Spolek zveřejnil žebříček advokátů. Komora zuří a volá na pomoc ochránce osobních údajů

Spolek DATOS zveřejnil statistiky českých advokátů. Žebříček naznačuje, jak zvládají spory před vrcholnými soudy. Advokátní komora to označila za protiprávní a hrozí, že si na pomoc zavolá ministerstvo spravedlnosti i ochránce osobních údajů.

Data Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

"Nedovedu to posoudit u jiných, ale u mně je ta úspěšnost poměrně vysoká, ale že úplně nejvyšší, to slyším poprvé," reaguje na zbrusu nový žebříček advokátů Aleš Gerloch, který společně s advokáty Markem Čechovským a Zbyňkem Dvořákem ovládl.

Přestože by mohl čelní umístění oslavovat, varuje před jeho jednoznačnou interpretací. "Ono to může být problematické v tom, jak složité ty případy jsou, zda třeba někdo podává věci, které jsou už indikovány, a tím pádem soud rozhodne obdobně jako dříve," zdůraznil v rozhovoru pro server iROZHLAS.CZ Gerloch.

Špatná práce advokátů?

Web cestiadvokati.cz totiž neukazuje, jak často advokáti vyhrávají, ale hodnotí je podle toho, zda se vrcholné soudy, tedy Nejvyšší, Nejvyšší správní a Ústavní, jejich podáními vůbec zabývají po faktické stránce.

Pro upřesnění: advokát by měl klientovi vysvětlit, jaké šance při pokračování sporu má. Pokud se chce klient soudit, musí advokát napsat dostatečně kvalitní podání, na základě kterého se soud vyjádří k jádru problému.

To totiž není samozřejmé, vrcholné soudy mohou odmítnout podání opožděné či špatně napsané a klient se v takovém případě obvykle nedozví, zda byl, či nebyl se svou věcí v právu. Jelikož jde o práci odbornou, podle zákona si pro spory před Ústavním, Nejvyšším a Nejvyšším správním soudem musí občané najmout advokáta, který je složitým procesem provede. Jak ale ukazují statistiky, ne každý advokát to zvládá.

Web cestiadvokati.cz | Foto: Jan Cibulka | Zdroj: https://cestiadvokati.cz

Výzkumníci ze spolku DATOS postahovali ze soudních databází na stránkách nsoud.cz, nssoud.cz a usoud.cz jednotlivá rozhodnutí, jde o desítky tisíc rozhodnutí z posledního desetiletí. K nim se pak soudů pravidelně dotazují na jména advokátů, kteří ve sporu figurují. Výsledkem je pro každého advokáta poměr všech podání, kterými se soud z nějakého důvodu fakticky nezabýval. Jelikož jednotlivé soudy mají míru zmíněných „věcných“ rozhodnutí různou, statistika na webu je touto mírou převážená. Jednoduše řečeno, věcné rozhodnutí je u Ústavního soudu vzácnější, proto má v hodnocení větší váhu.

Zveřejnění čísel vyvolalo silnou kritiku advokátní komory, která spolek napadla u Úřadu pro ochranu osobních údajů a ministerstva spravedlnosti. V prvním případě komora namítá, že k práci se jmény advokátů neměl spolek svolení, a tedy porušuje zákon.

Taková argumentace je ale podle šéfky spolku DATOS Terezy Papouškové z Ústavu pro otázky soudnictví na Masarykově univerzitě v Brně problematická: Advokát je veřejně činnou osobou a nelze pochybovat o tom, že se tyto údaje k jeho činnosti advokáta přímo vztahují.

Seznam advokátů je navíc veřejný, kdokoli do něj může nahlédnout na stránkách advokátní komory. Jména právních zástupců pak v textech rozhodnutí často zveřejňují i samy soudy.

Vadí doména

Komora rovněž tvrdí, že použitá doména cestiadvokati.cz vyvolává dojem, že jde o oficiální seznam advokátů, a kromě podnětu k ministerstvu spravedlnosti se chystá po spolku vymáhat způsobenou údajnou škodu, kterou ale nijak nespecifikuje.

Ani toho se Papoušková neobává, komora nebyla ve specifikaci zmíněné škody konkrétní a samotný žebříček nemá za cíl nikoho vybízet, aby rozvázal spolupráci se stávajícím advokátem: „To že neumí klienty zastupovat před vrcholnými soudy, neznamená, že to není dobrý advokát, že neumí například napsat kvalitní smlouvu,“ vysvětluje výzkumnice.

Dodává, že si je vědoma určitých mezer, které zveřejněná čísla mají, nicméně doufá, že žebříček podnítí „širší veřejnou diskusi“.

Hlavním problémem je, že nejen Nejvyšší, ale zejména Ústavní soud má široké pole působnosti v tom, jaké podání označí za „zjevně neopodstatněné“, což se stává i kvalitním advokátům.

„Ústavní soud rozhoduje meritorně v méně případech, než by se dalo očekávat,“ vysvětluje Tereza Papoušková a dodává, že jsou značné rozdíly i mezi jednotlivými soudci. Právě i zveřejnění statistik by podle ní mělo vést k větší debatě mezi advokáty, která by v budoucnu mohla pomoci ke sjednocení zmíněné praxe, aby o výsledku rozhodování Ústavního soudu nerozhodovalo z velké části to, kdo případ dostane na stůl.

Podle právníka Tomáše Němečka z kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera je zveřejnění statistik krok správným směrem, první místo v žebříčku podle něj „odpovídá určité reputaci v profesi“, nicméně je třeba některé informace brát s jistou rezervou. „Jsou advokáti, kteří si své případy vybírají,“ vysvětluje. Zejména u slavných jmen tak vzniká jisté zkreslení. Naopak ztrácejí ti advokáti, kteří z principu neodmítají ani věci s malou šancí na úspěch.

Roli hraje i tvrdohlavost: „Advokát poučí klienta, jaké jsou vyhlídky, že má nízké šance na úspěch, ale klient na podání trvá,“ dodává Němeček. Spolek DATOS zastává názor, že by advokát měl být jistým filtrem a zjevně nesmyslné podání k soudu klientovi odmítnout. Že jde ale o tenký led, Papoušková připouští, stejně jako fakt, že většina neúspěšných věcí úplně nesmyslná není. Pro jemnější rozdělení ale chybí veřejně dostupná data.

A jak uzavírá Tomáš Němeček, mimo tabulku se mohou ukrývat špičkoví právníci, kteří pro klienta vybojují přijatelný výsledek už v nižších patrech soudnictví (kde se odehrává drtivá většina tuzemského práva). Takoví totiž šetří čas i peníze všem zúčastněným.

ROZHOVOR S ALEŠEM GERLOCHEM:

Věděl jste o žebříčku advokátů, který sestavili výzkumníci ze spolku DATOS?
Nevěděl jsem o tom. U Ústavního soudu bych předpokládal, že ta úspěšnost je vysoká. U Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu také. Těch případů zase ale není tolik. Nedovedu to posoudit u jiných samozřejmě, ale u mně je ta úspěšnost poměrně vysoká, ale že úplně nejvyšší, to slyším poprvé.

Co říkáte na kritiku Advokátní komory?
Nevím, z jakých zdrojů vycházejí, jestli procházejí jenom veřejné zdroje. Teď je otázka, jestli ta ochrana se týká advokátů, nebo klientů, u nich by to mohl být trochu problém.

Má žebříček advokátů smysl?
Hraje roli, z jakého období ten žebříček vychází. Jeden rok je nahodilý, muselo by to být alespoň deset let, aby to o něčem vypovídalo. Stoupenec žebříčků nejsem, záleží na kritériích. Tady asi bylo zvoleno nějaké mechanické kritérium, jestli bylo vyhověno, nebo zamítnuto. Ono to může být problematické v tom, jak složité ty případy jsou, zda třeba někdo podává věci, které jsou už indikovány, a tím pádem soud rozhodne obdobně jako dříve. Nebo je to věc skutečně ještě neřešená a potom to, jak to dopadne, není jednoznačné. Posuzoval bych skutečně i tu kvalitativní stránku, to znamená otázku právní argumentace, a to se už těžko zjistí jenom z tohoto výsledku.

Zpět na začátek

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru