Špidla, Gross, Nečas, Topolánek. Sobotkův kabinet by byl sedmou vládou, která končí předčasně

Pokud skutečně dojde k demisi vlády, bude Sobotkův kabinet sedmým, který skončí předčasně. Naposledy celé volební období vydržela před patnácti lety vláda současného prezidenta Miloše Zemana (1998-2002). Čtyři roky ještě vládl kabinet Václava Klause (1992-1996). Podívejte se na přehled pádů jednotlivých kabinetů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sobotkův kabinet by byl sedmým, který skončil předčasně. | Zdroj: Český rozhlas

Druhá vláda Václava Klause (vládla 18 měsíců; červenec 1996 až leden 1998)

Ve volbách do sněmovny v roce 1996 získala dosavadní vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA jen 99 mandátů a byla odkázána na toleranci ČSSD. Nestabilitu vlády začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy země, olej do ohně přilily i zprávy o fiktivních sponzorech občanských demokratů. Poté, co MfD informovala o údajném tajném kontu ODS ve Švýcarsku, se strana rozštěpila a z vlády navíc odešli ministři KDU-ČSL i ODA. Na konci listopadu podal Klaus demisi, vláda působila do 2. ledna 1998, kdy byl jmenován kabinet Josefa Tošovského.

Vláda Vladimíra Špidly (25 měsíců; červenec 2002 až srpen 2004)

Volby v roce 2002 vyhrála ČSSD v čele se Špidlou, který se stal premiérem koaličního kabinetu, ve kterém zasedli i zástupci KDU-ČSL a US-DEU. Vláda však měla jen 101 poslanců a ani její podpora v sociální demokracii nebyla zdaleka jednoznačná. V březnu 2003 sice Špidla obhájil svůj předsednický post v ČSSD a jako předseda vlády pokračoval, jeho definitivní konec ale znamenal neúspěch strany ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. Vláda podala demisi 1. července 2004, vládla do jmenování nového kabinetu o měsíc později.

Vláda Stanislava Grosse (devět měsíců; srpen 2004 až duben 2005)

Statutární místopředseda ČSSD a dosavadní ministr vnitra Gross nahradil v premiérském křesle Špidlu a převzal i základní půdorys koaličního kabinetu s lidovci a unionisty. Grossovi i jeho kabinetu zlomila začátkem roku 2005 vaz aféra okolo majetkových poměrů jeho rodiny, po níž oznámili odchod z vlády ministři za KDU-ČSL a US-DEU. Gross nakonec podal 25. dubna demisi, ve stejný den prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) i jeho kabinet.

ONLINE: Vláda podá demisi, oznámil Sobotka. Nechce, aby Babiš hrál roli mučedníka

Číst článek

První vláda Mirka Topolánka (čtyři měsíce; září 2006 až leden 2007)

Po složitých povolebních jednáních nakonec tehdejší šéf ODS Topolánek sestavil menšinový kabinet složený z občanských demokratů a nestraníků. Vláda však začátkem října jako první v historii samostatné ČR nezískala důvěru - hlasovalo pro ni jen 96 poslanců (občanští demokraté, zelení a většina lidovců). Topolánek následně podal 11. října demisi, kabinet však vládl až do jmenování svých nástupců na počátku roku 2007.

Druhá vláda Mirka Topolánka (28 měsíců; leden 2007 až květen 2009)

Na druhý pokus sestavil Topolánek koaliční kabinet, ve kterém spolu s ministry za ODS zasedli i zástupci KDU-ČSL a Strany zelených. Na počátku měla vláda ve sněmovně pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Opozice postupně vyvolala pět hlasování o nedůvěře vládě, v důsledku vnitřních sporů ve Straně zelených i ODS ten pátý v březnu 2009 uspěl. První česká vláda, které byla vyslovena nedůvěra, vládla až do jmenování kabinetu Jana Fischera v květnu 2009.

Lex Babiš, policejní reorganizace, dluhopisy, biopaliva. Tři roky sporů mezi ANO a ČSSD

Číst článek

Vláda Petra Nečase (36 měsíců; červenec 2010 až červenec 2013)

Vznikla po volbách v květnu 2010, v nichž sice zvítězila ČSSD s 56 mandáty, ale nedokázala dát dohromady většinu. Koalici složily ODS (53 mandátů), TOP 09 (41) a Věci veřejné (24), celkových 118 poslanců tak vládě zaručilo nejpohodlnější převahu ve sněmovně v historii samostatné ČR. Kabinet prožil několik krizí, po odchodu VV v dubnu 2012 reprezentovali její ministři nově vytvořenou stranu LIDEM. Kabinet ustál pět hlasování o nedůvěře, premiéru Nečasovi zlomila vaz až kauza jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (nyní Nečasové) a související policejní zásah na Úřadu vlády v červnu 2013.

Vláda Bohuslava Sobotky (39 měsíců; od ledna 2014)

Kabinet vznikl po volbách na podzim 2013, vláda se ovšem rodila rekordně dlouho, Sobotkova sestava byla jmenována až 95 dnů po volbách. Sedmnáctičlenný kabinet, složený z osmi ministrů za ČSSD, šesti za hnutí ANO a tří za KDU-ČSL, měl při hlasování o důvěře pohodlnou většinu 110 přítomných koaličních poslanců (jeden lidovec se omluvil). Fungování vlády ovšem téměř od samého počátku provázely slovní přestřelky, zejména mezi lídrem ANO a ministrem financí Andrejem Babišem a sociálními demokraty včetně premiéra Sobotky. Spory vyvrcholily dnes, když premiér v souvislosti s kauzou kolem Babišových korunových dluhopisů a nejasností o pořízení jeho majetku ohlásil demisi svou, a tedy celé vlády.

Petr Kočí, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme