Poděbrady odebraly Stalinovi a Gottwaldovi čestné občanství. Jičín zamítl přejmenování ulic

Zastupitelé Poděbrad odebrali čestné občanství Josifovi Vissarionovičovi Stalinovi a Klementu Gottwaldovi, které jim bylo uděleno v letech 1945 a 1948. Zastupitelé Jičína naopak zamítli podněty vyzývající k přejmenování ulic Ruská a M. Koněva. Učinili tak na základě výsledků ankety, v níž lidé a firmy možnost přejmenování ulic jednoznačně odmítli.

Jičín/Poděbrady Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Valdštejnovo náměstí s Valdickou bránou v Jičíně

Valdštejnovo náměstí s Valdickou bránou v Jičíně | Foto: David Paloch

„Tyto dvě osoby nemohou být nadále vedeny v oficiálních dokumentech jako čestní občané města Poděbrady. Toto není rozhodně přepisování dějin, jak se někteří jedinci snaží celou věc omlouvat a relativizovat," řekl místostarosta Poděbrad Miroslav Holas (Naše Poděbrady), který návrh k odebrání čestného občanství předložil.

‚Mělo k tomu dojít dávno.‘ Chrudim vyškrtla ze seznamu čestných občanů Gottwalda se Stalinem

Číst článek

Proti byl opoziční zastupitel Ladislav Langr (Volba pro Poděbrady), odebrat občanství je podle něj možné pouze žijícím osobám. „Čestné občanství ze zákona skončilo dnem jejich smrti, ale fakt udělení čestného občanství zůstává součástí historie města, kterou nelze zamlčovat, vylepšovat ani skrývat,“ řekl.

Předložil vlastní návrh, kterým by se město mělo distancovat od tehdejšího rozhodnutí poděbradského zastupitelstva a vyjádřit, že obě osoby považuje pro jejich negativní historický přínos za zavrženíhodné.

S kontroverzními jmény na seznamech čestných občanů se v posledních letech musela vypořádat řada českých měst, čestné občanství Gottwaldovi odebrali například v únoru zastupitelé v Českém Těšíně, v dubnu v Říčanech. Ve středních Čechách k tomu už dříve přistoupili zastupitelé Kutné Hory, Dobříše na Příbramsku nebo Úval u Prahy.

Jičínská anketa

V jičínské anketě o přejmenování ulic Ruská a M. Koněva se proti změně názvu vyslovilo 86 procent ze 152 lidí a firem. Anketou, která trvala od 25. dubna do 13. května, radnice reagovala na agresi Ruska vůči Ukrajině a s tím související podněty občanů ohledně přejmenování ulic, jejichž názvy mají vztah k Rusku.

Svůj názor v anketě mohli radnici sdělit pouze obyvatelé obou ulic a firmy, které v nich mají sídlo nebo provozovnu. V Ruské ulici má bydliště asi 230 dospělých obyvatel a v Koněvově ulici kolem 80. Firem je v obou ulicích asi 40.

Přejmenování Koněvovy ulice? Nechci z něj dělat mučedníka, lidi by to brali útrpně, říká starosta

Číst článek

V Ruské ulici radnice lidem a firmám doručila 237 anketních lístků. Vrátilo se jich 98 a z nich 92 se vyjádřilo proti přejmenování ulice, šest bylo pro. V Koněvově ulici dostalo anketní lístek 111 lidí a firem. „Odevzdáno tam bylo 54 lístků, z nichž na 39 stálo NE a na 14 ANO. Jeden hlas byl neplatný,“ řekl Jireš. Účast v anketě byla 44 procent.

Podle radnice měla anketa odhalit, zda si obyvatelé ulic změnu vůbec přejí. Zastupitelstvo i rada města zaujaly k otázce přejmenování neutrální stanovisko. Názor lidí a firem z dotčených ulic chtělo město znát i proto, že změna názvu ulic je změnou adresy, s níž jsou spjaté administrativní povinnosti i náklady.

Debatu anketa vzbudila na konci dubna i na sociálních sítích. Mnoho diskutujících možné přejmenování z různých důvodů odmítlo. Někteří poukazovali na to, že místo změn názvů ulic by radnice měla zaměřit pozornost na opravu chodníků a silnice v obou ulicích i jinde po městě.

Anketní lístky dostali lidé do poštovních schránek, odevzdávat je mohli do uren na podatelně městského úřadu v budově Aris a v restauraci U Všech čertů. Firmy dostaly anketní lístek datově, hlasovat mohly elektronicky přes datovou schránku nebo vhozením lístku do urny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme