Správní rada VZP rozhodne, co dál s projektem elektronických knížek
Po dnešku by mělo být jasnější, co bude dál s projektem elektronických zdravotních knížek IZIP. Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny buď může přistoupit na nabídku neznámého investora, nebo bude chtít celý projekt dostat pod pojišťovnu. Ta už na projekt vydala jednu a tři čtvrtě miliardy, stále ale nefunguje tak, jak by měl.
Kritikům projektu včetně ministerstva zdravotnictví vadí, že původní vlastníci včetně europoslanců za ODS Milana Cabrnocha a Miroslava Ouzkého převedli akcie společnosti na neznámou švýcarskou firmu eHI eHealth International, který tak nyní vlastní 49 procent IZIP.
Místopředseda správní rady VZP a hejtman Vysočiny za ČSSD Jiří Běhounek byl hostem Ranního interview Radiožurnálu
Prý je k tomu vedlo to, že za touto firmou stojí mezinárodní silný investor, který zajistí pokračování projektu. Tento zatím neznámý investor by začal projekt financovat místo VZP.
Podle právního zástupce investora, Švýcara Thomase Ladnera by si zisk vyplácel jen tehdy, pokud by IZIP dokázal ušetřit ve zdravotním systému peníze. „Kdyby to nefungovalo, investor nebude chtít nic,“ uvedl minulý týden Ladner.
Místopředseda správní rady VZP a hejtman Vysočiny za ČSSD Jiří Běhounek ale podotknul, že není jasné, jak by se něco takového dalo vypočítat.
Převzetí pojišťovnou
Další variantou je úplné převzetí IZIP pojišťovnou a v krajním případě také jeho zastavení. V případě, že by se pojišťovna snažila získat celých 100 procent akcií, nemohla by je ale podle ředitele Horáka kupovat za tržní hodnotu, která se odhaduje na dvě miliardy korun. Pojišťovna na nákup totiž nemůže použít peníze ze zdravotního pojištění.
„Zdroj pro případný nákup těchto akcií je nerozdělený zisk z ostatní zdanitelné činnosti, čili něco, co se zdravotním pojištěním naprosto nesouvisí. A protože tato ostatní zdanitelná činnost logicky ve veřejné instituci jako VZP je velmi omezená, tak ty zdroje jsou tam v řádu desítek milionů korun. Není možné, že by ta částka mohla být nějak dramaticky vyšší,“ upozornil Horák.
Za projekt vydala VZP během deseti let celkem 1,53 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Z toho 600 milionů činí náklady na klienty, kterých je nyní v systému 2,4 milionu. Přístup má i před 20 tisíc lékařů, což vyšlo na 86 milionů. Na odměny doktorům, aby IZIP využívali, putovalo 237 milionů. Provoz a rozvoj knížek stál 477 milionů, služby elektronické komunikace pak 130 milionů.
Hospodaření VZP
Správní rada VZP dnes bude řešit také otázku hospodaření pojišťovny. Ta dnes nemá dost peněz na úhradu péče. Vyčerpala všechny finanční rezervy z předchozích let, hrozí jí propad do dluhů a zpoždění plateb zdravotnickým zařízením.
Podle Jiřího Běhounka proto bude na stole i materiál o pojistném plánu na příští rok.
„Už 3 roky nebylo zvýšeno pojistné za státní pojištěnce, kteří tvoří nemalou část pojištěnců VZP. Přitom čerpají asi 75 až 80 procent všech zdravotních výkonů, jde hlavně o seniory a děti. To je dlouhodobě neudržitelné,“ tvrdí Běhounek.
