Spor o výběr členů rady ČNB brzdí jednání o přímé volbě prezidenta
O přímé volbě prezidenta republiky rozhodne sněmovna příští středu. Hlasování o tomto bodu předřadili před státní rozpočet na příští rok. Do té doby budou koaliční experti ještě jednat s ČSSD o jejích požadavcích na omezení prezidentských kompetencí.
Shoda zatím není u volby členů bankovní rady České národní banky. Podle ČSSD ji má kontrasignovat Senát nebo premiér. ODS chce nechat tuto kompetenci jen na prezidentovi.
„Vláda předložila komplexní návrh a není třeba měnit další věci, které s přímou volbou nesouvisí,“ potvrdil postoj ODS její místopředseda a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
A s tím, že občanské demokraty nezlomí, už počítá, jak řekl šéf jejích poslanců Jeroným Tejc, i ČSSD: „Myslím, že prostor pro vyjednávání už tady není. ODS jasně najevo, narozdíl od ostatních stran v koalici, že není ochotna se o této změně ústavy bavit.“
Právník Kysela zapojení Senátu vítá
„Je poněkud ošemetnější do procesu instalace členů bankovní rady zapojit vládu. Má-li být centrální banka na někom primárně nezávislá, tak má být nezávislá na vládě,“ míní ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Návrh na zapojení Senátu do výběru členů bankovní rady zhodnotil na Rádiu Česko ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy
„Hospodářská politika má dvě základní složky – fiskální kontroluje vláda a monetární banka. Ve chvíli, kdy vládě propůjčíte vliv na to, kdo bude v bance sedět, tak ten rozdíl mezi dvěma složkami politiky se trochu smazává, což v případě Senátu neplatí, tady žádné takové riziko není,“ říká Kysela.
Podle něj garantuje česká ústava centrální bance poměrně širokou míru nezávislosti, která není ve světě úplně obvyklá.
Souhlas Senátu je de facto americký model, zapojení vlády patří do německého, či francouzského modelu. V Německu polovinu bankéřů jmenuje vláda a druhou polovinu Spolková rada.
„Nedá se říci, že by centrální banky měly v takové míře garantovánu nezávislost, jako to nabízí česká ústava. Tradičně existovala závislost na vládách. Model, který zvolila česká ústava, která do určitých nominací zapojuje Senát, se dá podle mého soudu použít i na bankovní radu,“ uvádí právník Kysela.
Senát podle něj na rozdíl od vlády nemá žádnou představu o hospodářské politice. Nehrozí proto, že by se skrze spolurozhodování o členech bankovní rady pokoušel nějakou svojí představu realizovat.
Obavy z korupce
Profesor Jan Sokol, který kandidoval na prezidenta v roce 2003, se obává, že přímá volba oslabí postavení vlády, posílí stálou volební kampaň a otevře další příležitost pro korupci. A také politoložka Vladimíra Dvořáková se obává korupce při volební kampani, pokud by zůstalo jmenování bankéřů přímo volenému prezidentovi.
„Má se zato, že není úplně šťastné, když je bankovní rada jmenována jenom prezidentem republiky bez součinnosti s nikým. Pro bankovní radu to může být dobré, nebo špatné – v závislosti na tom, kdo je prezidentem. Za tuhle kompetenci nikdo nenese odpovědnost, protože je bez kontrasignace.
Komunisté argumentují tím, že za rozpočet odpovídá sněmovna a proto by prý měla navrhovat jména bankéřů. „Sněmovna je propojená s vládou a je mnohem straničtější než Senát. Kdyby se do toho zapojila sněmovna, tak by byla nezávislost centrální banky mnohem více ohrožena než při zapojení Senátu. Navíc banka s rozpočtem nijak nesouvisí, takže ten argument je lichý,“ dodává Jan Kysela z Právnické fakulty UK.
