Špidla, Gross, Nečas, Topolánek. Sobotkův kabinet by byl sedmou vládou, která končí předčasně

Pokud skutečně dojde k demisi vlády, bude Sobotkův kabinet sedmým, který skončí předčasně. Naposledy celé volební období vydržela před patnácti lety vláda současného prezidenta Miloše Zemana (1998-2002). Čtyři roky ještě vládl kabinet Václava Klause (1992-1996). Podívejte se na přehled pádů jednotlivých kabinetů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sobotkův kabinet by byl sedmým, který skončil předčasně. | Zdroj: Český rozhlas

Druhá vláda Václava Klause (vládla 18 měsíců; červenec 1996 až leden 1998)

Ve volbách do sněmovny v roce 1996 získala dosavadní vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA jen 99 mandátů a byla odkázána na toleranci ČSSD. Nestabilitu vlády začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy země, olej do ohně přilily i zprávy o fiktivních sponzorech občanských demokratů. Poté, co MfD informovala o údajném tajném kontu ODS ve Švýcarsku, se strana rozštěpila a z vlády navíc odešli ministři KDU-ČSL i ODA. Na konci listopadu podal Klaus demisi, vláda působila do 2. ledna 1998, kdy byl jmenován kabinet Josefa Tošovského.

Vláda Vladimíra Špidly (25 měsíců; červenec 2002 až srpen 2004)

Volby v roce 2002 vyhrála ČSSD v čele se Špidlou, který se stal premiérem koaličního kabinetu, ve kterém zasedli i zástupci KDU-ČSL a US-DEU. Vláda však měla jen 101 poslanců a ani její podpora v sociální demokracii nebyla zdaleka jednoznačná. V březnu 2003 sice Špidla obhájil svůj předsednický post v ČSSD a jako předseda vlády pokračoval, jeho definitivní konec ale znamenal neúspěch strany ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. Vláda podala demisi 1. července 2004, vládla do jmenování nového kabinetu o měsíc později.

Vláda Stanislava Grosse (devět měsíců; srpen 2004 až duben 2005)

Statutární místopředseda ČSSD a dosavadní ministr vnitra Gross nahradil v premiérském křesle Špidlu a převzal i základní půdorys koaličního kabinetu s lidovci a unionisty. Grossovi i jeho kabinetu zlomila začátkem roku 2005 vaz aféra okolo majetkových poměrů jeho rodiny, po níž oznámili odchod z vlády ministři za KDU-ČSL a US-DEU. Gross nakonec podal 25. dubna demisi, ve stejný den prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) i jeho kabinet.

ONLINE: Vláda podá demisi, oznámil Sobotka. Nechce, aby Babiš hrál roli mučedníka

Číst článek

První vláda Mirka Topolánka (čtyři měsíce; září 2006 až leden 2007)

Po složitých povolebních jednáních nakonec tehdejší šéf ODS Topolánek sestavil menšinový kabinet složený z občanských demokratů a nestraníků. Vláda však začátkem října jako první v historii samostatné ČR nezískala důvěru - hlasovalo pro ni jen 96 poslanců (občanští demokraté, zelení a většina lidovců). Topolánek následně podal 11. října demisi, kabinet však vládl až do jmenování svých nástupců na počátku roku 2007.

Druhá vláda Mirka Topolánka (28 měsíců; leden 2007 až květen 2009)

Na druhý pokus sestavil Topolánek koaliční kabinet, ve kterém spolu s ministry za ODS zasedli i zástupci KDU-ČSL a Strany zelených. Na počátku měla vláda ve sněmovně pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Opozice postupně vyvolala pět hlasování o nedůvěře vládě, v důsledku vnitřních sporů ve Straně zelených i ODS ten pátý v březnu 2009 uspěl. První česká vláda, které byla vyslovena nedůvěra, vládla až do jmenování kabinetu Jana Fischera v květnu 2009.

Lex Babiš, policejní reorganizace, dluhopisy, biopaliva. Tři roky sporů mezi ANO a ČSSD

Číst článek

Vláda Petra Nečase (36 měsíců; červenec 2010 až červenec 2013)

Vznikla po volbách v květnu 2010, v nichž sice zvítězila ČSSD s 56 mandáty, ale nedokázala dát dohromady většinu. Koalici složily ODS (53 mandátů), TOP 09 (41) a Věci veřejné (24), celkových 118 poslanců tak vládě zaručilo nejpohodlnější převahu ve sněmovně v historii samostatné ČR. Kabinet prožil několik krizí, po odchodu VV v dubnu 2012 reprezentovali její ministři nově vytvořenou stranu LIDEM. Kabinet ustál pět hlasování o nedůvěře, premiéru Nečasovi zlomila vaz až kauza jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (nyní Nečasové) a související policejní zásah na Úřadu vlády v červnu 2013.

Vláda Bohuslava Sobotky (39 měsíců; od ledna 2014)

Kabinet vznikl po volbách na podzim 2013, vláda se ovšem rodila rekordně dlouho, Sobotkova sestava byla jmenována až 95 dnů po volbách. Sedmnáctičlenný kabinet, složený z osmi ministrů za ČSSD, šesti za hnutí ANO a tří za KDU-ČSL, měl při hlasování o důvěře pohodlnou většinu 110 přítomných koaličních poslanců (jeden lidovec se omluvil). Fungování vlády ovšem téměř od samého počátku provázely slovní přestřelky, zejména mezi lídrem ANO a ministrem financí Andrejem Babišem a sociálními demokraty včetně premiéra Sobotky. Spory vyvrcholily dnes, když premiér v souvislosti s kauzou kolem Babišových korunových dluhopisů a nejasností o pořízení jeho majetku ohlásil demisi svou, a tedy celé vlády.

Petr Kočí, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme