Spolupráce s jižními zeměmi EU ve vymáhání alimentů vázne. Češi jsou přesto úspěšní
Vymáhat výživné na dítě, když druhý partner nechce alimenty platit, je velmi obtížné. O to hůř se dluhy dostávají od neplatících rodičů, kteří se odstěhovali do zahraničí nebo mají jinou státní příslušnost. Českým úřadům se v posledních letech podařilo prolomit v některých státech byrokracii a úspěšněji vymáhají peníze z ciziny.
Úředníci pomohli i rodině Surminových z jihočeského Frymburku.
„Náš syn se po sedmi letech manželství rozvedl. Ona se odstěhovala do Rakouska. Tak se to dalo k soudu, protože to muselo být legálně. Její matka svolila, že se bude platit 5000 měsíčně na dvě děti. Platila rok, pak to skončilo,“ popisuje Božena Surminová, jak bojovala o to, aby její vnoučata dostávala od své matky výživné.
Vymáhání peněz v Rakousku rodině vyřizoval brněnský Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Jaká je procedura vymáhání výživného od rodiče, žijícího v zahraničí, zjišťovala redaktorka ČRo Petra Benešová
„Udělali tam exekuci. Tím pádem, jak udělali exekuci, tak peníze podle jejího výdělku chodily do Brna, a tam se to převádělo k nám, dětem na účty,“ vysvětluje další postup Božena Surminová.
Vymáhání v cizině je pro české úřady problematické. Dluhy mohou vyžadovat po státech, se kterými podepsaly mezinárodní smlouvu, nebo vymáhání podléhá evropskému nařízení. I tak jsou ale státy na jihu Evropy, které příliš nespolupracují.
„Stěžovat si na cizí stát je velmi problematické, protože nad těmi státy už nikdo nestojí, někdo, kdo by byl schopen je donutit. Přestože opakovaně vyzýváme státy: komunikujte! a využíváme diplomatické zdroje, je to velmi citlivé a sami cítíme velkou bezradnost,“ popisuje Zdeněk Kapitán, ředitel brněnského úřadu.
České úřady slaví úspěchy při vymáhání výživného z ciziny
Číst článek
Navíc ne ve všech evropských státech je neplacení alimentů trestným činem. Na západě také mnohdy ani neexistuje centrální evidence obyvatel, kterou zpravidla mají země bývalého východního bloku.
„Je snazší najít někoho v Rusku než třeba v Nizozemsku. Protože třeba Nizozemsko nemá centrální evidenci obyvatel,“ vysvětluje Zdeněk Kapitán.
Jižní státy EU versus Německo a Polsko
Mezi nejproblematičtější státy, které Česku dluží na výživném, patří Itálie, Španělsko a Řecko. Brněnský úřad po nich vymáhá více než třicet milionů korun. Nejvíce dluží Itálie - necelých dvacet tři milionů. Na překážky narážejí úředníci ale také v jiných zemích.
„Problematická je v určitém směru i Velká Británie, menší aktivita je také například ze strany francouzských orgánů,“ říká Markéta Nováková z brněnského úřadu.
Naopak dobrá spolupráce je například s Německem nebo Polskem. O pomoc s vymáháním dluhů se na brněnský úřad většinou obrací české matky, které odešly od manžela - cizince - a vrátily se zpět domů. Častá jsou také česko-slovenská manželství.
Tématu vymáhání výživného v zahraničí se věnovalo i Ranní interview Radiožurnálu s advokátkou Danielou Kovářovou
„Velký poměr případů tvoří situace, kdy na tom ti povinní nejsou majetkově tak dobře. Pracujeme spíše se sociálními případy. O to je vymáhání složitější,“ doplňuje Zdeněk Kapitán.
V posledních letech se brněnskému úřadu daří získat ze zahraničí více peněz. Před třemi lety vymohl z ciziny zhruba 11 milionů korun, vloni už to bylo více než 16 milionů. Situace by se navíc mohla zlepšit v dalších letech, kdy s vymáháním peněz státům pomůže Evropská komise.
Advokátka na rodinné právo a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová připomíná, že při vymáhání alimentů musí být aktivní především sama osoba, která má dítě v péči, stát ze své vůle se o tyto nároky nepostará.
„Mezinárodní úřad pro zastupování dětí v Brně velmi pomáhá a další možností je obrátit se přímo do ciziny, to znamená vyjet, domluvit se s advokátem nebo s vymáhajícím orgánem přímo v zemi, ve které povinná osoba bydlí,“ uvedla Kovářová.
