Stanjura: České politické kultuře prospěje, když Bárta složí poslanecký mandát
Vít Bárta se po nepravomocném rozsudku za korupci sice vzdal funkce předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných a pozastavil členství ve straně, oznámil ale, že poslanecký mandát složit nehodlá, a chce dokonce kandidovat v krajských volbách na hejtmana. Podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna už Bárta vyvodil politickou odpovědnost dostatečně. Bártovo rozhodnutí ale budí pobouření u druhých dvou koaličních stran.
„Všichni jsme slyšeli slova Víta Bárty, která pronesl před vynesením rozsudku, kdy řekl, že v případě byť nepravomocného odsouzení odejde z vysoké politiky. Přeložili jsme si to úplně jednoznačně, že v okamžiku, pokud skutečně bude nepravomocně odsouzen, odejde z poslanecké sněmovny, a pokud se odvolá, jako že se odvolal, tak že se bude věnovat tomuto odvolání už ne z pozice ústavního činitele,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura mluvil o Bártově poslaneckém mandátu
Funkci řadového poslance ale Bárta podle svého včerejšího prohlášení nevnímá jako součást vrcholné politiky. S tímto názorem ovšem Stanjura nesouhlasí, vrcholnými politiky jsou podle něj kromě členů vlády také poslanci a senátoři.
„Sice na jednom jediném poslanci či senátorovi málokdy záleží, ale takové případy byly, jak by si mohl vzpomenout například prezident republiky Václav Klaus anebo zesnulý prezident Václav Havel, v případě jejichž volby šlo často o jeden jediný hlas,“ souhlasí komentátor Radiožurnálu Petr Nováček.
Po rozsudku byl Bárta vyzván, aby se zachoval v souladu se svými výroky, dodává Stanjura: „My jsme v pátek řekli, že by měl dostát svým slovům, a současně říkáme, že by pro zlepšení politické kultury v České republice bylo lepší, kdyby nejenom pan poslanec Bárta, ale samozřejmě i pan poslanec Škárka složili mandát poslance, nečekali na ten odvolací soud, který samozřejmě může dopadnout i v jejich prospěch, to nevylučuji.“
Politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity a komentátor Radiožurnálu Petr Nováček se zamýšlejí nad dalším politickým směřováním Víta Bárty
Uznává, že podle ústavy nikdo, ani jeho vlastní strana, nemůže poslance donutit, aby složil mandát získaný od voličů. „To ovšem neznamená, že nemůžeme někoho vyzvat, aby to zvážil a případně odešel, to jsou dvě úplně různé polohy,“ upozorňuje Stanjura.
I pokud se Bárta mandátu nakonec nevzdá, koaliční spolupráci to podle Stanjury neohrozí. „Ze včerejšího vyjádření pana poslance Bárty jsem pochopil, že nebude členem poslaneckého klubu Věcí veřejných a tím pádem nebude členem vládní koalice. Dneska už není členem vládní strany. Takže v tom případě, pokud zůstane nezařazeným poslancem, nevidím důvod, proč bychom měli my opouštět vládní koalici, která je založená především na programových principech,“ vysvětluje.
Politolog: Hejtmanem být nechce, je to mediální tah
Vliv Bárty ve Věcech veřejných prý ale neoslabuje ani po pozastavení členství. „Myslím si, že v té straně začíná jakýsi diferenciační proces, ale nepochybně vliv mecenáše, zakladatele, majitele, neformálního šéfa Víta Bárty zůstává stále dominantní,“ podotýká Nováček.
Bártovo prohlášení, že chce kandidovat v krajských volbách v Plzeňském kraji, je podle politologa Lukáše Valeše ze Západočeské univerzity jen snahou být mediálně zajímavý. Politik se tak prý snaží odvrátit pozornost od svého odsouzení.
„Kdyby to Vít Bárta myslel třeba se svým dalším politickým angažmá vážně, tak by mnohem logičtější byla kandidatura téměř v jakémkoli senátním volebním obvodu, ale rozhodně ne uvažovat o kandidatuře do plzeňského zastupitelstva, ke kterému nemá prakticky žádný vztah,“ myslí si Valeš a dodává, že Bárta podle něj o kandidatuře vážně neuvažuje.
Na Plzeňsku by měl navíc u voličů téměř nulové šance, jak vyplývá z předchozích výsledků strany. „Věci Veřejné už v dobách velké slávy v roce 2010 získaly v plzeňském kraji čtvrtý nejhorší výsledek v celé republice a nedosáhly ani na deset procent. A o půl roku později, ve volbách do zastupitelstva města Plzně, už měly Věci veřejné jenom dvě a půl procenta,“ upozorňuje Valeš.
