Starostové kritizují vládu za to, jak informuje o radaru v Brdech
Ostrou kritiku si v pátek vysloužila česká vláda a její koordinátor pro protiraketovou obranu Tomáš Klvaňa od některých starostů obcí v Brdech a iniciativy Ne základnám. Vláda podle nich mylně informuje o radaru, a to i v Poslanecké sněmovně. Kvůli tomu by měl zvážit demisi i premiér Mirek Topolánek. Nelíbí se jim také, že v diskusi podle nich chybí dostatečný prostor právě pro odpůrce radaru.
Vláda dostatečně nekomunikuje s obcemi v Brdech o umístění amerického radaru ve vojenském prostoru Jince. Shodli se na tom někteří starostové z oblasti se zástupci iniciativy Ne základnám. V boji proti radaru chtějí také oslovit další stovky obcí v celé zemi, aby se k nim připojily.
Radar by v Česku mohl stát u obce Míšov na Plzeňsku. Starostové obcí ležících nedaleko brdského újezdu chtějí zjistit, zda je v jejich odporu k základně podporují i další obce. Příští týden je proto osloví elektronickou poštou.
"Oslovíme zhruba 720 obcí, obrátíme se na všechny senátory, vládu, poslance, na všechny zelené strany ve světě, na 92 redakcí ve světě a na veškeré významné světové organizace a osobnosti," řekl po dnešním jednání zástupců obcí s iniciativou Ne základnám starosta Trokavce Jan Neoral.
Kabinet podle starostů o záměru USA postavit v Česku radar uvádí mylné informace, a to i na půdě Poslanecké sněmovny. Premiér Mirek Topolánek by měl proto zvážit svou demisi. "Musíme svůj boj a odpor přizpůsobit tomu, co naše vláda dělá, ta s námi nekomunikuje, proto to zveřejníme," dodal Neoral.
Situaci podle starostů nezlepšuje ani vládní koordinátor komunikace programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa. Vede prý pouze propagační kampaň a dostatečně nevysvětluje například to, zda bude mít radar vliv na okolní životní prostředí nebo na zdraví lidí. Klvaňa se proti nařčení starostů ve vysílání Radiožurnálu ostře ohradil.
"Díval jsem se zpět asi tak dva tři měsíce na různé návštěvy v obcích, které vláda vykonala, ať už prostřednictvím ministra zahraničí, ministryně obrany, premiéra, delegací z ministerstva obrany, a všichni ti lidé vysvětlují starostům, jakým způsobem by tam základna fungovala v případě, že by došlo k jejímu umístění," uvedl Klvaňa.
Také starosta Příbrami Josef Řihák považuje poslední kroky vlády, která už vybrala konkrétní místo pro stavbu, za velice nevhodné. Kabinet totiž podle něho cíleně využívá období prázdnin a dovolených. "V březnu jsme přijali otevřený dopis, na který nám pan premiér dodnes neodpověděl, i když jsem ho na to ve sněmovně již třikrát upozorňoval. Vláda vsadila na to, že toto nám oznámí v červenci, srpnu, když lidé budou na dovolených, aby odpor místních obyvatel byl co nejmenší," uvedl Řihák.
Nesouhlas s výstavbou radaru podporují i některá zahraniční města. Starosta Hirošimy Tadatoši Akiba nabízí obcím v okolí Brd členství ve sdružení starostů pro mír, které zahrnuje přes 1600 měst ze 120 zemí. Italové z Vicenzy, u jejich města by měla vzniknout základna amerických výsadkových jednotek, nabízejí vzájemné konzultace a výměnu zkušeností při boji proti těmto plánům.
Referenda nebo ankety se kvůli americkému radaru v Brdech konaly už v řadě měst a obcí na Rokycansku, Plzeňsku, Příbramsku a Berounsku. Výsledky hlasování byly vždy jasně proti radaru. Plán USA se nezamlouvá ani širší veřejnosti. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění jsou proti základně více než dvě třetiny občanů. Pokud by bylo zařízení začleněno do systému NATO, bylo by proti sice méně lidí, stále by to však bylo více než polovina.
Opoziční sociální demokraté a komunisté chtějí, aby se o případné stavbě hlasovalo v referendu. Hlavní vládní strana ODS naopak soudí, že všelidové hlasování by bylo nezodpovědné, a chce případnou dohodu s USA ratifikovat v parlamentu. Zelení by na podporu radaru přistoupili, pokud by v budoucnu zařízení spadalo pod NATO.
