Správci řek žádají miliardy na protipovodňová opatření

Jarní povodně teprve odeznívají a vodohospodáři už začínají volat po penězích na nová protipovodňová opatření. Žádají od státu miliardy korun na vybudování ochranných hrází, utěsnění podloží a pořízení mobilního hrazení. Nejvíc peněz půjde do Povodí Moravy. Definitivně o rozsahu protipovodňových staveb v následujících čtyřech letech rozhodne vláda.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zpevňování protipovodňové hráze v Hoříně na Mělnicku

Zpevňování protipovodňové hráze v Hoříně na Mělnicku | Foto: AFP

Škody z letošních povodní zatím vyčísleny nejsou. Odhadují se na necelé dvě miliardy. Už teď je zřejmé, že největší škody budou na zničených březích neupravených toků a v nánosech v korytech řek.

Třináct nebo dokonce až 24 miliard korun budou stát protipovodňová opatření, která je třeba vybudovat v povodí řeky Moravy. Plán těchto opatření dnes sestavili pracovníci podniku Povodí Moravy.

Kolik peněz opatření spolknou, to bude podle šéfa podniku Pavla Mylbachra záležet na tom, jaká varianta na soutoku Moravy a Bečvy se nakonec vybere. "Bude to velmi závažné rozhodnutí, jestli skutečně víceúčelovou nádrž v Teplicích stavět, anebo zvolit cestu poldru," uvedl Mylbachr. Milióny budou muset podle něj jít i na opravu starých hrází.

Státní podnik Povodí Labe chystá na roky 2007 až 2010 projekty protipovodňových staveb asi za 3,5 miliardy korun. Je to zhruba pětkrát víc peněz, než kolik šlo do protipovodňových staveb teď. Jak Českému rozhlasu řekl mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek, hlavní část protipovodňových opatření za téměř dvě miliardy korun je plánována v úseku dolního Labe od Mělníka po hranici s Německem.

Téměř dvě miliardy korun v příštích dvou letech vynaloží na protipovodňovou prevenci Povodí Vltavy. Jaká opatření by se za peníze měla podniknout, vysvětlil technický ředitel podniku Václav Báča: "Posílení retenční schopnosti některých našich nádrží, zvětšení průtoční kapacity koryt řek, současně jsou to určité hráze v sídlech kombinované s mobilními hrazeními i zařízení, které mají řídit rozlivy."

Na financování ochrany proti povodním by se měl podle ministerstva zemědělství do budoucna podílet protipovodňový fond ve formě zvláštního účtu. Ve fondu by se měly sejít dvě miliardy korun ze státního rozpočtu, miliarda z privatizace a sedm miliard by představovala půjčka od Evropské investiční banky.

Konkrétní představa je tak zatím deset miliard korun s tím, že je možné vklad navýšit o dalších pět miliard. Fond by měl navázat na současný program prevence před povodněmi. Definitivně o rozsahu protipovodňových staveb v následujících čtyřech letech rozhodne vláda.

Naděžda Hávová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme