Chybějící ropu teď do zásob nenakupujeme, říká šéf hmotných rezerv. Stát by podle něj ušetřil stamiliony

Sklady Správy státních hmotných rezerv by se už brzy měly začít plnit zásobami na možnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Vláda totiž v pondělí rozhodla o nákupu zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. „Budou to i respirátory FFP2, filtry, roušky, ochranné obleky, vyšetřovací rukavice a novou položkou budou i suroviny pro výrobu dezinfekce,” popsal v Interview Plus předseda státních rezerv Pavel Švagr. Požadavky na ropu zatím nedostal.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. | Foto: Michal Sváček | Zdroj: Profimedia/MAFRA

Materiál a zdravotnické pomůcky za 3,7 miliardy korun. Tento nákup plánuje vláda. Je to dostatečná částka? Je to tolik, o kolik jste žádali?
Pokud se podíváme na situaci z letošního ledna, kdy bylo v hmotných rezervách 10 000 respirátorů a stejný počet obleků a ochranných brýlí, tak je to naprosto dramatická změna. A dramatické vyvození důsledků pro státní hmotné rezervy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Burdy

Je to zásadní záležitost i z hlediska rozpočtu Správy státních hmotných rezerv, protože celkově by na zdravotnické ochranné pomůcky mělo jít až 3,7 miliardy korun. V první fázi zhruba polovina, tedy 1,8 miliardy korun. To jsou nemalé finanční prostředky. Bude to i nemálo starostí z hlediska kvality zajištěných soutěží, skladovacího procesu… Čeká nás spousta práce.

Připomněl jste situaci na začátku března. Měli jste na skladech tolik pomůcek, kolik jste jich měli mít. Kdo určoval množství?
Množství určuje resort, který je za příslušné krizové plány nebo za příslušnou připravenost zodpovědný. Za potravinovou bezpečnost je to zemědělství, za oblast zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví, za stav provizorních mostů ministerstvo dopravy.

Jednotlivé resorty postupují podle svých krizových plánů. Musí vyhodnotit potenciální krizové situace a musí zajistit připravenost na potenciální krizi. Jejich rozpracováním vznikne požadavek na státní hmotné rezervy. Příslušný ministr nám požadavek předá, jdeme na ministerstvo financí, požádáme o peníze. Ty buď jsou, nebo nejsou. Pokud finanční prostředky jsou, realizujeme nákup. A o jednotlivé položky se staráme.

Jak se zpětně na ten nedostatek díváte?
Požadavek na uchovávání respirátorů a dalších ochranných pomůcek pochází od paní ministryně (zdravotnictví z ČSSD Milady) Emmerové z roku 2004. Do správy bylo těch deset tisíc pořízeno v roce 2006 a od té doby všichni ministři zdravotnictví požadavky přepisovali. Až do současné doby.

Současná situace ukázala, jak je důležité zodpovědně vypracovávat krizové plány a připravovat se na jednotlivé krizové situace. Kdo je připraven, není překvapen. Kdo není, tak není připraven a následky jsou pak samozřejmě mnohonásobně dražší.

O deset položek víc

Kdy a kde by měla být provedena první část nákupů, na kterou půjde podle vlády 1,8 miliardy korun?
Usnesení vlády mám jen v návrhu, takže uvidíme, jaká bude finální podoba. Abychom mohli vypsat zakázku, musíme obdržet konkrétní požadavky od jednotlivých resortů. To znamená množství, kusy a příslušnou specifikaci.

Vláda debatovala o tom, že by v hmotných rezervách mělo být celkem 13 položek, tedy jde opět o významné navýšení. Nebudou to jen respirátory typu FFP3, ale i respirátory FFP2 a filtry do nich, roušky, ochranné obleky, vyšetřovací rukavice a novou položkou budou i suroviny pro výrobu dezinfekce. Jakmile obdržíme požadavky, začneme zpracovávat pravidla pro výběrové řízení.

Měli jsme deset tisíc ochranných brýlí a stejný počet respirátorů. Roušky nebyly, říká šéf hmotných rezerv

Číst článek

Vláda nám uložila, aby to bylo otevřené výběrové řízení, nejtransparentnější formou, na kterou zákon o zadávání veřejných zakázek pamatuje. Vypíšeme ho, uchazeči budou mít čas na přihlášky, výběrová komise to vyhodnotí, uzavře se příslušná smlouva. A teprve po uzavření kupní smlouvy budeme moct tyto pomůcky dodávat.

Jak dlouho to může trvat?
Otevřené výběrové řízení má stanovené lhůty a procesy. Samozřejmě máme zkušenosti z jiných podobných výběrových řízení. Někdy se zadrhnou, protože účastníci mají možnost námitkových a odvolávacích řízení na příslušné úřady – především na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ale pokud všechno poběží bez problémů, lhůta je někde mezi 37 a 40 dny od vyhlášení zakázky do momentu, než se uzavře kupní smlouva.

Kvůli druhé části zakázky má do konce června vzniknout analýza. Kdo ji zadal a kdo ji bude vyhodnocovat?
Vláda uložila ministerstvu průmyslu, aby ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a právě Správou státních hmotných rezerv došlo ke zpracování analýzy schopnosti českého průmyslu zabezpečit výrobu osobních ochranných a zdravotnických prostředků.

Na jejím základě bude vládě předložen další materiál pro další rozhodnutí, podle toho se bude pořizovat ta druhá polovina. Tam, kde budou kapacity, bude postupováno tímto způsobem. A pokud se zjistí, že u některé z kategorií není dostatečná kapacita, zřejmě dojde k navýšení finančních prostředků a bude vypsaná další zakázka.

Je to metoda, která je velmi hospodárná, protože budeme pořizovat velké množství ochranných pomůcek za nemalé finanční prostředky. Samozřejmě každá taková pomůcka má určitou dobu životnosti a právě obměna těchto zdravotnických pomůcek může být jedním z rizik.

Nákup 17 mil respirátorů, 54 mil roušek, 2 mil ochranných obleků a řady dalších ochranných pomůcek jsme dnes na vládě schválili do Státní správy hmotných rezerv. Do železných zásob státu investujeme v této oblasti 3,7 mld Kč.

20:18 – 18. 05. 2020

5 55

Správa státních hmotných rezerv je zapojena do distribuce pro ministerstvo zdravotnictví. Ptali jsme se jich i ve fakultních nemocnicích a víme, že v nouzovém stavu u některých ochranných pomůcek spotřeba roste až stonásobně. Kdybychom to promítli do běžného režimu, máte šanci obměňovat jedno až sedm procent za rok. S tím jsou spojeny i finanční prostředky. Možnost, aby byly do správy nakoupeny suroviny a materiály a v případě mimořádné situace se z nich u konkrétního výrobce vyrobilo, co je potřeba, je podle mě dobré zmapovat.

Do této koronakrize nikdo neznal možnosti tuzemských výrobců?
Neumím na to odpovědět. To není záležitost státních hmotných rezerv. Kapacity českých firem v oblasti zdravotnictví jsme z logických důvodů neměli důvod zkoumat. Je to pochopitelné.

Jaké pravomoci Správa státních hmotných rezerv má? Co můžete nakoupit sami od sebe?
Řídíme se zákonem a ten říká, jaká je naše role. Máme zajistit stát v případě mimořádných krizových situací na základě požadavků krizových plánů jednotlivých resortů. O hmotné rezervy se musíme starat, obměňovat je a v případě mimořádných situací je vyskladňovat.

Další kompetencí je ochraňování nejenom takovýchto zdravotnických ochranných pomůcek, ale otázka ropné bezpečnosti. Zákon v tuto chvíli říká, že bychom měli mít zásoby ropy až na 90 dnů běžné denní spotřeby.

A pak se podílíme na různých záležitostech ve vazbě s integrovaných záchranným systémem s krizovými složkami státu. Těch úkolů je velké množství.

Nákup ropy

Zmínil jste i státní rezervy ropy. Její cena padá dolů, naplnit v současnosti nádrže rezerv by vyšlo až o 60 procent levněji než před rokem. Výdaje by navíc nešly z rozpočtu. Stále platí, že vláda zatím o doplnění zásobníku nerozhodla?
V tuto chvíli máme zásoby asi na 84 dnů. Od roku 2017 jsme pod zákonným limitem. Mám povinnost na to upozorňovat, což děláme průběžně a pravidelně, nicméně jsme několikrát předkládali materiály do vlády a bohužel na nákupy ropy nebo ropných produktů nebyla nikdy politická shoda. Na jednu stranu je to velký nákup. Na druhou je třeba říct, že v tuto chvíli se nacházíme v situaci, kdy ropa extrémně spadla a správa dlouhodobě říká, že bychom měli primárně nakoupit ropu.

A to především takovou, která je určena pro zpracování v rafinerii v Kralupech. To je jiný typ ropy, než který se zpracovává v Litvínově. Pro ně máme veškeré zásoby ropy v Česku, ale pro Kralupy nemáme v principu ani barel.

‚Všechny budu žalovat.‘ Zakázku na respirátory za 310 milionů získal Jančíkův bývalý asistent

Číst článek

Možná si vzpomínáte na loňský rok, kdy zhruba měsíc nefungoval ropovod Družba a jenom díky tomu, že stát měl zásoby ropy pro rafinerii Litvínov, nikdo v principu nic nepoznal. Nedošlo k žádnému navýšení cen nafty, průmysl fungoval, jak měl. Záměrně říkám nafty, protože především Litvínov je na ni specializovaný a rafinerie v Kralupech je především benzin.

Samozřejmě citlivě vnímáme, že pro Kralupy ropu nemáme, není to ale jen naše debata. Vláda před několika lety schválila státní energetickou koncepci a v ní je přímo stanoveno, že v případě, že se bude realizovat dokup ropy, měla by se koupit právě ta „sladká“ ropa vhodná pro zpracování v Kralupech.

V minulosti odhadovaný nákup zhruba 85 tisíc tun této ropy znamenal náklad kolem miliardy. V březnu jsme udělali analýzu a požádali o vyjádření ministerstvo průmyslu, protože už v té době začaly ceny padat. Dnes bychom ji stále mohli pořídit zhruba za polovinu odhadované částky z těch minulých období. Byla by tam úspora z hlediska veřejných rozpočtů.

Byla by to tedy úspora v řádu stovek milionů?
Určitě.

Dá se to přiblížit?
Pokud by se ropa nakoupila někdy na konci března a v dubnu, kdy jsme dělali kalkulaci, tak odhadovaný náklad byl někde mezi 400 a 450 miliony korun. Teď ropa zase stoupá, když jsme to vzali v minulosti, tak ten náklad by byl možná do 600 milionů. Stále by to byla velmi výrazná úspora.

Proč tedy nemůžete nakupovat?
Veškeré nákupy do hmotných rezerv a jejich obnovy jsou napojeny na státní rozpočet, a pokud dostaneme ze státního rozpočtu, můžeme fungovat. Vedle toho má správa v souladu se zákonem zřízen mimorozpočtový účet, na kterém se historicky skládají peníze z obměn a z prodejů, takže vláda nám v některých momentech nepotřebuje dávat finanční prostředky, a to je ta situace kolem ropy.

Na tomto účtu, který je dlouhodobě určen na nákup ropy, finanční prostředky máme. Akumulovaly se tam například z prodeje těžkých topných olejů z minulosti a podobně. Ale samozřejmě jde o strategické rozhodnutí vlády v souladu se státní energetickou koncepcí, pohledem vlády na chod ekonomiky… V tomto směru je potřeba, aby vláda přijala nějaké strategické rozhodnutí.

Exšéf slovenských hmotných rezerv uzavíral během pandemie podezřelé obchody. Policie ho obvinila

Číst článek

Jiné země ropu za tyto výhodné ceny nakupují nebo nakupovaly?
Myslím, že je mediálně dohledatelné, že v tuto chvíli navyšovaly rezervy Amerika nebo Čína. Není to nic nenormálního. Tu informaci se nemusíte dozvědět, protože nákupy obvykle neprobíhají pod velkým mediálním dohledem.

Těch devadesát dnů pro hmotné rezervy, to je evropská směrnice a v tuhle chvíli ji neplní Bulharsko, Rumunsko a Francie. U poslední jmenované je to kvůli protestům „žlutých vest”. Ostatní státy Evropy plní rezervy a pokud vím, tak dokupovaly. Neoficiálně to platí pro Slovensko, Německo, Polsko.

Když se vrátíme ke zdravotnickému materiálu, jak složité je tyto komodity teď pořídit?
Koronavirová situace není záležitost pouze České republiky, ale vnímáme, že je to záležitost dalších okolních zemí, prakticky celosvětová záležitost. Na trhu se potkávají všichni, kteří chtějí nakupovat.

Podívejme se na tu situaci pragmaticky. Budeme teď realizovat nákup pro Česko. Myslím, že je dobře, že vláda současně rozhodla, že správa bude dělat centrální nákup i pro ostatní ministerstva. Tím pádem máme lepší šanci nákupy koordinovat a získat konkurenční výhodu z hlediska množství nakupovaných položek. Určitě ale ve stejném čase budou podobné zdravotnické pomůcky nakupovat i privátní firmy, krajské nemocnice a další subjekty. Uvidíme, jak to bude na trhu vypadat. Poptávka bude podle mě převyšovat nabídku.

Jídlo na patnáct dní?

Jak je to se zásobami potravin? Naše země by je měla mít na tři dny, ale to neznamená, že by po třech dnech zásoby došly. Je to tak?
Rozumíte tomu správně. Neplníme ani tohle číslo. Ministerstvo zemědělství již delší dobu vznáší oprávněný požadavek, aby se potravinová bezpečnost v Česku zvýšila. Logicky to souvisí s tím, že nejsme z hlediska výroby zemědělských surovin a potravin plně soběstační. Může přijít neúroda, nákazy zvířat… Je potřeba, aby byl stát připraven. Je to otázka nejen struktury toho, co bychom měli do správy nakoupit, ale i finančních prostředků. Zkalkulovali jsme, že pokud by měl být požadavek patnácti dnů v rezervách naplněn, tak bychom jednorázově museli dostat okolo sedmi miliard korun.

S ministerstvem zemědělství je pracovně dohoda zvýšit každý rok požadavek o jeden den. Na to bychom od vlády potřebovali kolem 550-600 milionů. V minulých letech jsme tyhle finančních prostředky nedostávali. V minulosti jsme si říkali, že žádná krize nepřijde. Ale současná situace, doufám, řadě lidí a politiků otevře oči a budou daleko více vnímat krizovou připravenost státu. Samozřejmě čím lépe jsme připraveni, tím lépe začneme krizi na začátku zvládat.

První vlaštovkou je to, že vláda schválila navýšení počtu tun sušeného mléka v rezervách. V tuhle chvíli máme v běhu výběrové řízení na 3900 tun sušeného mléka. Doufám, že se dostaneme i k ostatním komoditám.

Ale nemusí být vždycky všechno v majetku státu. Například v potravinové bezpečnost si umíme představit u masných výrobků, že by mohl fungovat rezervační systém.

Je Správa státních hmotných rezerv ze své podstaty ztrátová?
Určitě. Máme rozpočet zhruba 2,5 miliardy ročně, z toho na ochraňování o to, co je již pořízeno, je alokováno zhruba 1,9 miliardy. Z nich jde 1,6 miliardy na ochraňování ropy a jejích produktů pro dva státní podniky, Mero a Čepro. Jsme ztrátoví, ale z hlediska významu a propočtu na jednoho obyvatele, je to velice marginální záležitost.

Jan Burda, dok Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme