Stát obětem trestných činů vyplatil za 2,5 roku přes 24 milionů. Na peníze ale čekají i rok
Téměř 2,5 roku platí zákon o obětech trestných činů. Podle aktuálních statistik jim za tu dobu ministerstvo spravedlnosti vyplatilo více než 24,5 milionu korun. Peníze od státu by měla oběť podle zákona získat nejpozději za tři měsíce. Praxe ale ukazuje, že někdy lidé čekají na finanční pomoc i rok.
Peníze může oběť trestného činu dostat například na léčení nebo jí mají pomoct zvládnout období, kdy nemůže pracovat. Této možnosti využilo za dobu, co nový zákon platí, 627 lidí.
„Jen za posledních 2,5 roku platnosti nové úpravy byla vyplacena už téměř polovina toho, co předtím za celých patnáct let,“ řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Stát vyplatil obětem trestných činu za 2,5 roku více než 24 milionů korun. K čemu peníze slouží, vysvětlila Markéta Chaloupská
„Když tedy srovnáme počet žádostí a objem peněz poskytnutých obětem trestných činů, je zřejmé, že nová úprava jim podstatně pomohla.“
Peníze by měla oběť získat nejpozději za tři měsíce. Úředníci ale nestíhají v zákonné lhůtě dát dohromady všechny dokumenty, které se případu týkají.
„Na odškodňovací odbor ministerstva spravedlnosti se obrací mnohonásobně vyšší počet žadatelů, takže u jednotlivých případů se vždy nedaří lhůtu dodržet. Pak je na žadatelích, aby urgovali a dožadovali se,“ poradila prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.
Slibované zrychlení procesu
Resort slibuje, že se praxe zlepší. „Ministerstvo spravedlnosti chce zrychlit vyřizování žádostí o náhradu škody a odbor odškodňování proto od začátku roku posílili čtyři noví kolegové,“ oznámila Tereza Schejbalová.
O peníze mohla žádat i paní Gabriela, která se před několika lety stala obětí násilníka na chatě ve východních Čechách. Se znásilněním se dodnes vyrovnává.
„Přespávala jsem u známého svého známého. Údajně se jen stavil podívat, jak se mi daří a jestli je všechno v pořádku. Okamžik překvapení pro mě byl takový, že jsem v podstatě nedokázala nic udělat,“ popsala.
S traumatem se nejdřív nechtěla nikomu svěřit. Jenže nemohla spát a přestala komunikovat s rodinou. „Dostala jsem se pak na takovou hranu, kdy jsem se bála chodit domů, kdy jsem měla pocit, že ho všude vidím.“
Kdyby se tehdy obrátila na policii, mohla požádat o finanční pomoc. Peníze od státu by jí pomohly překlenout těžké období, kdy nemohla kvůli psychickým problémům chodit do práce.
Paní Gabriela se s traumatem vyrovnává po svém. Založila internetové stránky, kde chce radit dalším ženám, kterým se něco takového přihodilo. Jen ročně policie řeší stovky případů znásilnění.
