Staré lidi týrají nejčastěji jejich příbuzní, počet takových případů je obtížné zjistit

Urážky, ponižování ale i fyzické napadání, i to musí snášet řada starých lidí. Často od svých nejbližších a často také za zavřenými dveřmi svých domovů. To je také hlavní důvod toho, že se jen těžko odhaduje, kolik seniorů je nějaké formě domácího násilí vystaveno. Za svou situaci se stydí a své příbuzné si sami před sebou dlouho omlouvají.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dům pro seniory (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Mají hodnotovou strukturu, která se utvářela někdy v uplynulém století. Více dbají zásady, co se doma upeče, to se doma sní,“ vysvětluje policejní psycholožka Ludmila Čírtková.

Odborná literatura nejčastěji zmiňuje asi desetiprocentní podíl seniorů, kteří jsou ohrožení domácím násilím. Podle psychologa Petra Moose může být toto číslo i vyšší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Senioři často snáší urážky i fyzické napadání hlavně ze strany svých příbuzných. Pomoc mohou hledat například také na senior lince. Více informací o situaci seniorů zjištovala redaktorka ČRo Eva Rajlichová

„V současnosti domácí násilí na seniorech zahrnuje 16 až 20 procent lidí, různých rodin nebo rodinných společenství, nejčastěji jde o psychické ponižování.“

Policisté se násilím na seniorech zabývají, jejich statistiky ale evidují tyto případy dohromady s dalšími trestnými činy, jako jsou třeba krádeže. V takových případech je důležitá také prevence.

„Máme i takzvané okrskáře-územáky, kteří by měli být nejvíc místně znalí. Pokud znají dobře své teritorium práce, měli by znát i občany. Měli by znát věkové kategorie, měli by se s lidmi seznamovat a ptát se, jak jim je,“ popsala Ivana Nguyenová z Policejního prezidia.

I starší generace se ale umí ozvat, jen loni zavolalo na senior linku kolem dvanácti tisíc lidí, z toho asi 500 hovorů dávají tamní pracovnice do souvislosti s nějakou formou domácího násilí.

Provoz linky se podařilo díky finanční podpoře z Norských fondů výrazně posílit, na číslo 800 157 157 se dovoláte nonstop a zdarma. Podle zkušeností nejčastějším tyranem bývá syn či dcera, kteří se z ekonomických důvodů museli vrátit zpět k rodičům.

„Rodiče velmi často zmiňují, že nemohou svým dětem odepřít peníze, když nemají. Zpočátku rádi dávají, ale postupem času, tím, že jediný zdroj příjmu je důchod, sami ty peníze už nemají,“ dodala Dana Kroupová, vedoucí senior linky.

Největší nárůst hovorů nezaznamenávají kupodivu na senior lince třeba o Vánocích, ale především tehdy, když v rádiu nebo televizi běží osvětová kampaň věnovaná právě problematice násilí na seniorech.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru