Spor o burkiny: jde o emancipační vynález, říká dokumentaristka. Je to nátlak kultury, oponuje novinář

"Ortodoxní židovky chodí na pláž v něčem podobném, ale to se předmětem debat nestává," říká dokumentaristka a redaktorka A2larm Apolena Rychlíková k diskusi, kterou v Česku vyvolala fotografie z pražského akvaparku zachycující ženu v plavkách zahalujících celé její tělo včetně hlavy. Rozdělené zůstávají v přístupu k tzv. burkinám nejen tuzemské bazény a koupaliště. Patří burkiny na česká koupaliště? Téma Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Burkiny (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Je třeba připomenout, že burkiny byly vynalezeny roku 2004 jako emancipační vynález,“ uvádí Rychlíková. 

Podle ní se u nás staví rovnítko mezi burkiny, islám a terorismus. „A ještě se vše halí do debaty o hygieničnosti a nedej bože svobodě žen. Ale myslím, že tam hraje roli jen islamofobní nádech,“ dodává.

Rychlíkové vadí, že celá diskuse je vedena mimo ženy. „Mluví se tu o svobodě žen se oblékat, ale zároveň si neuvědomujeme, že podobná pravidla obsahuje většina náboženství pojímaných fundamentálně, například ortodoxní židovství,“ upozorňuje.

„Pořád se motáme v kruhu, kdy burkiny vnímáme jako symbol islámu a terorismu, ale nedochází nám, že tvrdě patriarchální struktury jsou dané většině fundamentálních náboženství. Ortodoxní židovky chodí na pláž v něčem podobném, musí chodit pár metrů za mužem, ale to se předmětem debat nestává,“ podotýká v diskusi. Připomíná také, že muži v islámském světě mají nakázáno nosit přesně určené typy vousů. 

„A nemám pocit, že by se otázka zastřižení vousu, který je v Koránu uveden jako znak dobrého muslima, stávala předmětem podobných debat,“ dodává Rychlíková. 

Publicista Jiří Peňás na to reaguje, že je samozřejmé, že jsou burkiny kontroverzním tématem. „A poprask v Čestlicích je zbytečný a nadbytečný,“ myslí si.

„U nás je to kuriozita a rarita, ale ve Francii už ne. Tam jde o závažný společenský problém, který není omezen jen na burkiny, ale na celý vývoj na muslimské scéně v posledních 15 letech,“ připomíná Peňás.

Uznává, že burkiny jsou pro muslimské ženy prostředkem, jak se dostat na pláž. „Ale zároveň je to něco, co souvisí s fundamentalistickým pojetím islámu o oblékání žen do prostředí, které zatím bylo od tohoto sporu osvobozeno,“ dodal.

Na pláž ve stanu

„Burkiny nejsou plavky jako každé jiné, protože souvisí s fundamentalistickým pojetím islámu, respektive se striktním příkazem zahalení těla,“ opakuje novinář. 

Tomu je žen oblékajících burkiny především líto. „A to dvojnásobně. Jednak kvůli nátlaku z kultury, která je k tomu nutí, a potom, když se v Evropě setkají s odmítavou reakcí,“ říká. 

„Emancipace by měla směřovat k tomu, aby si ženy skutečně rozhodly o tom, co chtějí. A já jsem osobně přesvědčen, že na pláž člověk nechce přijít ve stanu,“ shrnuje Peňás. 

Veronika Sedláčková, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme