Sonda mezi poslanci KSČM. ‚Okupace je příliš silný pojem, vojáci byli zalezlí na základnách,‘ zní také

Sjezd KSČM letos v dubnu | Zdroj: Profimedia

„O okupaci nešlo.“ Alespoň takový je názor některých komunistů na dění v srpnu 1968. Jak ukázalo letošní 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, je to ve straně stále citlivé téma, na kterém se neshodnou. Server iROZHLAS.cz proto oslovil všechny poslance KSČM, aby řekli, co si o tom myslí.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 9:33 23. 8. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dotaz na zákonodárce z řad KSČM zněl následovně: Lze podle vás označit obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy za okupaci?

‚Sověti nepoužívali napalm, nenutili k prostituci.‘ Skála na BBC srovnal okupaci a válku ve Vietnamu

Číst článek

Například podle poslance Jiřího Valenty je pojem okupace příliš silné označení. „Beru to jako nepřijatelnou invazi, okupace je ale už poměrně ostré pojmenování. Za okupaci bychom tak mohli označit pobyt americké armády v Německu, která tam je doteď,“ řekl. Vojáci byli podle něho stejnak „zalezlí na svých základnách a ty více méně neopouštěli.“

Vstup vojsk do Československa byl podle Valenty navíc z pohledu Sovětského svazu logický krok. „My jsme byli jediná země v poválečné éře, která tu neměla vojska, která se podílela na vítězství v druhé světové válce. Takže nechci říct, že to bylo správné, ale z hlediska Sovětského svazu té doby a toho politického myšlení, se to dá do jisté míry tímto způsobem vykládat,“ doplnil.

Podobně mluvil v úterý v České televize také místopředseda KSČM a poslanec Stanislav Grospič, který se také snažil v souvislosti se srpnem 1968 vyhnout termínu okupace. „Byl bych opatrný s používáním slova okupace, protože to by se dalo hovořit ve srovnání s nacistickou okupací, kdy zde byl protektor, úplně jiný režim… Tady v té době fungovala legitimní vláda, nebyl tady žádný protektor, nebyly tady žádné direktivy,“ uvedl. Na aktuální dotazy redakce ale nereagoval.

S tím, že nešlo o okupaci, souhlasí také poslanec Vladimír Koníček. „Podle definice vojenské okupace ne,“ odpověděl ve stručnosti.

Occupatio alias obsazení

Redakce se na celou záležitost zeptala také historika Tomáše Jakla z Vojenského historického ústavu. „Nejde o nic jiného než vojenské obsazení určitého území, a to je jedno, jestli následkem nějaké války nebo postupu armády. Míní se tím cizí území, ne vlastní – při vojenském puči v nějaké zemi se nemluví o okupaci vlastního území,“ popsal.

Události srpna roku 1968 tak označuje za okupaci. „Nepochybně. Jde o to, že přátelská okupace je v historii tak výjimečná událost, že se prakticky nepoužívá a dneska máte v podstatě jen ten negativní význam – to znamená, nepřátelské obsazení cizího území,“ doplnil Jakl.

Stejně mluví Pavel Šturma z Právnické fakulty Univerzity Karlovy: „Podle Haagské úmluvy z roku 1907 se za okupované území považuje území, které je skutečně pod kontrolou nepřátelské armády. A jen to území, na kterém byla tato kontrola zřízena a může být vykonávána. Podle Ženevské úmluvy z roku 1949 se ta pravidla vztahují i na situace, kde okupaci nepředcházel vojenský střet.“

Dolejš: Určitě okupace

Názor na vpád vojsk Varšavské smlouvy ale není mezi komunistickými poslanci jednotný. Třeba Jiří Dolejš nevidí důvod, proč to za okupaci neoznačit. „Určitě. Byl to zásah násilný, nedemokratický a v rozporu s mezinárodním právem,“ napsal v SMS poslanec.

Srpnové invazi jsme se mohli bránit jen za cenu ohromných ztrát na lidských životech, říká historik

Číst článek

Ve stejném duchu se vyjádřil také šéf poslaneckého klubu Pavel Kováčik. „Odpovím jednoznačně: hlasoval jsem pro návrh kolegy Bartoška, který navrhl, aby sněmovna uctila památku obětí,“ uvedl bez podrobností.

Kováčik tak odkazoval na to, že podpořil návrh šéfa lidoveckých poslanců Jana Bartoška zařadit na středeční jednání sněmovny bod „uctění památky obětí k padesátiletému výročí invaze a okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968“. Dolní komora následně přijala usnesení, že vtrhnutí vojsk v roce 1968 bylo aktem invaze a okupace.

Pro usnesení hlasovalo 145 ze 156 přítomných poslanců napříč stranami, a to včetně tří poslanců KSČM. Kováčik ale mezi nimi nakonec nebyl – během hlasování nebyl přítomen. Pro usnesení naopak zvedli ruku jeho spolustraníci Vladimír Koníček, Jiří Dolejš a Leo Luzar. Ten redakci, zda lze srpen 1968 označit za okupaci, odpověděl následovně: „Ve vnímání většiny občanů roku 1968 určitě ano.“

Položený telefon i útěk do sálu

Že jde o pro stranu stále citlivé téma, dokazuje i to, že řada poslanců na otázku redakce nechtěla odpovědět. Třeba Miroslav Grebeníček po vznesení dotazu položil telefon, Květa Matušovská zase místo odpovědi utekla ve sněmovně do jednacího sálu.

„Nemám důvod vám odpovídat,“ zněla odpověď poslankyně Hany Aulické Jírovcové. Stručná byla i reakce Daniela Pawlase. „Nevím,“ odpověděl jednoduše.

Zbytek poslanců včetně předsedy strany Vojtěcha Filipa nebo poslance Zdeňka Ondráčka i přes opakované urgence nereagoval.

Kristýna Guryčová, Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme