Stát ocenil dalších sedm mužů, kteří se zapojili do protikomunistického odboje
Organizovali státní převrat, prosazovali protikomunistická hesla, bránili kolektivizaci majetku. Komunistický režim je za to poslal na desetiletí za mříže nebo do pracovních táborů. Řeč je o sedmi mužích, kteří se nově zařadili mezi státem uznané hrdiny třetího odboje. A to i přesto, že ministerstvo obrany jejich zásluhy původně neuznalo. O jejich ocenění rozhodla až etická komise, ke které se odvolali.
Jedním z oceněných odbojářů, který si ve Strakově akademii převzal odznak a pamětní dekret, je Jaroslav Machovský. Ten se na začátku padesátých let coby dvacetiletý mladík zapojil do skupiny, která se připravovala na státní puč.
„Motivovala mě ideově Číhošť - to je z našeho kraje. Tatínka mi zavřeli, že údajně byl vesnický boháč, a mě v důsledku toho vyhodili ze školy,“ vypráví.
O boji proti komunismu mluví jeden z oceněných mužů, Jaroslav Machovský. Natáčela Evelyna Kulíšková
Mladíci spoléhali na nepokoje v době měnové reformy v roce 1953. Na ozbrojené akce se připravovalo hned několik odbojových skupin. Počítali i s možností vojenského zásahu ze zahraničí. Shromažďovali proto zbraně, které našli po válce a tajně sestavovali plány na obsazení strategických institucí.
„Skupinu jsem informoval a vedl, abychom obsadili poštu, paralyzovali SNB, sklad milice a pochopitelně rekrutovat další odbojáře,“ popisuje Jaroslav Machovský.
Jenže Machovského skupina při předávání instrukcí udělala chybu a odhalili ji agenti StB. Devět lidí bylo odsouzeno na dlouhá léta do vězení. Nejtvrdší trest 24 let nepodmíněně a propadnutí všeho majetku dostal jako velitel skupiny právě Jaroslav Machovský.
„Za Zápotockého už tolik nevěšeli. Jedině jsem měl strach, když v kriminále byla stávka a stráž na vás mířila samopalem. Ale mě držela víra,“ tvrdí. Z vězení se Jaroslav Machovský nakonec dostal po šesti letech. Problémy ale měl ještě dlouho potom. Například s prací. Živit se směl jen jako horník.
O ocenění rozhodla etická komise
Podobné příběhy zažilo i dalších šest oceněných mužů. Přesto ministerstvo obrany původně jejich zásluhy vyhodnotilo jako sporné. Etická komise ale po přezkoumání spisů zamítavý verdikt změnila.
Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu začal platit 17. listopadu 2011, v den výročí pádu komunismu v Československu. Za odboj nebo odpor se považuje činnost vykonávaná v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, která byla motivována „politickým, náboženským nebo mravním demokratickým přesvědčením“ a zároveň vyvíjena s cílem „odstranit, výrazně oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou totalitní moc v Československu a obnovit svobodu a demokracii“. Osvědčení vydává ministerstvo obrany a je spojeno s odměnou 100 tisíc korun, případně dorovnáním důchodu.
„My musíme posuzovat celý život těch, kteří ocenění žádají. Je to někdy skutečně velice složité, protože ta doba nebyla jednoduchá a v různých svých etapách se jevila různě. Vy jste tím testem prošli úspěšně," řekl předseda etické komise Jiří Kaucký.
Sedmi odbojářům, z toho dvěma in memoriam, složili ve Strakově akademii poklonu také ministr školství Marcel Chládek z ČSSD nebo lidovecký ministr kultury Daniel Herman. „Jste živými příklady, že lze poctivě žít a nesklonit páteř před nejbrutálnějším násilím, které komunistický režim představoval. Jste pro nás velkou výzvou,“ uvedl Herman.
O osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunistickému režimu se zatím přihlásilo na 4000 lidí. Ministerstvo obrany přitom uznalo jen necelou polovinu žádostí. Odvolání k etické komisi pak podle předsedy Kauckého podalo asi 150 lidí, z toho komise v 25 případech rozhodnutí ministerstva změnila.
