Spolek s vazbou na ukrajinské separatisty? ‚Snaží se budit dojem, že nepodporují ozbrojenou složku‘

V Česku i nadále fungují spolky, které se zaměřují na podporu neuznávaných separatistických republik. Jedním z nich je i spolek založený v roce 2016 Jaromírem Vaškem, který zaujal širší veřejnost především v souvislosti s pseudoreferendy, která proběhla na Ruskem okupovaných ukrajinských územích a kde Vašek sehrál roli takzvaného „pozorovatele“. Spolek, který figuroval i ve zprávách ministerstva vnitra o extremismu, popisuje server iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlasovaní se odehrává v Luhanské lidové republice, Doněcké lidové republice a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti

V separatistických republikách na východě Ukrajiny Rusko uspořádalo pseudoreferenda, svět jejich výsledek neuznává | Foto: Alexander Avilov | Zdroj: Reuters

„Společnost přátel Luganské (v češtině správně Luhanské – pozn. red.) lidové republiky a Doněcké lidové republiky“. Tak se jmenuje český spolek s přímými vazbami na dva východoukrajinské separatistické útvary, ve kterých v minulém týdnu proběhlo světem neuznávané referendum o možném připojení k Rusku.

České pozorovatele pseudoreferend na Donbase zatím policie nestíhá, případ teprve vyhodnocuje

Číst článek

Právě v těchto referendech sehrál svou roli i předseda zmíněného spolku Jaromír Vašek, který vystupoval třeba v reportážích ruské státní agentury TASS jako údajný „zahraniční pozorovatel“ plebiscitu přímo v okupované oblasti.

Od rána sleduji situaci v různých volebních místnostech v Luhansku a nezaznamenal jsem žádné prohřešky. Všechno probíhá v klidu, nejsou žádné problémy. Všichni lidé jsou připraveni zúčastnit se referenda a všichni jsou připraveni hlasovat pro připojení k Rusku,“ říká v reportáži Vašek do kamery.

Ruská referenda

Referenda na východě a jihu Ukrajiny vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Dosud obsazená území ruskou armádou po nich měla být připojena k Rusku. Podle Kremlu hlasovalo pro připojení více než 95 % tamních obyvatel. Svět ale referenda neuznává. Západní státy poukazují třeba na proměnlivost fronty, na které aktuálně zažívá úspěchy ukrajinská armáda. Ale také na skutečnost, že hlasování bylo zmanipulované.

Takzvaný český „pozorovatel“ se v samozvané Luhanské lidové republice pohybuje dlouhodobě – často přidává na svých sociálních sítích fotografie z Alčevsku. Nejčastějším předmětem jeho zájmu jsou donbaské děti, které fotografuje, ale třeba je vozí i na návštěvy do České republiky.

Příkladem může být setkání vybraných členů alčevského dětského sboru s bývalým vedením KSČM v Poslanecké sněmovně. To ostatně Vašek zdokumentoval také na svém facebooku.

Idealizovaný život v oblasti popisuje Vašek na stránkách – Donbas.cz. Ty mají primárně působit jako oficiální web jeho spolku, reálně ale na ně přispívá pomyslným „zpravodajským obsahem“ jenom on sám.

Donedávna se tam objevovaly také texty jistého Nikoly Čecha, což je pseudonym bývalého člena rady spolku Nikoly Čuříka, na kterého je stále psaná i doména a který v minulosti na podporu separatistů spolupořádal třeba i demonstrací.

Ten na rozdíl od Vaška pobývá i nadále v Česku a působí jako vědecký pracovník na Univerzitě Karlově. Server iROZHLAS.cz ho proto kontaktoval a požádal ho o setkání, se kterým Čuřík souhlasil.

Členem spolku nejsem

Jak hned na úvod vysvětluje, už členem spolku není. „Odešel jsem poté, co začala válka. Ačkoliv jsem se nerozešel ve zlém a finančně podporuji kulturní a humanitární počiny spolku, nesouhlasil jsem s pozicí, která tam byla většinová,“ popisuje s tím, že se konkrétně neshodoval právě s názory Jaromíra Vaška.

Proruské správy oblastí Luhanska, Chersonu a Záporoží žádají Putina o připojení k Rusku

Číst článek

„Nemá ani nepřátelský, ani přátelský postoj k té ruské invazi... On to prostě ignoruje. Já to ignorovat nemůžu. Pro mě je ta válka, kterou rozpoutal Putin s cílem zničení Ukrajiny, nepřijatelná. Řekli jsme si, že než abychom trávili čas neplodně, že bychom si v těchto věcech nerozuměli, tak že bude lepší, když odejdu,“ podotýká.

Proč ale stále finančně podporuje spolek, který očividně pomáhá schvalováním ruských referend eskalovat válečný konflikt na Ukrajině, Čuřík vysvětlit nedokáže. „Nejsem jeho (Jaromíra Vaška – pozn. red.) opatrovník. Rozhodl se tak na místě. Mrzí mě, že k tomu došlo. Mohl se tomu vyhnout. Teď je celá ta věc zdiskreditovaná,“ naráží na podle něj původně humanitárně založenou činnost spolku. 

S dalšími dotazy se opět odkazuje na předsedu spolku. Ten se ale zároveň podle Čuříka zřejmě zatím zpátky do Česka nechystá. „Záleží, jak mu to dovolí jeho finanční možnosti a místní úřady,“ říká. Podle něj je jeho jediným příjmem důchod pobíraný v Česku. Čuřík popírá, že by k cestám využíval třeba i dary, které žádá jak po členech spolku, tak i po svých sledujících na sociálních sítích.

Kromě komunisty Romana Blaška je dalším českým „zahraničním pozorovatelem“ pseudoreferend ruských okupantů Jaromír Vašek. Ten je stejně jako Blaško blízký KSČ(M). Vašek působí řadu let v okupovaném Luhansku a občas zavítá do ČR. (vlákno)

12:13 – 26. 09. 2022

21 112

Roli ale může hrát třeba i možné Vaškovo trestní stíhání, které aktuálně zvažují elitní detektivové z NCOZ ve spolupráci s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze právě kvůli jeho podílu na ruských pseudoreferendech.

Mezi extremisty

Činnost spolku přitom sledují už od jeho založení například pracovníci ministerstva vnitra. Resort ho zmiňoval ve svých zprávách o extremismuv roce 2017.

Soud zrušil Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky. Působení spolku je podle něj nezákonné

Číst článek

Ostatně v té době byl v hledáčku bezpečnostních složek zejména o dva měsíce dříve v Ostravě založený spolek Nely Liskové s názvem Zastupitelské centrum DNR, o kterém sama bývalá regionální politička mluvila jako o „doněckém konzulátu“. Na základě podnětu české diplomacie byl nakonec spolek definitivně zrušen o dva roky později Vrchním soudem v Olomouci.

Že nedošlo na zrušení i jeho spolku, si Čuřík vysvětluje jednak tím, že se od Liskové hned v počátcích distancovali. Ale i prezentovanou činností jeho spolku, který měl vykazovat čistě humanitární činnost a nehrál si na zastupitelské centrum neexistujícího státu.

Oblasti v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které před ruskou invazí na Ukrajinu kontrolovali separatisté. I tato území chce rusko přičlenit ke svému území pomocí | Zdroj: ČTK

„Dali jsme najevo, že o žádné podobné spojení nestojíme. Šlo o spektakulární, nesmyslnou hru na konzulát,“ vysvětluje Čuřík a zároveň odmítá i argument o možném rozdělení samozvaných republik mezi spolky. Zatímco Lisková totiž svou činnost zaměřovala čistě na Doněckou oblast, Čuříkův a Vaškův spolek zase na tu Luhanskou. „Určitě ne. Žádný kontakt ani spolupráce s paní Liskovou nebyl, není a nebude,“ uzavírá Čuřík.

O financích nemluvím

Podle něj se spolek zaměřoval čistě na humanitární a kulturní činnost. Podle zveřejněných účetních závěrek se pohybovaly příjmy spolku od nižších tisíců korun za rok v prvních letech až po zhruba 60 tisíc korun, které má spolek aktuálně na účtu.

‚Pseudoreferenda nebudou uznána.‘ Západ odsoudil hlasování o připojení k Rusku na východě Ukrajiny

Číst článek

Podle Čuříka za ně spolek v jednotlivých letech nakupoval vybavení pro luhanské školy včetně třeba nových oken. Příjmy spolku ale nevypovídají o tom, že by za ně prezentované nákladné nákupy bylo možné provádět. Čuřík sám pak odmítá o financování spolku blíže mluvit s tím, že se jedná „o vnitřní záležitosti“.

Ze stanov lze přesto vyčíst, že spolek získává peníze dvěma způsoby – pomocí členských příspěvků a z darů. Aby si vedení spolku zajistilo stabilnější příjmy, změnilo v roce 2021 stanovy tak, aby mohlo vylučovat ty členy, kteří včas nebudou platit členské poplatky. „To byly malé změny stanov, které měly pomoci organizaci zlepšit. Každý spolek má určité problémy s kázní svých členů,“ poznamenává k věci Čuřík neurčitě.

Na otázku, k čemu tedy spolek plánuje využít 60 tisíc korun, které má na účtu, reagoval Čuřík tím, že měly sloužit k další návštěvě dětského sboru z Alčevska v Česku, podobný té z roku 2019. Návštěva se podle něj neuskutečnila kvůli covidovým opatřením a válce.

V hledáčku ministerstva

Ačkoliv Čuřík předpokládá, že je spolek širší veřejnosti neznámý, působením jeho členů na české extremistické scéně se zabývají mimo ministerstva vnitra také akademici, jako je třeba politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

Červený koberec v neuznaném Doněcku. ‚Jak se cesta tvářila, mi je celkem jedno,‘ říká Ondráček

Číst článek

Ten ale hodnotí spolek jako jeden z těch méně aktivních a ve veřejném prostoru ne příliš výrazných. Vypovídá o tom i relativně malý počet jeho členů. Podle účetních závěrek jich má být aktuálně jedenáct a jejich věkový průměr se má podle Čuříka pohybovat okolo padesáti let. Mareš hodnotí, že za malým počtem členů může stát třeba i skutečnost, že podobné spolky jsou často sledovány právě bezpečnostními složkami, což není pro nábor nových členů motivační.

To pak podle Mareše ovlivňuje i schopnost spolku vyvíjet aktivitu. „Fungují ve virtuálně sféře, pořádali i demonstrace, těch ale nebylo moc. A nakonec samozřejmě jsou v přímém kontaktu s těmi separatistickými útvary na východě Ukrajiny. To jsou tři hlavní oblasti jejich aktivity,“ vysvětluje.

Ideologie spolku se pak podle politologa za šest let jeho působení vyvíjela. „Už v roce 2016 dělali nějaké demonstrace, a to třeba ve spolupráci se skupinami z komunistického spektra. Dnes bych spolek zařadil spíše do prokremelského spektra, které nemusí být vysloveně vázáno na historickou ideologii, ale které v zásadě kopíruje aktuální politiku Kremlu. Teď se třeba vyprofiloval pan Vašek při těch referendech na východě Ukrajiny,“ popisuje Mareš.

Po Státní dumě schválila připojení ukrajinských území k Rusku i horní komora ruského parlamentu

Číst článek

Politolog potvrzuje v zásadě Čuříkovo tvrzení, že předseda spolku Jaromír Vašek je aktivní jen ve vztahu k tématu Donbasu. „V jiné oblasti jsem ho nezaznamenal. Snaží se profilovat jako obhájce těch samozvaných republik. Pohybuje se na hraně v tom, že přímo neschválí někde veřejně ruskou agresi, ale z celkového kontextu vychvalování těch republik to působí tak, že to považuje za správné,“ říká Mareš.

Důležitý je podle něj i neustálý důraz spolku na „humanitární činnost“. „Snaží se budit dojem, že peníze, které tam posílají přímo nepodporují žádnou ozbrojenou složku. Ostatně mají to chytře právně napsané i ve svých stanovách – že podporují lid těch republik,“ říká.

Skutečnost, že Vašek působil na Ukrajině jako „pozorovatel“ neuznávaných ruských referend, ale staví spolek do jiného světla. Ani tak není podle Mareše jisté, že spolku může hrozit případně zrušení. Není totiž jasné, jestli aktivity s pseudoreferendy vyvíjí spolek jako celek, nebo pouze Jaromír Vašek. Účetní závěrky odpověď nenabízejí.

„Otázka je, jestli tam je tak silná intenzita protiprávního zásahu, aby bylo rozhodnuto o zrušení spolku. Musíme brát v potaz, že by se v tomto případě rozhodovalo podle občanského zákoníku, kde je zatím nedostatek rozhodnutí, které by se týkaly zákazů nebo rozpouštění existujících spolků,“ vysvětluje Mareš s tím, že očekávat podobný postup jako v případě takzvaného „doněckého konzulátu“ nemusí být namístě.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme