Konec plánů na splavnění Odry? Vláda prozkoumá další možnosti, chystá zadání nové studie
Vláda se zatím nevzdává myšlenky na splavnění řeky Odry od českého pohraničí dále do Polska. Vyplývá to ze slov ministra dopravy Martina Kupky (ODS) pro server iROZHLAS.cz. Ten sice uvedl, že vláda počítá s už dříve zmíněným zrušením územní rezervy pro kanál Dunaj–Odra–Labe, ale zároveň plánuje zadat novou studii, která má zhodnotit ekonomické aspekty a ekologické dopady splavnění Odry v českém pohraničí do Polska.
O plánu na zrušení územní rezervy pro kanál Dunaj–Odra–Labe (DOL) informoval už dříve Ekonomický deník. Vláda to prezentovala jako definitivní tečku za megalomanským projektem propojení a splavnění dvou velkých českých řek s už splavněným Dunajem.
Konec meandrů? V Německu se připravuje úprava Odry, podle expertů to ohrozí biologickou rozmanitost
Číst článek
„Ten materiál se připravuje. Míříme ke zrušení územní rezervy, která zajišťovala budoucnost chimerického plánu na vybudování kanálu Dunaj–Odra–Labe,“ přiblížil pro server iROZHLAS.cz ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Jak ale záhy připustil, zrušení územní rezervy ještě neznamená konec plánů na splavnění obou řek. Zatímco o plánu na splavnění Labe informovala vláda už před časem s ohledem na studii Technologické agentury České republiky, kterou v tuto chvíli zkoumá a připomínkuje ministerstvo životního prostředí, o pokračování plánů na splavnění Odry nemluvila.
A vláda o něm nepsala ani ve svém červnovém návrhu, ze kterého oproti nakonec nepřijatému květnovému návrhu vypadla formulace o pověření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby do konce ledna 2023 předložil „„návrh aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky z důvodu naléhavého veřejného zájmu za účelem přípravy rozvojového záměru splavnění Odry v blízkosti česko-polských hranic“.
„Na základě výsledku meziresortního připomínkového řízení byla část materiálu týkající se splavnění části Odry vyjmuta a upravený materiál byl znovu předložen do meziresortního připomínkového řízení,“ píše se v posledním návrhu předloženém na vládu.
Materiál pro hlubší diskusi
Jak ale ministr Kupka pro server iROZHLAS.cz připustil, varianta splavnění Odry zatím rozhodně nespadla pod stůl. Naopak se podle něj připravuje materiál, který pro splavnění hledá další možnosti.
Ostravští zastupitelé se postavili proti stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Bojí se důsledků na okolí řeky Odry
Číst článek
„Je to materiál, který musíme podrobit hlubší diskusi. Jedná se dlouhodobě s polskou stranou, která má v úmyslu vytvořit kvalitní kanál od Koźle až k polsko-české hranici. Zvažujeme, jakým způsobem ho využít a zapojit do našich plánů, protože možnost splavnění přináší do našich plánů také další příležitosti pro dopravu šetrnější, zejména u sypkých materiálů,“ uvedl.
Zrušení územní rezervy přitom podle Kupky splavnění toku nevadí, protože případný nový kanál by vedl jiným koridorem než tím, který se plánoval pro DOL.
„Nepřichází do úvahy, aby se to splavnění jakkoliv dotklo oderských meandrů. Zároveň bych rád, abychom měli, než se opravdu pustíme do konkrétního projektování, k dispozici věrohodnou studii, která zmapuje jak možné dopady na životní prostředí, tak i konkrétní dopady ekonomické a dopravní. Bez toho nemá smysl podnikat další kroky a investovat další peníze,“ doplnil s tím, že k zadání podobné studie zatím stále ještě nedošlo.
Jak vysvětlil, projekt podporuje zejména zájem polské strany na splavnění oderské vodní cesty. Polská vláda se snaží projekt také dlouhodobě zařadit do Transevropské dopravní sítě (TENT-T), což by vedlo k jeho podpoře Evropskou unií. A zapojení Česka by podle Kupky bylo pro sousední zemi významnou podporou.
„Je to věc, o které vedeme nutně s polskou stranou diskusi, protože polská strana v každém případě chce budovat nový kanál, který by míjel oderské meandry a který by zajistil lepší dostupnost vodní dopravy. A byla by hloupost, zakázat si diskusi o tom, jak by se to mohlo pozitivně dotknout České republiky. A jak na to navázat železniční spojení,“ řekl Kupka serveru iROZHLAS.cz.
Ekonomický přínos?
Jak ministr doplnil, případnému splavnění bude ještě předcházet diskuse s odborníky, ale i samosprávami, roli by v ní měla hrát právě v budoucnu vypracovaná studie. Zatím totiž vláda ekonomické přínosy splavnění toku a jeho případné ekologické dopady konkrétní studií podložené nemá.
Polsko dostavělo u Ratiboři největší přehradu na Odře, řeku plánuje splavnit až do Ostravy
Číst článek
To ostatně potvrzuje i ekonom Martin Kvizda z Masarykovy univerzity, který splavnění Odry v minulosti už také připomínkoval. Podle něj ale projekt nedává smysl ani z ekonomického hlediska, ani z hlediska energetické náročnosti.
„Nákladní lodní doprava není ekologická ani ekonomická, když ji přepočteme na tunu-kilometry. Trvá velmi dlouho, než převezete tunu nákladu a to s sebou nese daleko větší ekologickou a energetickou stopu, než tomu je třeba v případě železnice,“ vysvětluje.
Podle něj s sebou nese splavnění řeky, jako je Odra, velké množství investic. „Budete muset zbudovat velkou spoustu komor, protože doprava po řece je jiná, než na moři. Opět tam tedy rostou ekonomické i energetické náklady toho projektu, spojené s provozem těchto komor. Potřebujete další provozní kapitál – lodě – které jedou desetkrát pomaleji než nákladní vlak,“ popisuje Kvizda s tím, že by bylo lepší investovat do zkapacitnění stávajícího železničního koridoru.
Splavněný úsek a kanál na polské straně by měl totiž podle Kvizdy oproti současné železnici čtvrtinovou přepravní kapacitu. „Když by se zečtyřkolejnila ta stávající železnice, tak dostanete čtyřikrát větší kapacitu, než by dokázal poskytnout ten kanál a zaberete čtvrtinu území,“ podotýká Kvizda.
Využití firmami
Na využití splavněné Odry se dívají skepticky i moravskoslezské firmy. Přitom právě přínosy pro ně zmiňuje často jak ministerstvo dopravy, tak i vedení Moravskoslezského kraje, které projekt splavnění Odry také podporuje.
Kanál Dunaj-Labe-Odra ne. Na Ostravsku chce ministerstvo napojení na Polsko, města jsou proti
Číst článek
Jak už ale na jaře zjišťoval Český rozhlas, diskuse s regionálními firmami o možnostech využití kanálu zatím neproběhla. Většina z významných společností přitom o lodní dopravu velký zájem nejeví.
„V současnosti vzhledem k měnícím se okolnostem nevíme, jak se bude vyvíjet surovinová a ekonomická základna pro další výrobu. Proto je také velmi těžké predikovat, které dopravní cesty budeme v budoucnu preferovat. Vnímáme ale, že pro dovoz surovin je limitující také kapacita mořských přístavů, která se splavněním Odry nezmění,“ popsala třeba reportérovi Českého rozhlasu mluvčí společnosti Liberty Barbora Černá Dvořáková.
A ekonomický význam nemá splavněná Odra podle vyjádření jejich mluvčích ani pro Třinecké železárny nebo automobilku Hyundai v Nošovicích, která spoléhá raději na železniční dopravu.
Negativní stanovisko
Zato environmentální dopady by byly podle geomorfologa a geoekologa Jana Hradeckého z Ostravské univerzity v Ostravě zásadní.
Rybáři bojují s nedostatkem vody v řece Odře. Sucho zabíjí ryby, navíc se zhoršuje
Číst článek
„Rozdělil bych to do tří oblastí. První je, že ztratíme vodní tok – jeden z mála, který ještě má přirozenou dynamiku. To znamená, že tam přirozeně probíhají určité procesy. Říkají, že nezasáhnou do těch meandrů. Jenže aby se mohly vyvíjet a fungovat, tak potřebují mít určitý režim průtoku. A my bychom tím zásahem část průtoku odvedli do toho kanálu, kde vodu nutně potřebujeme pro plavbu,“ přibližuje akademik s tím, že by to vedlo k postupné degradaci meandrů.
Dokládá to příkladem z jiného místa v Moravskoslezském kraji. „Kousek od Frýdku-Místku je řeka Morávka, ze které vznikl umělý kanál, který převádí vodu mezi jednotlivými povodími na Žermanickou přehradu. A všechny ekosystémy pod místem, kde opouští voda řeku Morávku, se časem transformovaly. Nejsou tam typické průtoky a celý štěrkonosný tok řeky zdegradoval a zarostl vegetací. Je to úplně jiná řeka, která už neodpovídá tomu, co kdysi představovalo Národní přírodní památku. To, co se tam chránilo, už prostě zmizelo,“ popisuje případ vzdálený jen několik desítek kilometrů od hraničních meandrů.
Stejně tak by podle akademika došlo k zásadnímu dopadu na zásoby vody v krajině. „Všichni snad vidíme, jak dopadá globální klimatická změna na Českou republiku. Jak velmi vysoké teploty snižují hladiny nejen povrchových vodních útvarů, ale především podzemních vod,“ říká Hradecký s tím, že by voda mizela z krajiny daleko rychleji, což by mělo na zásoby vody významný dopad.
Podle Hradeckého je i proto těžko představitelné, že by se některá studie dopadů na životní prostředí mohla vyslovit pro splavnění toku. „Papír sice snese všechno, ale já si nedovedu představit, že by tato věc měl dojít až do stavu posouzení dopadů stavby na životní prostředí,“ dodává.
