Spor o labské jezy se vrací do vlády

Po měsíci odkladů se dnes vláda vrátí ke sporu ministerstev životního prostředí a dopravy o výstavbu dvou jezů na dolním Labi. Nové jezy by měly dopravcům zajistit lepší splavnost řeky i v době sucha, podle ekologů ale stavby zničí unikátní přírodní celek.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

rozvodněné Labe v Ústí

rozvodněné Labe v Ústí | Foto: Jan Rosenauer st.

Původně měli ministři rozhodnout už před třemi týdny, na programu jednání se ale tento bod neobjevil. Ministerstva se totiž dohadovala o tom, jak pracovala komise náměstků, kterou ke zvážení investice za víc než šest miliard korun vláda sestavila.

V závěrečném stanovisku komise se podle ministerstva životního prostředí objevily zavádějící informace. Nakonec se ministerstva shodla na společném prohlášení, to však neznamená, že by buď dopravci nebo ekologové ustoupili ve svých názorech na potřebnost jezů.

Ministerstvo dopravy se dnes znovu pokusí prosadit na vládě, aby s jejich výstavbou souhlasila. "Ministr dopravy předkládá návrh dopravy, jímž má vláda stanovit, že veřejný zájem na realizaci stavby - zlepšení podmínek na dolním Labi - výrazně převažuje nad zájme ochrany přírody a krajiny," uvedla mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová.

Lepší splavnost Labe by měly zajistit dva nově postavené jezy, které by tak doplnily soustavu dosavadních 21 plavebních stupňů. Zbývá dokončit dva chybějící stupně v profilu Malé Březno a Prostřední Žleb. Jejich realizací bude podle Roubcové docílen ponor plavidel 1,4 metru v průběhu celého kalendářního roku. Plavba s nižším ponorem se již nevyplatí.

Jezy na dolním toku Labe podle dopravců určují výkon celé vodní dopravy v Česku. V době, kdy nízký stav neumožňuje plavbu v asi čtyřicetikilometrovém úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí, nelze totiž k mezinárodní dopravě využívat ani horní tok Labe a Vltavu. Loni stav vody na dolním Labi omezil plavbu pod tento nízký ponor od konce května do závěru roku.

Ekologům na záměru vadí především zásah do krajiny. Stavby podle nich zničí unikátní nivu toku a nevyplatí se ani z ekonomického hlediska. Kvůli stavbám bude podle nich porušena ekologická rovnováha v lokalitě s mnoha ohroženými druhy, například lososy. Pod petici proti stavbám sebraly nevládní organizace víc než 16.000 podpisů.

Aleš Heřmánek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme