Antibiotika už na léčbu některých bakteriálních infekcí nestačí. Upozornil na to Státní zdravotní ústav. Bakterie jsou podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty vůči antibiotikům odolnější, a proto roste nemocnost i náklady zdravotních pojišťoven. Spotřeba antibiotik stoupla v Česku za posledních 25 let téměř o čtvrtinu.

14:36 16. listopadu 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Češi použijí téměř polovinu antibiotik k léčbě zbytečně, říká hlavní hygienik České republiky Vladimír Valenta. Za klesající účinnost mohou podle něj jak doktoři, tak i pacienti, kteří se léčí doma sami.

„Velká většina respiračních onemocnění jsou virového původu. U nich je antibiotikum, po kterém sáhne laik, protože ho má doma a zbylo mu po předešlé léčbě, zbytečné. Lidé by antibiotikum neměli použít bez indikace lékaře,“ upozorňuje Valenta.

Kvůli samoléčbě nebo nedokonalé léčbě se ale podle něj snižuje efektivita antibiotika celkově. Nejde tak prý o problém jednotlivce, ale celé populace.

„Je to problém, se kterým se musíme vyrovnat lepším zděláváním jak laické veřejnosti, tak i praktických lékařů,“ dodává Vladimír Valenta.

Antibiotika ničí bakterie, které vyvolávají v těle různé záněty a infekce. Neúčinkují ale na nemoci virového původu, jako je například chřipka.

„Devět z deseti běžných nachlazení je virové povahy a antibiotikum na ně nepůsobí,“ konstatuje Alena Šteflová z české pobočky Světové zdravotnické organizace.

Češi loni podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebovali téměř 14,8 milionu balení antibiotik, před deseti lety to bylo 14 milionů. Kvůli odolnosti bakterií zemře v zemích Evropské unie až 25 tisíc lidí ročně.

Léky v datech: Na čem jsme závislí, kolik utrácíme?

Číst článek

Eva Rajlichová, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít