Spor Protonového centra a VZP o sedm let starou smlouvu má vyřešit arbitráž
Začala arbitráž mezi pražským Protonovým centrem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Ta odmítá naplnit podmínky smlouvy, která ji zavazuje uhradit ročně léčbu 1600 pacientů za zhruba miliardu korun. Podle pojišťovny smlouva neplatí a počty pacientů jsou nereálné. Protonové centrum tvrdí opak.
Smlouvu podepsal v roce 2006 tehdejší nucený správce VZP. Podle mluvčího pojišťovny Oldřicha Tichého ale smlouva neplatí:
„My jsme přesvědčeni o tom, že ta údajná smlouva o smlouvě budoucí je neplatná, pro pojišťovnu je mimo jiné krajně nevýhodná,“ říká Tichý s tím, že nucený správce smlouvu vůbec neměl podepisovat.
VZP argumentuje také tím, že tak velké množství onkologických pacientů léčbu protonem nepotřebuje.
Soukromá klinika trvá na dodržení smlouvy, a proto také její vedení iniciovalo arbitráž. Nejde v ní jen o faktickou platnost nebo neplatnost smlouvy, ale i o počty pacientů. A jak tvrdí Jana Kulhánková z Protonového centra, čísla vycházejí z aktuálních studií:
„Co se týče potřeby a počtu pacientů, které jsou ve smlouvě uvedeny, podle dostupných statistik o nádorové incidenci zde tuto léčbu potřebuje minimálně 3000 pacientů ročně,“ uvádí Kulhánková.
I když by se mohlo zdát, že léčba protonem je jakýmsi zázrakem medicíny, odborníci tyto iluze poněkud mírní. Protonová terapie může pomoct lidem nemocným rakovinou, ale ne všem. U většiny z nich postačí klasické ozařování.
Soud rozhodne na základě dodaných podkladů
Arbitráž projednává neveřejný rozhodčí soud. Ten si na rozdíl od klasických soudních líčení neopatřuje další důkazy a nerozebírá do hloubky často protichůdné názory stran. Posuzuje pouze podklady, které obě strany předloží.
„Rozhodne v té věci samé, zpravidla velice rychle během jednoho jednání na základě toho, co mu strany předložily, a toto rozhodnutí je potom v podstatě závazné,“ vysvětluje právník Ondřej Dostál.
Protože jednání je neveřejné, bude záležet na stranách sporu, kdy rozhodnutí zveřejní.
