesto rozhodovala. Předseda Nejvyššího soudu podal kárnou žalobu na zlínskou soudkyni

Číst článek

Právě tajně pořízená nahrávka stála na začátku kárného řízení se soudkyní. Žalobu na ni letos v dubnu podal předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, jak tehdy informoval server iROZHLAS.cz.

Ústavní soud totiž řekl, že je soudkyně podjatá, a Šperlichová se tak následně měla vyloučit z jiné větve téže trestní věci. Jenže to neudělala a rozhodovala. „Předmětný nález Ústavního soudu měl být pro kárně obviněnou červeným světlem signalizujícím, že došlo k pochybení a je třeba se jím zabývat. Pokud by tak učinila, musela by si uvědomit jeho dopad na vyloučenou trestní věc,“ vyčetl Šperlichové Šámalův soud.

Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu, která v polovině října o pochybeních soudkyně rozhodoval a shledal ji vinou. Redakce iROZHLAS.cz nyní zveřejňuje celý rozsudek, ve kterém například Šperlichová obhajuje své výroky z tajné nahrávky.

Následuje celý text rozsudku:

Potrestání publicitou

„Obviněná úvodem konstatovala lítost nad případným ohrožením důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Její výroky učiněné při tajné poradě nebyly rozhodně důvodem, aby se zpronevěřila své profesní integritě a výkonu spravedlnosti zákonného soudce,“ parafrázuje obhajobu Šperlichové předsedkyně kárného senátu Miluše Došková v rozsudku.

„Mně by společnost měla líbat ruce, já dělám jenom takovou tu... to je taková sviňárna, já odklízím společenskej odpad. Jako ženy v kravíně hovna uklízí, ale jsou na zdravým vzduchu, mezi milejma krávama, který je neosočujou, já uklízím společenskej odpad.“

soudkyně Iveta Šperlichová (na nahrávce)

Slova o advokátovi „blbečkovi“ i chválení soudnictví za minulého režimu měla zlínská soudkyně označit za „výraz momentální frustrace plynoucí ze zobecněného poznatku chování účastníků řízení“. Už v minulosti své výroky omlouvala psychickou zátěží, která prý plyne ze zhoršení chování lidí k soudu.

Šperlichová se ale osobně kárného řízení nezúčastnila. V rozsudku stojí, že se jí nelíbilo, že se během jednání měla přehrávat tajně pořízená nahrávka. Nahrávka podle ní byla neaktuální, protože předseda Nejvyššího soudu Šámal na ni kárnou žalobu podal proto, že se nevyloučila z případu, ačkoliv byla podjatá. Nikoli kvůli nahrávce. Ta jako důkaz byla podle ní „nad rámec potřeby“ a jednalo se o „nešetrný zásah do jejích práv“.

Navíc podle ní byla dostatečně potrestána už tím, že se obsah nahrávky dostal na veřejnost. „Vzhledem k míře publicity spojené s výroky kárné navrhovatelky posuzovanými Ústavním soudem ve výše zmíněném usnesení má kárná navrhovatelka za to, že již byla tímto dostatečně potrestána,“ stojí v rozsudku.

Úmysl, nebo nepozornost?

Senát Nejvyššího správního soudu, který o soudkyni rozhodoval, dal částečně Šámalovi a jeho stížnosti za pravdu – Šperlichová neměla o případu rozhodovat a měla se z něj vyloučit. „Kárný soud ovšem nesdílí názor kárného navrhovatele, že se porušení povinností soudkyně dopustila vědomě a úmyslně,“ dodala ale předsedkyně senátu Došková.

Podle ní není možné doložit, zda si zlínská soudkyně rozhodnutí Ústavního soudu, které se jí týkalo, nepřečetla, a proto se z rozhodování v trestní kauze nevyloučila, nebo jestli jí rozhodnutí bylo známé, ale ona jej prostě ignorovala.

I proto nakonec Šperlichovou potrestal kárný senát jen snížením platu na tři měsíce. „Kárný soud pro nemožnost zjištění skutečností rozhodných pro posouzení formy zavinění vycházel z možnosti pro kárně obviněnou nejpříznivější, tedy že její jednání bylo výsledkem nejmírnější formy zavinění,“ stojí na závěr v rozsudku.

Justiční omyl. Soud poslal muže na deset let za mříže, on zatím vypátral jiného pachatele

Číst článek

Redakce oslovila prostřednictvím Krajského soudu v Brně i Šperlichovou. Ta ale rozsudek nechtěla komentovat.

Justiční omyl

Šperlichová figuruje také v jednom z největších justičních omylů, který v únoru zmapoval Radiožurnál. Jeho obětí je Milan Šnajdr, který strávil za mřížemi rok a dva měsíce, odsouzen byl ale na deset let za únos.

Na začátku letošního roku se přitom přišlo na to, že pachatelem je podle všeho někdo jiný – únosci byli nedávno obviněni a dva z nich se měli přiznat.

O vině Šnajdra u Krajského soudu ve Zlíně rozhodla právě Šperlichová. Zjištění Radiožurnálu ale tehdy nechtěla komentovat.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme