Starostové z Mostecka jedou kvůli těžebním limitům za Rusnokem
Premiér v demisi Jiří Rusnok bude dnes mluvit se zástupci měst a obcí o těžebních limitech. Do Prahy za ním přijedou čtyři starostové z Mostecka. Někteří jsou proti prolomení limitů.
Podle zastupitele Horního Jiřetína Petra Leichnera je rozhodnutí o prolomení na státu. Obyvatelé obcí ale potřebují co nejdříve vědět, co s jejich majetkem bude.
„Představte si situaci, kdy máme my občané Horního Jiřetína vlastní domy. Ty domy jsou třeba sto let staré a potřebují zcela jistě rekonstrukci, potřebují zateplovat, výměnu oken nebo střechy. A lidé bez znalosti toho, jak dlouho ještě budou v obci žít, neví, jestli mají peníze investovat, či nikoli,“ vysvětluje Leichner.
S jakými argumenty jedou za zástupci obcí za Jiřím Rusnokem, vysvětlil v Ranním interview místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt
Obyvatelé Horního Jiřetína Jan Dovhun a Helena Sailerová jsou ale jednoznačně proti prolomení limitů. „To je od nich samozřejmě nehoráznost, neměli by to dělat, měli by to nechat na novou vládu,“ rozčiluje se Dovhun.
Podobně to vidí i Sailerová: „Já to vnímám hrozně špatně, protože si myslím, že vláda premiéra Rusnoka nemá vyjádření důvěry, takže ti by neměli už vůbec nic přijímat.“
Premiér v demisi to ale vidí jinak. „Ukazuje se, že ty samotné limity ve formě usnesení vlády už jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem,“ míní Rusnok.
Za rychlé prolomení těžebních limitů bojují kromě samotných těžařů i horníci a hornické odbory. Koncem října je při návštěvě Ústeckého kraje podpořil i prezident Miloš Zeman. Podle zastánců rozšíření těžby se tím zachrání až 8500 pracovních míst a sníží se energetická závislost Česka.
Lidé v Horním Jiřetíně nesouhlasí s rychlým prolomením těžebních limitů
Číst článek
Usnesení o limitech z roku 1991 není vyhaslé, ani překonané, zdůraznil v Českém rozhlasu místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. „A to zejména proto, že limity nejsou jen velmi účinnou ochranou obcí a vlastníků nemovitostí, ale je to téměř jediný účinný nástroj územního rozvoje.“
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané.
Buřt současně upozornil, že nejnovější návrh nové státní energetické koncepce počítá s útlumem těžby a poklesem podílu uhlí v energetickém mixu.
Do Horního Jiřetína se mezitím podle místostarosty stahují spekulanti s nemovitostmi. „Cítí v potenciální možnosti likvidace města nějaký možný zdroj zisku. Snaží se skupovat nemovitosti od lidí, kteří mají finanční potíže, exekuce atd. Každý takový projev, jako třeba nedávno měl Jiří Rusnok, jim nahrává,“ konstatoval Vladimír Buřt.
Horní zákon a vyvlastňovací paragrafy
Limity se nyní dostaly znovu do hry tím, že vláda zvažuje, že by vytvořila těžařskou firmu s většinovým podílem státu.
„Ten pokus není z pera současných ministrů, ale spíše předchozího ministra Martina Kuby, který se snažil do horního zákona opět vrátit vyvlastňovací paragrafy v takovém znění, že by se mohlo vyvlastňovat ve prospěch státních firem,“ řekl Buřt.
„Není to nová věc,“ zdůraznil místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
