Agrofert čerpal dotaci, dceřinka dodávala. Zemědělský audit vyměřil Česku pokutu nejen za střet zájmů

  • Střet zájmů, neinovativnost projektů, ale i podjatost hodnotitelů nebo třeba zapojení dceřinek Agrofertu do plnění projektů jiných firem z koncernu.
  • Taková pochybení popisuje závěrečná zpráva k zemědělskému auditu ke střetu zájmů. Dokument, na jehož základě dostalo Česko pokutu zhruba 82 milionů, nyní získal server iROZHLAS.cz.
  • „Údaje dokládají určitý vzorec, a sice že do většiny prověřovaných projektů udělených společnostem ze skupiny Agrofert byla zapojena jiná společnost z této skupiny jakožto zpracovatel projektu i jako subdodavatel,“ stojí například v dokumentu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš střet zájmů od počátku odmítal, stejně tak koncern Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš střet zájmů od počátku odmítal, stejně tak koncern Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech | Foto: René Volfík | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Když v polovině června vystavil Brusel českým úřadům pokutu zhruba 82 milionů korun, bylo jasné, že podle evropských auditorů docházelo v Česku k porušování legislativy ke střetu zájmů. A také že kontroloři odhalili i další chyby. Samotného střetu se totiž týkala jen malá část více než osmdesátimilionové pokuty. 

Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů

Číst článek

Server iROZHLAS.cz nyní získal závěrečný dokument, který na ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond dorazil na začátku dubna.

Ten je konečným vyvrcholením celé auditní mise, která proběhla kvůli střetu zájmů šéfa hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a dotacím pro koncern Agrofert. 

A co unijním auditorům kromě střetu zájmů vadilo? Málo se podle nich například podporovaly malé a střední podniky, u hodnotitelské komise hrozilo riziko podjatosti, peníze se dávaly na projekty, které nebyly dostatečně inovativní, a vedle toho odhalili kontroloři vzorec při plnění projektů dceřiných společností Agrofertu dalšími firmami z holdingu.

Úvodní stránka závěrečného dopisu k zemědělskému auditu ke střetu zájmů | Zdroj: iROZHLAS.cz

Babišův střet zájmů

Byl to důvod, proč se na začátku roku 2019 rozsáhlá auditní mise v Česku rozjela. A právě nedodržování české legislativy ke střetu zájmů konstatují zástupci unijního Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) hned v prvním bodě dokumentu.

Auditní mise

Audit ke střetu zájmů v Česku proběhl na začátku roku 2019 na několika úřadech. Poté se rozdělil do dvou větví - jedna řešila investiční dotace do podnikání, které rozděluje především ministerstvo průmyslu, druhá se pak zaměřila na zemědělské dotace. Zatímco výsledky první větve byly známé už od počátku roku 2020, na výsledky té druhé se čekalo až do letošního jara.

„Na základě závěru smírčího orgánu k tomuto bodu a po zanalyzování doplňujících informací, které české orgány poskytly (…), se GŘ AGRI domnívá, že žádná nová faktická skutečnost by nebyla důvodem k přehodnocení stanoviska,“ stojí hned na první stránce stanoviska.

Zástupci komise se odkazují na dřívější dopis z února 2021, v němž svůj pohled na střet zájmů Andreje Babiše popsali. Ten ale součástí závěrečné zprávy není.

Státní zemědělský intervenční fond, který v Česku unijní podporu do zemědělství rozděluje, po doručení tohoto dopisu požádal loni na jaře Brusel o tzv. smírčí řízení, kde se snažil prosadit svůj názor.

Smírčí orgán, který spor o střet zájmů posuzoval loni v září, ale nedal Čechům za pravdu. „Smír v tomto případě není možný,“ stojí v závěrech zprávy smírčího orgánu, která součástí příloh k závěrečné zprávě k auditu je.

Střet zájmů přitom jednoznačně konstatovali auditoři už v první závěrečné zprávě k auditu, v níž se zaměřili na investiční dotace, které rozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu.

Preventivní stopka

Do období, kdy byl dle auditorů porušovaný český zákon o střetu zájmů, nakonec spadl pouze jeden jediný projekt Agrofertu. Jde o dotaci pro firmu Schrom Farms za zhruba 800 tisíc korun. Více si o ní můžete přečíst ZDE. Zbylé projekty koncernu zemědělský fond preventivně pozastavil a jak vyplývá ze zprávy, byl to správný krok.

„Ze seznamu žádostí předložených společnostmi ze skupiny Agrofert, které v době dopisu ke smírčímu řízení dosud nebyly schváleny nebo již schváleny byly, ale platební agentura je zatím neproplatila, by 37 projektů s žádostí podanou po 1. září 2017 (od tohoto data platí český zákon ke střetu zájmů – pozn. red.) podléhalo zákazu stanoveném v §4c zákona o střetu,“ napsali kontroloři.

Všechny projekty, které tedy zemědělský fond z opatrnosti pozastavil, by tak Brusel Česku neproplatil. „GŘ AGRI se domnívá, že veškeré výdaje spojené s projekty schválenými během období, kdy existoval střet zájmů, by byly nezpůsobilé,“ stojí mimo jiné v dokumentu, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

Sám fond uvádí, že kvůli auditu preventivně pozastavil necelou třicítku projektů v různých fází schvalování. Co s nimi teď bude, není jasné. „Fond zpracoval varianty dalšího možného postupu. Nyní očekává schválení konkrétní varianty, podle které bude dále postupovat,“ uvedla k tomu už dříve mluvčí fondu Luďka Raimondová.

Inovativnost

Velký problém to byl už v závěrečné zprávě k první části auditu ke střetu zájmů. Řeč je o inovativnosti projektů. Tehdy auditoři, kteří se zaměřili na střet zájmů u balíku investičních dotací, které rozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu, zjistili, že erární peníze dostaly i projekty, které měly být inovativní, ale nebyly.

‚Boj‘ o 100 milionů na toasty Penam je definitivně u konce. Evropská komise dotaci neproplatí

Číst článek

Nejznámějším příkladem je 100 milionů korun pro Pekárnu Zelená louka na lepší toastový chléb Penam, kterou právě kvůli tomu, že nesplňovala deklarovanou inovativnost, Brusel odmítl proplatit a českým úředníkům prakticky nařídil, aby ji po pekárně začali vymáhat zpět.

Z dokumentu nyní vyplývá, že obdobný problém je i u zemědělských dotací z Programu rozvoje venkova, u nichž je požadavek na „vývoj nových produktů, postupů či technologií“. Inovativní povahu u kontrolovaných projektů označili auditoři za „přinejmenším omezenou“. 

„České orgány neposkytly dostatečnou jistotu ohledně inovativní povahy projektů (…), což nasvědčuje nedostatku v kontrolách prováděných českými orgány,“ konstatovali auditoři.

Ti podle dokumentu v rámci kontroly trojice projektů zjistili, že z unijních peněz jsou financovány běžné investice, které jsou již na trhu dostupné, aniž by byly například podrobeny dalšímu vývoji výzkumným subjektem nebo přizpůsobeny podmínkám v daném podniku.

Upřednostňování velkých?

Auditorům se nelíbily ani postupy pro výběr a posuzování projektů nebo žádostí o dotace. „Analýza údajů o 250 žádostech (…), které poskytly české orgány po dvoustranném jednání, vedla k závěru, že pouze 80 ze 182 žádostí předložených malými a středními podniky bylo skutečně schváleno,“ stojí v dokumentu.

Generální ředitelství je přitom přesvědčeno, že české úřady nevyhověly všem žádostem o unijní peníze malých a středních podniků, kterým vyhovět mohly. „GŘ AGRI opakuje svůj názor (…), že ne všem žádostem malých a středních podniků, které splňovaly kritéria způsobilosti, byla dotace udělena,“ podotýkají auditoři ve zprávě.

V souvislosti s tím také upozorňují na riziko podjatosti hodnotitelů, kteří posuzovali projekty a vybírali je k podpoře: „GŘ AGRI znovu prostudovalo údaje o 250 žádostech (…). Na základě toho aktualizuje své posouzení a domnívá se, že níže uvedené údaje jsou dalším dokladem toho, že se riziko podjatosti v postupu výběru naplnilo.“

A důvod? Součástí hodnotitelské komise byly totiž ve velké míře i zástupci subjektů, které spolupracovaly na schválených projektech. „Zvláště patrné je to v případě operace M16.2.2 v souvislosti s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, jejíž rektor zasedá v hodnotitelské komisi,“ popisují auditoři. 

Například právě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze byla podle dokumentu jako spolupracující subjekt uvedena u 52 žádostí, z nichž 48 uspělo.

Ukázka ze závěrečného dopisu k zemědělskému auditu ke střetu zájmů | Zdroj: iROZHLAS.cz

Spolupráce mezi dceřinkami

České úřady také podle auditu náležitě nevyhodnocovaly přiměřenost nákladů u jednotlivých žádostí, a to u projektů Agrofertu, ale nejen u nich. „Podle údajů, které české orgány poskytly po dvoustranném jednání, byly znalecké posudky zadány jen na 3 z 29 projektů, do kterých jsou zapojeny společnosti ze skupiny Agrofert,“ stojí ve zprávě.

Nekula oznámil, že by Agrofert mohl vrátit dotace až za 4,5 miliardy. Důvodem je Babišův střet zájmu

Číst článek

Podle auditorů tak existovalo riziko, že očekávané náklady, které byly předloženy s žádostí o peníze, byly nadhodnoceny. A s tím je spojen druhý problém: projekty, na které byly peníze čerpány, často plnila jiná dceřinka z koncernu.

„Údaje dokládají určitý vzorec, a sice že do většiny prověřovaných projektů udělených společnostem ze skupiny Agrofert byla zapojena jiná společnost z této skupiny jakožto zpracovatel projektu i jako subdodavatel,“ píšou auditoři.

Systém této „spolupráce“ charakterizují následovně: „Soukromý systém zadávání vedl k tomu, že byla celková hodnota zakázek na práce koncentrovaná do malé skupiny dodavatelů a zakázky na dodávky se převážně zakládaly na jediné nabídce.“ 

Zjednodušeně řečeno: dceřinka Agrofertu žádala o unijní peníze například na novou zemědělskou techniku, kterou nakonec pořídila od jiné firmy z koncernu. Peníze z dotace, kterou první firma získala z unijních fondů, tak nakonec skončila u další firmy z koncernu. A zda byla cena v pořádku, tedy nebyla nadhodnocena, fond podle Bruselu dostatečně nehlídal. České úřady přitom tohle zjištění v Bruselu nerozporovaly.

Bránily se ale tím, že přiměřenost nákladů prověřuje hodnotitelská komise a že náklady dodatečně ověřují znaleckými posudky, které jsou zpracovány o několik let později. 

To ale auditoři nepovažují za „solidní systém kontroly“, protože znalecké posudky nevedly nikdy k vracení peněz. „České orgány nedoložily, že znalecké posudky na prověřované projekty vedly k nějakému snížení výše dotací nebo k částečnému vrácení prostředků po poslední platbě,“ uvádějí.

Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V souladu s právem

Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš od začátku střet zájmů odmítal. „Nevím o žádném dokumentu, na který se mě ptáte. Neznám detaily ani nemám informace, že se jakkoliv vztahuje k mé osobě. Tudíž se k němu nemohu vyjádřit. Obecně platí, že jsem nikdy žádný střet zájmů neměl a v České republice k tomu existuje pravomocné rozhodnutí. Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili,“ řekl Radiožurnálu Andrej Babiš. 

Nekula chce po Agrofertu i přímé platby. Rozklíčovali jsme 4,5 miliardy, které může vracet za Babišův střet

Číst článek

O zprávě neví ani koncern Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů. „O závěrečné zprávě jsme se dozvěděli z médií, nemáme k ní bližší informace. Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s právem České republiky a Evropské unie,“ uvedl v dubnu pro iROZHLAS.cz mluvčí Pavel Heřmanský.

Dodal, že pro vracení dotace nevidí koncern důvod. „Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou. Jak již dříve Státní zemědělský intervenční fond oznámil, zastavil proplácení dotací společnostem skupiny Agrofert, není nám tedy jasné, jak by daná sankce mohla být udělena za projekty, které byly pozastaveny,“ dodal pro Radiožurnál.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) přitom v souvislosti s auditem zmínil, že by po Agrofertu mohly české úřady chtít zpět až 4,5 miliardy korun. V tomto balíku jsou přitom i tzv. přímé platby, které jsou vypláceny zemědělcům podle obhospodařované plochy nebo počtu chovaného dobytku.

Pokud by se ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, která bude o další postupu za několik týdnů hlasovat, rozhodla pro tuto nejpřísnější variantu, byl by to překvapivý obrat. Od chvíle, co v Česku audit proběhl, totiž Evropská komise i Státní zemědělský intervenční fond opakovaně uváděly, že přímých plateb se netýká.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme