Výročí událostí srpnové okupace: Prahou prošly tisíce lidí, spolek Milion chvilek donesl na Hrad Ústavu

Prahou prošly tisíce lidí k připomínce obětí 21. srpna 1969. U sídla KSČM zástupci Milionu chvilek pro demokracii nechali rakev se jmény pěti zastřelených a jejich siluety namalované na zemi. Na Hrad pak donesli Ústavu ČR, kterou podle nich prezident porušuje. Už předtím při shromáždění na Václavském náměstí pamětníci vzpomínali na okamžiky před 50 lety, které znamenaly „zlomení páteře národa“.

Praha (Aktualizováno: 21:59 21. 8. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Václavském náměstí nejprve vystoupili pamětníci včetně někdejší redaktorky Československé televize Kamily Moučkové a historici. Odtud se průvod vydal směrem na Hradčanské náměstí. Podle policie byl pochod klidný, ale přinesl komplikace v dopravě.

VIDEO: ‚Invaze a okupace se vším všudy.‘ Český rozhlas připomenul události srpna 1968 pietní akcí

Číst článek

Okolo sedmé hodiny položili účastníci pietního pochodu rakev se jmény obětí protestů roku 1969 před vrata sídla KSČM v ulici Politických vězňů. Na zem namalovali siluety mrtvých. V ulici pak po minutách ticha zanechali také křídou namalované obrysy svých nohou, aby bylo vidět, kolik demonstrantů přišlo. 

Předseda KSČM Vojtěch Filip na to reagoval slovy že, současná KSČM vznikla až v roce 1990.

‚Nelze o tom mlčet‘

Na Hradčanském náměstí, kam konec průvodu dorazil krátce před 21.00, pořadatel Mikuláš Minář z Milionu chvilek pro demokracii připomenul spor o výměnu ministra kultury, kterou blokoval prezident Miloš Zeman.

„Přinesli jsme vědomí historických souvislostí, smutek, vzdor, vděčnost, naději a odhodlání. A taky Ústavu ČR,“ uvedl Minář a citoval ve spojitosti s aktuálním sporem článek o tom, že prezident má jmenovat člena vlády.

Iniciativa Milion chvilek chtěla při pochodu k připomínce výročí událostí z 21. srpna 1969 poukázat i na současnou politickou situaci. „Nelze o tom mlčet a dělat, že se nic neděje,“ řekl Minář s odkazem na kauzu údajného střetu zájmů premiéra či chování prezidenta.

Milion chvilek pro demokracii letos uspořádal sérii demonstrací za nezávislost justice a proti Babišovi. Poslední akce se stala největší demonstrací po listopadu 1989. Další velkou demonstraci na pražské Letné spolek plánuje na 16. listopadu, tedy den před připomínkou Dne boje za svobodu a demokracii.

Pořadatelé akcí například vyčítají prezidentu Zemanovi, že záměrně rozděluje společnost, prosazuje zájmy Ruska a Číny nebo porušuje Ústavu. Kritizují také podporu vlády od komunistů nebo střet zájmů, ve kterém je podle nich premiér Babiš.

Připomínkové akce

Připomenutí roku 1969 se ve středu večer konaly nejenom v Praze, ale i v dalších městech. Iniciativa chce připomenout 50 let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky.

Na události 21. srpna let 1968 i 1969 je zaměřená také expozice v Dolní části Václavského náměstí. Dobové fotografie nebo tank připomínají nejen začátek okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a rok nato demonstrace proti ní, ale zejména oběti, které si tyto události vyžádaly.

VIDEO: Před 50 lety režim tvrdě potlačil srpnové demonstrace, poslechněte si speciál Českého rozhlasu

Číst článek

Podle nových historických údajů při nich v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo pět mladých lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Historici přišli nyní se zjištěním, že obětí bylo celkem sedm. Jména většiny padlých zazněla po poledni z pódia.

Pietní akt k výročí okupace se konal ve středu dopoledne před Českým rozhlasem, kde před 51 lety probíhaly ostré střety demonstrantů s okupanty. Vystoupili zde např. předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf sněmovny Radek Vondráček nebo primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Prezident Miloš Zeman poslal u příležitosti výročí kytici na hrob Františka Kriegla.

Masové protesty v roce 1969 začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna. O den později přijalo předsednictvo Federálního shromáždění takzvaný pendrekový zákon, který legalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme