Starší lidé si častěji stěžují na týrání. Na linku Senior zavolalo letos o pětinu lidí více

V Česku roste počet seniorů, kteří si stěžují na týrání. Upozorňuje na to spolek Život 90 provozující bezplatnou linku důvěry Senior. Od ledna na ni zavolalo 204 lidí, kteří hledali pomoc. To je přibližně o pětinu víc než loni.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senior (ilustrační foto)

Senior (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Roste počet dovolání lidí ohledně domácího násilí. Nemusí to nutně znamenat, že roste násilí ve společnosti. Možná se více daří násilí rozkrývat a lidé se za to už tolik nestydí, víc s tím jdou ven,“ vysvětluje vedoucí anonymní bezplatné linky Senior Gabriela Knápková.

Podle ní přibývá i takzvaného ekonomického násilí. Statistiky Života 90 ukazují, že se s ním potýká až 27 procent klientů linky. Často ale bývá v pozadí psychické a fyzické týrání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Senioři si stále častěji stěžují na týrání. Podle spolku Život 90 čelí týrání doma i za zdmi ústavů. Téma pro Evu Rajlichovou

Problematická může být také ústavní péče. Za zdmi jednoho domova se zvláštním režimem se před časem ocitl Jaroslav Červenka. Odvezla ho sem jeho opatrovnice, ke které si přišel pro kapesné.

„Netušil jsem, že někam jedeme. Kdyby mi řekla, že někam jedu, tak si ještě skočím domů a vezmu si ošacení, kartáček a mobil. Netušil jsem, že už se nevrátím. Byl jsem tam strašně dlouho bez mobilu. Dneska nemít mobil, to je zoufalé,“ říká Červenka.

V zařízení prožil osm měsíců. Popisuje ho jako místo, kde bylo nejen otřesné jídlo, ale především špatné hygienické i sociální podmínky.

„Sestry mi nedávaly žádnou naději, naopak mě shazovaly. Když vám někdo řekne, že jste tu v odkladišti, tak co si pod tím představíte? Že už se domů nikdy nevrátíte,“ dodává Červenka.

Dnes žije samostatně v Praze. Z domova se zvláštním režimem se dostal především díky tomu, že se nenechal odradit a bojoval za své propuštění.

Právnička Ligy lidských Barbora Rittichová práv se domnívá, že za podobnými případy nemusí být vždy zlý úmysl.

„Přesto je to o neproškolenosti personálu, že nezná dobře klienty, že nejsou uspokojovány jejich potřeby tak, jak by konkrétní osoba potřebovala nebo že není a dobře zpracován individuální rizikový plán a nejsou si tyhle věci předávány,“

„Vlivem těchto zdánlivě drobností může docházet k systematickému nerespektování práv těch osob, a tím i ke špatnému zacházení.“

Výběr správného zařízení je pro klidný život seniora klíčový. Spolek Život 90 proto vydal desatero, na co by se měli senioři a jejich příbuzní při výběru zaměřit. Mimo hygienických podmínek by se měli zajímat třeba i na volnočasový program nebo počet personálu.

Odborníci těžko odhadují, kolik seniorů je vystaveno nějaké formě domácího násilí. Musí ho snášet nejen za zdmi ústavů, ale i doma od svých příbuzných. Tyranem často bývá syn nebo dcera, kteří se z ekonomických důvodů museli vrátit zpět k rodičům.

Eva Rajlichová, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme