Majetková přiznání politiků budou nově přístupná pouze na žádost, rozhodl Nejvyšší správní soud

Do majetkových přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků lze nově nahlížet jen po předchozí žádosti. Ministerstvo spravedlnosti přístup omezilo na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Pokud žádost splní předepsané formální náležitosti, úřad jí vyhoví.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší správní soud o přístupnosti majetkových přiznání politiků rozhodl 29. října (ilustrační foto) | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

Přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů, které eviduje centrální registr, omezilo ministerstvo od 6. listopadu. Napsalo, že tak reagovalo na rozsudek správního soudu z 29. října. „Oznámení těchto veřejných funkcionářů, převážně politiků, budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění,“ shrnul Řepka.

Nejvyšší soud nevyhověl žádné ze sedmi stížností, výsledky senátních voleb platí

Číst článek

Žádost podle něj zajistí to, že nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů. „Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů,“ podotkl. Povinnost vadila zejména komunálním politikům, kteří kritizovali to, že jsou jejich přiznání komukoliv přístupná.

Nově jsou v registru bez žádosti k vidění jen funkce příslušného politika, doba jeho mandátu a data, k nimž podal jednotlivá oznámení. Žádost o přístup k neveřejné části lze podle informací na webu registru podat písemně, e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. Žadatel musí uvést své jméno, datum narození, trvalé bydliště a doručovací adresu. Musí také konkrétně označit funkcionáře, o jehož oznámení má zájem.

Soud ve zmíněném rozsudku poukázal i na únorový nález Ústavního soudu, který podle něj brání tomu, aby úřady sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů.

Soud zrušil výtku ministryně Benešové vůči soudkyni v kauze Postoloprty. Odporuje ústavním principům

Číst článek

„Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku,“ dodal mluvčí.

Rozhodnutí soudu

Ústavní soud letos s platností od konce roku 2020 zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Soud ale zároveň nezrušil pravidlo, že majetková přiznání musí nadále podávat i neplacení komunální politici.

Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, který nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky.

Majetková přiznání letos ministerstvu neodevzdalo včas zhruba 3150 funkcionářů, u dalších několika stovek byla neúplná. Dohromady tak oznamovací povinnost řádně nesplnilo zhruba 3800 funkcionářů, uvedl úřad v létě s tím, že všechny případy předá správním orgánům k přestupkovému řízení. Loni přiznání nedodalo přibližně 7500 komunálních politiků. Obecní úřady jim pak ukládaly pokuty v průměrné výši 1000 až 2000 korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme