Ostrá slova na adresu policie pronesli šéf ANO Andrej Babiš a první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Zákonodárci je po téměř celodenním jednacím maratonu vydali k trestnímu stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál tvrzení Babiše konfrontovaly s fakty a zjistily, že řada z nich není pravdivá.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Praha 6:00 7. 9. 2017 (Aktualizováno: 11:38 7. 9. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Moje žena ještě nebyla za rok a půl na policii ani vypovídat." (Andrej Babiš)

To je sice pravda, policie ale Babišovu manželku k podání vysvětlení pozvala. Stejně jako Babišův syn s dcerou se však podle deníku Právo omluvila, policie ji údajně pozvala dva dny před svatbou. Babišovy děti se zase omluvily z vážných osobních důvodů. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová navíc po tom, co její úřad provedl dohled nad případem, konstatovala „procesní neochotu k součinnosti ze stran některých privátních subjektů“. (VÍCE ZDE)

A teď si mě klidně vydejte! Přečtěte si, jak se Babiš hájil ve sněmovně

Číst článek

„Já se tedy dále ptám, co je nelegálního na tom, aby si rodinní příslušníci mohli vzájemně prodat akcie? A ptám se, co by asi skryli tím, že akcie převedla moje tehdejší družka na svého bratra?" (Andrej Babiš)

Skupina, podle policie ovládaná Babišem, na konci roku 2007 papírově vyčlenila z holdingu Agrofert společnost ZZN Agro Pelhřimov, a. s. Z celkových dvaceti akcií společnosti koupili po pěti Babišova dcera Adriana Bobeková a jeho syn Andrej, zbylých deset pak Babišova partnerka Monika. Její bratr Martin Herodes pak od dětí šéfa hnutí ANO kupuje po jedné akcii a od Babišové všech deset a rázem se tak stává majoritním akcionářem. 

Podle policie měl tento krok dva důvody: znepřehlednit vlastnickou strukturu Farmy Čapí hnízdo, čili zamést stopy k miliardáři. Právě tuto konstrukci detektivů ve své řeči před poslanci Babiš kritizoval.

Šéf ANO však zapomněl na druhý argument policie: transakce podle vyšetřovatelů nynější Babišův švagr udělal také proto, aby blízcí Babiše neměli podíl na základním kapitálu vyšší než 25 procent. V takovém případě by totiž Farma Čapí hnízdo byla považována za partnerský podnik Agrofertu a na dotaci by neměla nárok. (VÍCE ZDE)

„Dnes je pouhých 45 dnů do voleb a my se tady scházíme ne kvůli tomu, abychom v tom krátkém zbývajícím čase dokončili naši práci, kterou jsme našim voličům slíbili na počátku volebního období, ale proto, abychom se věnovali nedůležitému pseudoproblému starému 10 let, kterým je kauza Čapí hnízdo." (Andrej Babiš)

Toto tvrzení je pravdivé jen z části. Údajný dotační podvod sice odstartoval v roce 2007, kdy se z holdingu Agrofert papírově vyčlenila společnost ZZN Agro Pelhřimov, a. s. (od roku 2008 Farma Čapí hnízdo), a Babišovi blízcí si koupili její akcie. Ovšem celá věc mohla vyjít najevo až v roce 2014, kdy se Farma Čapí hnízdo po uplynutí pětileté lhůty nutné k přiznání dotace vrátila pod křídla holdingu Agrofert. Tedy mnohem později.

Když nás vydáte, bude to morální vítězství. Když nás nevydáte, bude to morální satisfakce, řekl Faltýnek

Číst článek

„OLAF do dnešního dne nijak nerozhodl, ale policie, jak se zdá, už má jasno."

OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) skutečně kauzu Čapí hnízdo vyšetřuje paralelně s českou policií a dosud oficiálně neskončil. Server Neovlivní.cz letos v dubnu napsal, že čeští detektivové vyčkávají na verdikt evropského úřadu, aby se například vyhnuli nepříjemné situaci, kdy případ odloží a OLAF přijde s opačným závěrem. Jinak ale neexistuje jediný důvod, proč by čeští policisté měli na evropský verdikt čekat.

„V žádosti se mluví o takzvaně fiktivních smlouvách. Fiktivní smlouva je taková, která fakticky neexistuje. Ale policie k těm takzvaným fiktivním smlouvám obdržela jejich originály, podepsané předávací protokoly k akciím a taky bankovní doklady o zaplacení ceny akcií bankovním převodem." (Andrej Babiš)

Vzhledem k tomu, že spis kauzy Čapí hnízdo zatím téměř nikdo neviděl, je potřeba brát tato slova Babiše a Jaroslava Faltýnka jako tvrzení proti tvrzení. V žádosti policie je sice napsáno o fiktivní smlouvě. Ta zřejmě skutečně existuje, ale jde o slovíčkaření. 

Detektivové mají spíše na mysli, že šlo o účelovou operaci, k níž byly formálně vytvořeny papíry. Je pravda, že policie v žádosti o vydání pro poslance napsala, že při tom první prodeji anonymních akcií mezi ZZN Agro Pelhřimov a Andrejem Babišem juniorem, dcerou Adrianou a tehdy partnerkou Monikou všichni tři věděli, že žádné akcie ve skutečnosti nekoupili ani je nepřevzali.

„Policie k těm takzvaným fiktivním smlouvám obdržela jejich originály, podepsané předávací protokoly k akciím a taky bankovní doklady o zaplacení ceny akcií bankovním převodem." (Andrej Babiš)

Není ale jasné, z jakých účtů a peněz na těchto účtech skutečně akcie byly zaplaceny a zda protokol o fyzickém předání akcií opravdu znamená, že Babišovy děti akcie opravdu někdy měly v ruce a přišly s nimi na valnou hromadu. Je známo, že na valnou hromadu chodili právní zástupci Andreje Babiše. Audit ministerstva financí k Čapímu hnízdu uvádí, že údajně neexistují originály listin o přítomnosti akcionářů na valných hromadách.

„Policie přichází s konstrukcí, že vlastníkem akcií jsem byl ve skutečnosti já. A že Farma Čapí hnízdo byla ve skutečnosti moje soukromá chalupa." (Andrej Babiš)

Sám Babiš se ve filmu režiséra Víta Klusáka chlubil, že Čapí hnízdo je to nejlepší, co kdy vymyslel. Při vysvětlování ve sněmovně opomenul také fakt, že v areálu Čapího hnízda byla postavena soukromá vila Babišových a objekt správce, na což upozornil audit ministerstva financí z loňského roku. Pokud by podle něj tyto stavby v areálu nebyly, dotace by nebyla potřeba. Celkový rozpočet celé farmy totiž byl přes 400 milionů korun a jistil ho úvěr garantovaný Agrofertem.

„Trestní řízení bylo přiděleno kontroverznímu vyšetřovateli Pavlu Nevtípilovi, který se podílel na účelové kriminalizaci podnikatele Sitty a dalších osob. Tehdy mělo jít o určitou pomstu za to, že pan Sitta poukázal na trestnou činnost týkající se problému okolo jízdenek pražského dopravního podniku, které dodávala jeho firma Neograph. Panu Sittovi byla jeho firma ukradena, a to za přispění orgánu činných v trestním řízení, kde dozor vykonávala státní zástupkyně doktorka Dagmar Máchová a policejním orgánem byl pan Nevtípil." (Andrej Babiš)

Vyšetřovatel Pavel Nevtípil měl skutečně na starosti i kauzu údajného tunelování papírny Neograph synem spolumajitele Vladimírem Sittou. V kauze Neograph šlo o rozkol dvou akcionářů, přičemž za jedním z nich stáli právníci blízcí tehdy vlivnému politickému podnikateli Ivo Rittigovi, kteří také trestní stíhání vyvolali. Podle nich Sitta mladší podnik tuneloval. Z toho ho také Nevtípil pod dozorem státní zástupkyně Máchové obvinil. Posléze mu dal částečně za pravdu i městský soud v Praze a Sittu potrestal podmínkou. 

Vrchní soud ale rozsudek vrátil s tím, že se podle něj Nevtípil a nižší soud dostatečně nevypořádali s účelovostí: Sitta byl svědek proti Rittigovým lidem v jiné kauze. Případ Sitty vyvolává otazníky, ale není známo, že by postup policisty někdo řešil jako pochybení. Fakt, že Vrchní soud v Praze vrátí rozsudek, není důkaz o nekompetentnosti policie. Obžalobu navíc měla na starosti státní zástupkyně Máchová, nyní vyšetřovaná za jiné kauzy policií. (PŘEČTĚTE SI VÍCE O VYŠETŘOVATELI KAUZY ČAPÍ HNÍZDO)

Ondřej Golis, Jana Klímová, hm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít