Lékárny a nemocnice v Česku loni nakoupily téměř 15 milionů balení antibiotik. Je to zhruba o 150 tisíc více než v předcházejícím roce. Zvýšila se i spotřeba antibiotik přímo mezi pacienty. Lékaři ale varují, že nadměrné užívání snižuje účinnost antibiotik. Bakterie se totiž stávají stále odolnějšími.

Tento článek je více než rok starý.

5:42 18. října 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Čeští lékaři vybírají zhruba z 25 nejpoužívanějších přípravků. Nové se na trhu téměř neobjevují.

„Za posledních pět let byla na trh uvedena zhruba dvě nová antibiotika a ještě ke všemu pouze pro nemocniční použití,“ upozorňuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Hana Žemličková.

Primář mikrobiologického oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Pavel Čermák ukazuje laboratorní misku se vzorkem bakterií. Díky takovým rozborům lékař určí přesnou léčbu.

Jsou ale případy, kdy dva dny na výsledky čekat nemůže. „Bohužel se ukazuje, že tato léčba naslepo nebývá tak účinná,“ konstatuje Čermák.

Účinnost antibiotik celosvětově klesá. Roste také počet pacientů, pro které lékaři jen obtížně hledají léčbu.

„Řešíme bakterie, které produkují enzymy, které jsou rezistentní k těm úplně rezervním antibiotikům. Zatím se u nás v České republice nerozšířily příliš významně, ale řešíme to v souvislosti s importovanými nákazami,“ říká Žemličková.

Pacienti totiž léky mnohdy dostávají zbytečně. Například při velkých operacích, kdy se lékaři jistí před bakteriálními infekcemi. Antibiotika někdy dostávají i lidé s virózou. A roli hraje také to, že někteří nemocní léky špatně užívají.

Odolných bakterií přibývá

„Antibiotikum by měl využívat tak, jak ordinuje lékař, aby se zlikvidovaly všechny patogenní bakterie. Protože v okamžiku, kdy to bere jenom krátce, zlikviduje jenom část populace a může dojít k tomu, že se tam vyselektují rezistentní formy,“ upozorňuje Jiří Janata z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Dodává, že odolných bakterií je čím dál více. „Jsou to třeba některé střevní bakterie, potom zlatý stafylokok, který je typický pro otevřené rány, pak jsou to některé vysoce rezistentní kmeny mykobakterií, které způsobují komplikované onemocnění tuberkulózou, plicní pneumokokové typy,“ vypočítává Janata.

Antibiotika ničí bakterie, které vyvolávají v těle různé záněty a infekce. Neúčinkují na nemoci virového původu, jako je například chřipka.

Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít