Vondra: Budujme obranyschopnost. Ale verbální snění o evropské armádě podkopává vztah s NATO
Nová česká vláda odmítá budování společné evropské armády. Podle ní ambice Evropské unie nesmí být konkurenční vůči NATO, musí být v souladu. Společnou unijní obranu chce ale rozvinout Francie, která právě předsedá EU. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) je přesvědčen, že je potřeba hovořit o řešení evropské vlastní obrany. Jeho kolega Alexandr Vondra (ODS) s tím nesouhlasí a tvrdí, že členství části evropských zemí v NATO je dostatečné.
„Evropa nedělá nic pro budování vlastních obranných kapacit, ale má tendence o tom hovořit. To je ten nejtragičtější koktejl, protože hrozí, že si USA řeknou, ať si Evropa dělá obranu sama. V konfrontaci s Ruskem nebo Čínu nemá Unie šanci,“ uvádí v Pro a proti Českého rozhlasu Plus europoslanec a bývalý ministr obrany i zahraniční Vondra.
Francie volá po vytvoření společné obrany. Potřebujeme evropskou armádu, nebo bychom se měli soustředit na spolupráci v rámci Severoatlantické aliance?
Základem je vlastnictví odstrašujících prostředků, dodává europoslanec: „Aby si druhá strana netroufala. Ale Evropská unie odstrašující prostředky fakticky nemá a nedělá nic proto, aby jimi v budoucnu disponovala. Buďme proto rádi, že máme NATO, a nevytvářejme konkurenční projekty, to si hrajeme s ohněm.“
Mikuláš Peksa je přesvědčen, že je potřeba hovořit o řešení evropské vlastní obrany. „Zatím ji řešíme pomocí takzvané Společné obrany a bezpečnostní politiky, což je něco jako Severoatlantická smlouva.“
„Vykládáme poměrně velké peníze na zajišťování jednotlivých armád, ale strašně neefektivně. Víc než třetina peněz vyletí oknem, protože nejsme schopni si obranu dobře zabezpečit. Pokud vytváříte spojenecké uskupení například s 20 typy tanků, tak to nemůže být efektivní. Dokud nenajdeme způsob, jak vše sladit, tragické to bude vždycky,“ varuje Peksa.
Ministerstvo obrany chce nakoupit novou armádní techniku. Chybí ale 10 miliard upřených komunisty
Číst článek
‚Rusko předčíme‘
Vondra souhlasí, že je nezbytné rozvíjet obranné kapacity. „To musíme dělat i v rámci NATO, ale většina členských států NATO slíbená dvě procenta z rozpočtu na obranu nedává. Dělejme konkrétní kroky, ale ne verbální snění o evropské armádě, protože jen pořízení odstrašujících prostředků by si vyžádalo mnohem víc peněz od Evropy, třeba čtyři procenta na obranu. To je za hranicí reality.“
Peksa ale tvrdí, že suma peněz, které členské státy vydávají na obranu, dává v celku téměř trojnásobek toho, co na stejnou oblast vydává Rusko.
„A Rusové zbrojí jako šílení, jenom nemá ruská ekonomika tu sílu. Takže my mu s prstem v nose stačíme, v podstatě ho předčíme. Problém není absolutní výše výdajů, ale jak efektivně peníze vydáváme. Proto se Rusové radši baví s Američany.“
Západ se snaží zatáhnout do války nás a za všechno může Amerika, shrnuje sociolog postoj části Rusů
Číst článek
Bývalý ministr se ovšem vrací k myšlence odstrašování a upozorňuje, že Rusové vedou dialog s USA právě proto, že Američané mají jaderné zbraně:
„Mají dostatečný odstrašující potenciál, zatímco v Unii má takové prostředky jen Francie. A Německo dělá vše pro to, abychom se totálně denuklearizovali. Navíc ekonomická síla nerozhoduje o chuti pustit se do válečného dobrodružství, ofenzivní choutky naopak projevují spíš chudší země.“
„Bavíme se tu o evropském hospodářském prostoru, ve kterém mohou fungovat dodavatelské řetězce, na kterých ekonomika vyzbrojování stojí. V NATO nic takového nefunguje, Spojené státy si řeší svou obranně-průmyslovou politiku samy, velká část evropských zemí také. Chceme-li zajistit vytvoření vojenské kapacity, výhoda společného trhu Unie je unikátní,“ vysvětluje Peksa.
A věří, že ani historické zkušenosti Německa se dvěma válkami by nebyly na překážku.
„Kdybychom se bavili o vytváření nějakého celoevropského konsensu, tak i pro Němce by bylo psychologicky jednodušší se mu přizpůsobit. V Německu bych tedy neviděl problém,“ odhaduje postoj klíčového člena EU k evropské armádě Mikuláš Peksa (Piráti).
„Kdyby skutečně Evropská unie byla nezpochybnitelnou velmocí, která disponuje odstrašujícími prostředky nejen v symbolické rovně, tak budiž. Ale v takové situaci nejsme. A i kdybychom dělali sebevíc, tak se do ní nedostaneme v příštích deseti letech. Spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy má celou řadu výhod a bylo by škoda vysílat signály, které to budou podkopávat,“ konstatuje Alexandr Vondra (ODS).
Poslechněte si celou debatu. Na budoucnost evropské obrany se ptá Karolína Koubová.
