Stát by si měl určit minimum, které dá z rozpočtu do investic, navrhuje prezident
Stát by si měl určit minimální limit pro částku, kterou by z rozpočtu povinně vložil do investic. Na Žofínském fóru v Praze to navrhl prezident Miloš Zeman. Podle něj by tento krok výrazně pomohl nastartovat ekonomiku.
„Prostě stanovení, že investice, jako část výdajů státního rozpočtu, nemohou klesnout pod určitou mez. A dokonce co více, že by se měly pravidelně – byť třeba v minimální míře, ale pravidelně – zvyšovat,“ řekl Zeman.
Prezident také nastínil svou představu o tom, která instituce by měla mít investice na starost.
Prezidentovo doporučení zavedení limitu na investice okomentovali makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungerman a analytik Patria Finance David Marek
„Ministerstvo pro místní rozvoj, abychom nemuseli zbytečně zřizovat další byrokratickou instituci, by mělo být přeměněno na ministerstvo veřejných prací, což je instituce, která mimochodem existovala již za první republiky,“ uvedl prezident.
Makroekonom Českomoravské komory odborových svazů Jaroslav Ungerman považuje Zemanovo doporučení za rozumné. „Když se podíváte na to, jakým způsobem se vyvíjí třeba stavebnictví, tak je jasné, že bez určité podpory se stavebnictví z té současné situace nemůže vyhrabat,“ poznamenal Ungerman.
Důležité však podle něj je, do jakých projektů by investice šly. Sám jako příklad smysluplného projektu uvedl třeba výstavbu rychlodráhy z Prahy do Brna, po níž by vlaky jezdily rychlosti 250 kilometrů za hodinu.
„To je projekt, který je podle mého soudu novou kvalitou, to je úplně něco jiného než to narovnávání železnice, která prochází údolím řek,“ dodal Ungermann.
Dlouhodobé plánování by pomohlo
Analytik Patria Finance David Marek si také myslí, že podpora investic je dobrá, jako důležitější však vidí podporu těch soukromých než vládních.
Limit na vládní úrovni by však podle něj nic neřešil, protože veřejné investice klesly hlavně na úrovni krajů, obcí a měst.
„A za druhé si myslím, že takový limit na investice ve státním rozpočtu by jenom dále znepružnil státní rozpočet zvýšením podílu mandatorních a kvazi-mandatorních výdajů, čímž by se vládě zúžil manévrovací prostor pro to, aby mohla řídit veřejné finance,“ podotkl Marek.
Přesto by podle něj bylo dobré, kdyby stát měl určité dlouhodobé výdajové rámce, delší než je volební cyklus, a to nejen v oblasti investic, ale třeba i financování škol.
„V podstatě by měly být vytýčeny jakési mantinely pro veřejné finance v delším dlouhodobém horizontu, do kterých potom budou zasazovány jednotlivé návrhy státních rozpočtů, respektive veřejných financí jako celku z roku na rok tak, jak je to obvyklé v našem politickém schématu,“ dodal Marek.
Ungermann podotkl, že se oba asi shodnou, že určitá stabilita v této oblasti je nezbytná a že stát má mít jasno, co chce realizovat těmi investicemi.
„A samozřejmě ty základní směry investování by měly být předmětem nějaké veřejné nebo odborné diskuse,“ uzavřel Ungerman.
Politici napříč Evropou otáčejí. Místo škrtů chtějí podpořit hospodářský růst
Číst článek
