Svaz vinařů protestuje proti zavedení spotřební daně na tiché víno. ‚Mohla by pohřbít vinařství,‘ varuje

Svaz vinařů protestuje proti zavedení spotřební daně na víno. Proč by právě tiché víno mělo mít výjimku oproti tomu šumivému? Jak velkou roli ve vinařství představuje původ suroviny a proč není klíčový i pro pěstitele chmelu? Může zavedení daně pohřbít moravská vinařství? A měl by se stát pokusit o snížení spotřeby alkoholu, ve které Češi dlouhodobě vedou? Na otázky odpovídal Martin Chlad, prezident českého Svazu vinařů.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vinaři na jihu Moravy začali prodávat první letošní burčák. Na fotografii odrůda Irsai Oliver, která je jednou z nejvhodnějších odrůd k jeho výrobě

Vinaři na jihu Moravy začali prodávat první letošní burčák. Na fotografii odrůda Irsai Oliver, která je jednou z nejvhodnějších odrůd k jeho výrobě | Foto: Štěpánka Kadlečková | Zdroj: Český rozhlas

Debata o spotřební dani na nešumivé víno je součástí širší debaty o tom, jak snížit deficit státního rozpočtu. Zavedení daně navrhla už na podzim Národní ekonomická rada vlády s tím, že by to podle jejích propočtů do rozpočtu přineslo pět miliard korun ročně. Vy proti tomu protestujete. Spotřební daň se v současnosti platí z piva, lihovin, ze šumivého vína. Proč by mělo být právě to klasické či tiché víno výjimkou?
Je to především kvůli dispozici komodity tichého vína, protože se spotřebitel nesetká pouze s lahví vína, ale setká se i s vinicí, s kulturou vinice v dané krajině, a setká se s kulturou v souvislosti s návštěvou určitých regionů, kde se réva vinná pěstuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do roku 2004 jsme do vinařství investovali z vlastních i ze státních zdrojů, učili jsme lidi, aby pili víno a aby za ním jezdili. Pak přišel vstup do EU a zákaz neřízených výsadeb, komentuje situaci na trhu s vínem prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad

Je to dohromady taková multiplicita, která je poměrně ojedinělá a neváže se tolik na jiné potravinové produkty. A díky tomu víno získává jedinečnost.

Nemohli by to samé říkat třeba představitelé pivovarů a palíren nebo pěstitelé chmelu či švestek? Nezasloužili by si podobnou podporu?
Říkat by to mohli, já bych jim to srdečně přál. Ve společnosti, a to nejenom u nás a v Evropě, ale celosvětově, u těchto produktů není vazba na původ té suroviny. Taky občas chodím na pivo a málokdy jsem od chlapů v hospodě slyšel – člověče, tak přemýšlím, odkud ten chmel je.

Nicméně u vína je naprostý standard, že se váže přímo na révu z určitého regionu. V konečném důsledku se od toho odvíjí i jeho samotná hodnota v podobě právě toho, na jaké terroir nebo apelace je navázáno. Jakkoliv bych jim to přál, spojitost k původu, která u naší komodity trvá už 6000 let, tam není.

Sociolog: Nezdravé věci by měly mít vyšší DPH, stejně jako pivo. V Česku je totiž daň jedna z nejnižších

Číst článek

V tiskové zprávě jste jako Svaz vinařů varovali před následky zavedení nenulové spotřební daně na víno. Nepřeháníte to? Opravdu může zavedení daně pohřbít moravská vinařství?
Ode mě se neočekává v této pozici a v tomto křesle že řeknu, že přeháním. I kdybych v tomto křesle nebyl a byl jsem původem Moravákem, který zná spojitosti, tak řeknu, že to nepřeháním.

Jsem si plně vědom toho, co způsobil poslední rok a půl ve smyslu turbulence cen na straně vstupů a toho, jakým způsobem ovlivnil náš výsledný produkt vývoj hospodářské situace.

Museli jsme absorbovat nejenom energie, ale chemie, kartony. Bavíme se o vysokých desítkách procent, které jsme rozpouštěli do cen a museli jsme je rozpustit v našich maržích v plné výši, protože vývoj trhu nám nedovoloval, abychom hazardovali, zdražovali a promítali to do cen. To by byl ten pomyslný hřebíček do rakve.

Česká republika je dlouhodobě na předních místech světových žebříčků v konzumaci alkoholu. V rámci zemí OECD v roce 2021 v přepočtu na obyvatele vypili víc alkoholu než Češi pouze obyvatelé Lotyšska. Měl by se stát snažit snižovat spotřebu alkoholu?
Stát by se měl snažit pracovat s alkoholem ve smyslu ohrožených skupin, pracovat s prevencí a mít na to vypracovaný koncept.

Prokop: Zdanění tichého vína by přineslo až pět miliard korun. Snížila by se i závislost na alkoholu

Číst článek

Neohrožuje alkohol každého?
Jsem přesvědčen o tom, že přiměřená konzumace neohrožuje každého. Žádné výsledky k tomu nevedou. Kdybych se na to podíval z filozofického hlediska, tak před sto lety tady byly dvě miliardy lidí, před dvaceti lety tady bylo šest miliard lidí, teď je tady osm miliard lidí a moje primární otázka je, jak to chce management tohoto světa uřídit.

Jakým způsobem se na této vývojové křivce podílí alkohol? Jsme víc zdegenerovaní, jsme hloupější, dost možná s ohledem na to, kam se ženeme. Ale jsem přesvědčen, že toto nebude ten hlavní důvod.

Není hrozba drahého vína v obchodech pouhým strašákem, ke kterému ve skutečnosti nedojde? Přestali by lidé skutečně pít víno, kdyby došlo k zavedení spotřební daně? Poslechněte si celý rozhovor v článku vlevo výše.

Tomáš Pancíř, vpl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme