Úsekové měření jsme neměli v programu, ale třicítky nikdo nedodržuje, říká bývalý starosta Říčan Kořen
V některých obcích se na konci září nebudou konat obecní volby. Nenašlo se totiž dost lidí, kteří by byli ochotni kandidovat. „Ze zkušenosti vím, že je dost těžké sehnat lidi na kandidátku do obecních voleb. Je k tomu potřeba velké odvahy a atmosféra v obci bývá velmi nepříjemná. Například v tom, že na ulici potkáváte lidi, kteří vás na facebooku velmi příkře odsoudí,“ popisuje v Interview Plus bývalý starosta Říčan Vladimír Kořen.
Sám do politiky vstupoval hlavně proto, aby ochránil své bydliště před velkým developerským projektem.
„Vytvořili jsme lokální politické uskupení. Nikdy jsem neměl ambici na velkou politiku, takže jsem do toho šel s tím, že to musím vyřešit se svými schopnostmi a tváří,“ popisuje televizní moderátor a popularizátor vědy.
Kořen potvrzuje, že v komunálních volbách lidé často dávají přednost místním sdružením před stranami známými z celostátní politiky.
Pro úspěšnou kampaň je prý nutné prokázat odbornost a především mít vizi a nosné téma.
„Náš volební program byl velmi konkrétní: Byl tam plán investic ale i snaha dostat město z dluhů. Lidé viděli, že to, co jsme slíbili, tak jsme splnili.“
„Samozřejmě, takové věci jako úsekové měření jsme v programu neměli, ale doba ukázala, že je to jedna z cest, jak zklidnit dopravu v obci. Tam, kde dávali starostové třicítky, které stejně nikdo nedodržoval, se to ukázalo jako účinný nástroj. Ale diskuse o tom byly velmi tvrdé,“ připouští.
Rozvoj na etapy
Říčany se opakovaně umisťují na předních příčkách v žebříčcích kvality života. A právě nad ní by starostové měli intenzivně přemýšlet.
Brno zvažuje demolici části ateliérů na Kraví hoře. Umělci namítají, že by přišli o prostor pro tvoření
Číst článek
„Lidé si potřebují zajít do lesa a najít tam houby. A když je těch lidí hodně a obec se rozrůstá, tak tato očekávání ,padnou‘. Šlo mi o to přibrzdit překotný rozvoj a dát ho do souvislosti s rozvojem občanské vybavenosti.“
„Když se vám město rozroste o pět tisíc obyvatel, musíte vybudovat i nové plochy lesa. Dbát na to, aby zelená infrastruktura byla funkční. Les je hezký příklad jak když je lidí na stávající zdroje v katastru moc, rychle se vyčerpají. Ať už jde o školství, dopravu nebo o ten les,“ vysvětluje.
Na jednáních s developery proto vždy vyžadoval jasně stanovený příspěvek na infrastrukturu, a to i u nebytových projektů. Klíčovým dokumentem je přitom územní plán.
„Přišli jsme s novinkou, kterou je etapizace územního plánu ve vazbě na budování občanské infrastruktury, což je věc v republice ojedinělá. Obstáli jsme i při soudních přích, protože se to některým developerům nelíbilo,“ popisuje.
„Máme tak teď plochy, kde se bude moci stavět, až bude postavená školka a připravená dopravní a zelená infrastruktura. Vedení města to dlouhodobě směřuje k investicím, které je třeba udělat. Je to cesta, kterou by měli zvážit i starostové v jiných obcích, aby své nástupce nedostali do potíží,“ uzavírá Kořen.
Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby.
