Stát chce vydat pozemky na Frýdlantsku Polákům, obce jsou proti

Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci vyrovnání územního dluhu více než 121 hektarů ve Frýdlantském výběžku. Obce protestují a přidal se k nim i Liberecký kraj. Zhruba 49 hektarů už vláda v minulosti schválila. V prosinci přišel návrh na dalších více než 72 hektarů. Další pozemky jsou potřeba zejména kvůli církevním restitucím. Stát totiž stále neví, které z pozemků bude muset církvím vrátit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (vpravo) a starosta Chrastavy Michael Canov si prohlédli pozemky v Chrastavě-Vítkově na Liberecku | Foto: ČTK

Strategii státu se hejtmanovi, starostce Bulovky a starostům Chrastavy, Horní Řasnice a Heřmanic snažila vysvětlit náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

„Vytipovali jsme větší část pozemků. Týká se to dalších krajů – Moravskoslezského, Pardubického, Olomouckého a Královéhradeckého. Ale pokud se nám nepodaří vyřešit církevní restituce, z objemu 150 hektarů to bude 50 hektarů. A pokud se to podaří, bude to pouze 10 hektarů.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Starostové Frýdlantska nechtějí dát 121 hektarů pozemků státu k vyrovnání územního dluhu s Polskem. Více Eva Malá

Starostové obcí – kromě Heřmanic, které s vydáním tří hektarů už v minulosti souhlasily – jsou proti. Starostka Bulovky za nezávislé Romana Šidlová argumentuje například blízkostí budov, ztrátou pastvin nebo nedostatkem vody.

„V důsledku letošního sucha, těžby v dole Turów a větrných polí u nás došlo ke klimatickým změnám. Dříve tam bylo deštivo a teď je tam sucho. Potřebujeme chránit zdroje pitné i užitkové vody,“ zdůrazňuje.

Dluhy pocházejí z roku 1958, kdy se Praha a Varšava dohodly na konečném vytýčení státních hranic. Napřímením hranice došlo ke změně jejího průběhu, a Poláci tak přišli o 368 hektarů. Chtějí je proto zpět. Finanční vyrovnání polská strana už dříve odmítla.

Starosta Horní Řasnice Radek Haloun za nezávislé zase nechápe, proč stát vytipoval celou třetinu území na Frýdlantsku.

„V roce 1958, když se rovnaly státní hranice a vznikaly tyto dluhy, tak nevznikaly na našem, ale na ostravském a náchodském území. Nevíme, proč by se to mělo dotýkat Horní Řasnice a Libereckého výběžku,“ upozorňuje.

Obce mají do dnešního dne čas se k návrhu ministra vnitra vyjádřit. O stanoviska žádá i ministerstva průmyslu a životního prostředí.

Eva Malá, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme