Stát má šanci získat zpět zámek Opočno
Deset let trvající restituční spor o zámek Opočno ve východních Čechách se znovu vrací na začátek. Pardubičtí památkáři totiž napadli u Ústavního soudu předchozí rozsudky, které vydaly celý majetek dědičce rodu Colloredo-Mansfeldů. Ústavní soud je teď zrušil, protože obecné soudy chybně posoudily otázku občanství původního majitele v době okupace. Známou renesanční památku tak možná bude muset Kristina Colloredo-Mansfeldová vrátit zpět českému státu.
Ústavní soud došel k názoru, že obecné soudy chybně vyhodnotily důkazy o tom, zda Josef Colloredo-Mansfeld vyplnil takzvaný dotazník ke stanovení německé národní příslušnosti, a tím se stal osobou státně nespolehlivou. Otázkou vlastnictví se tak bude znovu od začátku zabývat rychnovský soud.
Podle argumentů Ústavního soudu je ale pravděpodobné, že restituční nárok bude definitivně zamítnut. Právní zástupce rodu Vlastimil Nedomel po dnešním vyhlášení řekl, že hodlá verdikt napadnout u Evropského soudu pro lidská práva. "Musím respektovat to, co zde bylo rozhodnuto. To konkrétně znamená další možnosti, které nám dává právní řád. To je Štrasburk," řekl Nedomel.
Památkový ústav napadl verdikty hned tří soudů - okresního i krajského a také Nejvyššího soudu, který se odmítl zabývat jeho dovoláním. Podle těchto soudů se státu nepodařilo dokázat, že otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové ztratil české občanství a kolaboroval s nacisty.
Památkáři se ale i přesto odvolali, neboť jim mimo jiné vadilo, že soudy s rozhodnutím nevyčkaly, než se jeho občanstvím bude zabývat ministerstvo vnitra. To vydalo na konci roku 2003 dokument, podle kterého je potvrzení o českém občanství Josefa Colloredo-Mansfelda z roku 1992 neplatné.
Jak Radiožurnálu řekl Oldřich Vaňura z pardubického památkového řadu, v odmítavém postoji k restituci se soudci opírají mimo jiné i o odborný názor Václava Pavlíčka u Ústavu dějin a práva.
"Vzhledem k své žádosti z roku 1940 byl doktor Josef Colloredo-Mansfeld i příslušnice jeho rodiny považováni podle vnitrostátních předpisů za Němce. Doktor Josef Colloredo-Mansfeld deklaroval svou vůli získat německou státní příslušnost a přispěl tak strategickým cílům nacistického režimu germanizovat české území," uvedl Vaňura.
Právě občanství a zachování věrnosti státu byly podmínkou toho, aby žadatel o vrácení majetku v restituci uspěl. Spornou přihlášku šlechtice k německému občanství nemůže památkový ústav najít. Podle jeho pracovníků byla v letech 1945 až 1947 v pražském archivu, ale později zmizela.
Ústavní soudce Jan Musil upozornil, že dnešní verdikt je precedenční i pro obdobné restituční spory - znovu totiž potvrdil hranici pro vydávání majetku až od nástupu komunistického režimu. Před 25. únorem 1948 lze majetek vydávat jen v úzce omezených případech, jako byla rasová genocida či holocaust. Nelze tedy pokračovat v přezkumu takzvaných Benešových dekretů, zdůraznil.
Spor památkářů s restituentkou Kristinou Colloredo-Mansfeldovou trvá už více než deset let. Soudní instance pravomocně rozhodly o vydání zámku v květnu 2003. Podle deníku Právo si nyní Národní památkový ústav zámek pronajímá za půl milionu korun ročně a areál zůstává otevřen veřejnosti.
Kristina Colloredo-Mansfeldová vede další spory o pozemky či o cenný kočár rodu. Domáhá se i vydání zhruba 13.000 předmětů z mobiliáře zámku. Památkový ústav jejich hodnotu odhaduje na více než miliardu korun. Ve hře jsou například cenné obrazy, sbírka loveckých zbraní a trofejí, nábytek a další věci.
Ještě známější jsou spory Františka Oldřicha Kinského. V Česku podal na 160 žalob a vrátit chce majetek v hodnotě 40 miliard korun. Zatím vyhrál pět sporů a sedm pravomocně prohrál. O majetek zabavený po druhé světové válce zažádali i další šlechtické rody, například Kolowratové, Lobkowiczové nebo Schwarzenbergové.
