Není audit jako audit. ‚Poslali jsme do Prahy dva různé dokumenty,‘ napsal Oettinger ke zprávám o střetu zájmů

  • Zatímco v prvním případě jde o návrh auditní zprávy, ve druhém o draft dopisu o zjištěních. Tak se liší závěry Bruselu k auditním misím, které zkoumaly dotace vyplácené v oblasti kohezní politiky a zemědělství.
  • Jde tedy o dva rozdílné dokumenty. Vyplývá to z odpovědi eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera na dotaz europoslance hnutí STAN Stanislava Polčáka, kterou má iROZHLAS.cz k dispozici.
  • Eurokomisař znovu ujistil, že Brusel preventivně stopl proplácení dotací z evropských strukturálních a investičních fondů „ve prospěch společností, které přímo či nepřímo vlastní“ premiér Andrej Babiš (ANO).
  • Předběžné závěry auditní mise Evropské komise kvůli možnému střetu zájmů Andreje Babiše dorazily na přelomu května a června. Česku podle nich hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun. Premiér to už dříve odmítl.

Původní zpráva Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš (ANO) a eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger. (koláž) | Foto: koláž Český rozhlas

Když se europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN na auditní šetření kvůli možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) dotazoval, byl konec března. Zbývaly tak pouze dva týdny do doby, kdy měla Evropská komise ohlásit výsledek citlivé prověrky, a nebylo jasné, zda termín skutečně dodrží.

Mohl by Agrofert přijít i o veřejné zakázky? Čepro chce kvůli Babišovu možnému střetu zájmů právní analýzu

Číst článek

Polčák se proto obrátil s oficiálním dotazem přímo na Oettingera. „Jsem přesvědčen, že občané České republiky mají právo seznámit se s výsledky vyšetřování ještě před (evropskými – pozn. red.) volbami,“ apeloval na eurokomisaře, který měl podle pravidel Evropského parlamentu na reakci tři týdny.

Odpověď ale přišla až nyní, 74 dní po termínu.

Proč reakce nabrala zpoždění, mluvčí Evropské komise Mina Andrejevová pro iROZHLAS.cz zdůvodnila mimo jiné překladem do dalších jazyků. „Vždy usilujeme o to dané lhůty dodržet. Někdy ale dojde ke zpoždění, které může být způsobeno například tím, že je odpověď potřeba konzultovat s příslušnými úřady či přeložit do jazyků všech členských zemí,“ uvedla.

„Nepochybuji o tom, že je to věc politicky citlivá a komise zjevně využila okamžik voleb, aby odpověď oddálila. Já ovšem tuto věc sleduji dlouhodobě, protože u nenárokových dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů je střet zájmů pana premiéra neoddiskutovatelný,“ řekl k tomu sám Polčák.

Zpožděná reakce

Eurokomisař Oettinger v odpovědi nejdříve popsal průběh letošních auditních misí, které se zaměřily mimo jiné na obecné principy poskytování unijních dotací.

„V návaznosti na tyto audity a při plném dodržení auditních postupů a lhůt stanovených v příslušných nařízeních, vypracovali auditoři Komise návrhy svých auditních zjištění a doporučení, přičemž zohlednili veškeré shromážděné důkazní materiály, jakož i informace a vysvětlení poskytnutá auditovanými subjekty během auditů na místě,“ píše v reakci, jejíž celé znění si můžete přečíst v boxu vpravo.

„Komise zaevidovala oficiální stížnost týkající se údajného střetu zájmů v České republice, kterou se zabývá v souladu s formálním postupem pro vyřizování stížností příslušnými útvary Komise. V lednu a únoru 2019 provedla Komise komplexní audity, které se zaměřily na systémy řízení a kontroly zavedené českými orgány a na jejich uplatňování na konkrétní dotčené operace. V návaznosti na tyto audity a při plném dodržení auditních postupů a lhůt stanovených v příslušných nařízeních vypracovali auditoři Komise návrhy svých auditních zjištění a doporučení, přičemž zohlednili veškeré shromážděné důkazní materiály, jakož i informace a vysvětlení poskytnutá auditovanými subjekty během auditů na místě. Návrh zprávy o auditu týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu byl Stálému zastoupení České republiky zaslán dne 29. května 2019. Návrh dopisu o zjištěních týkajících se Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova byl doručen dne 3. června 2019. Pro odpověď na návrh auditních zjištění byl příslušným českým orgánům poskytnut nezbytný časový rámec. Komise kromě toho požádala, aby byla přijata určitá opatření, která by reagovala na její obavy, zda jsou ode dne 2. srpna 2018, kdy vstoupilo v platnost finanční nařízení z roku 2018, plněna ustanovení čl. 61 odst. 3 tohoto nařízení. Jednání s předsedou vlády Babišem pokračují a Komise v patřičnou dobu vypracuje konečný závěr. Jako preventivní opatření a do doby, než bude situace vyjasněna, nebudou prozatím v souvislosti s dotčenými žádostmi vyplaceny z rozpočtu EU v rámci evropských strukturálních a investičních fondů ve prospěch společností, které přímo či nepřímo vlastní předseda vlády Babiš, žádné platby. Komise bude i nadále pravidelně informovat Evropský parlament, aniž by tím byl dotčen řádný postup.“

Günther Oettinger (eurokomisař pro rozpočet )

Z jeho reakce přitom vyplývá, že do Česka posléze přišly dva rozdílné dokumenty, tedy návrh auditní zprávy v případě dotací v oblasti kohezní politiky – ty vyplácí například ministerstvo průmyslu nebo životního prostředí – a draft dopisu o zjištěních v případě zemědělských dotací.

„Návrh zprávy o auditu týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu byl Stálému zastoupení České republiky zaslán dne 29. května 2019. Návrh dopisu o zjištěních týkajících se Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova byl doručen dne 3. června 2019,“ pokračoval eurokomisař.

Rozdíl v připomínkách

Jaký je tedy mezi dokumenty rozdíl? Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka je draft dopisu o zjištěních, který se týká vyplácení evropských zemědělských dotací, už procesně dál. To znamená, že už proběhlo připomínkování příslušných úřadů a závěry jsou těsně před dokončením.

„Návrh auditu je v podstatě předzvěst draftu dopisu, u něho ještě existuje možnost, že se k němu vyjadřují zúčastněné subjekty. Ten druhý je v podstatě už definitivní verze toho zjištění,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Zahradník, který je zároveň odborník na kohezní politiku Evropské unie.

„Přirovnal bych to k tomu, když je u nás předkládán návrh zákona, tak pak existuje připomínkové kolečko, kdy k němu všichni relevantní zúčastnění mohou něco říct. Draft dopisu už bere v úvahu tyto připomínky. Je to takový konsenzus všech, kteří do toho mohou mluvit, protože to není jednokolejný vztah,“ doplnil Zahradník.

Podle vyjádření Evropské komise ale rozdíl vznikl na základě různých legislativních pravidel a postupů, které se uplatňují pro danou oblast politiky. Brusel po doručení odpovědi z české strany pak bude mít na vypracování finálních verzí tři měsíce – v případě kohezního fondu půjde o finální auditní zprávu, v případě zemědělských dotací o finální stanovisko.

Zkrácená lhůta

Podle Oettingera byl českým úřadům na odpověď na „návrh auditních zjištění poskytnut nezbytný časový rámec“. Zatímco ale v případě prvního dokumentu mají české úřady na odpověď 30 dní, u zjištění k zemědělským dotacím mohou reagovat do tří měsíců.

Zda na to má vliv formální povaha dokumentů, není jasné. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve pro server iROZHLAS.cz řekla, že neví, čím je to způsobeno. Podobně mluvila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Mohou dát lhůtu minimálně třicet dnů, maximálně dva měsíce. Mně to nepřipadá divné,“ řekla.

Eurokomisař v odpovědi pro Polčáka zároveň ubezpečil, že Brusel preventivně stopl proplácení dotací z evropských strukturálních a investičních fondů „ve prospěch společností, které přímo či nepřímo vlastní předseda vlády Babiš.“ Podle Oettingera také jednání s premiérem Andrejem Babišem nadále probíhají a Evropská komise bude „nadále pravidelně informovat Evropský parlament, aniž by tím byl dotčen řádný postup.“

„Velmi zajímavé je především potvrzení komise, že s premiérem nadále jedná, mne bude zajímat, o čem jednají, a to i ve vazbě na zkrácení lhůty pro vyjádření vlády na jeden měsíc u auditní zprávy týkající se Evropských strukturálních a investičních fondů,“ doplnil k tomu europoslanec Polčák.

Auditní mise

  • Od 2. srpna 2018 platí nová unijní směrnice, která střet zájmů upravuje. Česká pobočka protikorupční organizace Transparency International kvůli tomu loni podala podnět do Bruselu. Premiér Babiš podle organizace má vliv na holding Agrofert, který v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, a zároveň má možnost ovlivňovat rozdělování dotací.
  • Na počátku letošního roku kvůli tomu Evropská komise poslala do Česka auditní misi, která navštívila několik ministerstev. Unijní auditoři zavítali na ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu, práce a sociálních věcí, na pražský magistrát či do Státního zemědělského intervenčního fond (SZIF).
  • Předběžné závěry prvního auditu dorazily do Česka na konci května a zveřejnila je řada médií. V dokumentu se píše, že podle auditorů český premiér ve střetu zájmů je, a Česko by tak mělo část dotací vracet.
  • Druhá část závěrů auditu, která se týká zemědělských dotací, přišla asi o týden později. Ten ale – na rozdíl od prvního dokumentu – zveřejněn nebyl. Šéf SZIF Martin Šebestyán nicméně na tiskové konferenci uvedl, že i druhý audit střet zájmů konstatuje.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme