Covid-19 se stal třetí nejčastější příčinou úmrtí v loňském roce. Ubylo obětí dopravních nehod

Třetí nejčastější příčinou úmrtí se loni stal v Česku covid-19. Jako základní příčinu ho lékaři uvedli u 10 539 lidí, tedy u každého dvanáctého zemřelého. Úmrtnost se loni ve srovnání s minulými lety citelně zvedla, vrátila se na hodnoty z přelomu 80. a 90. let. Celkem pak loni v republice zemřelo 129 289 lidí, což je nejvíc za posledních 35 let. Vyplývá to ze statistické ročenky, kterou v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aby pracovníci maximálně využili nedostatečný prostor, staví rakve na sebe

Celkem loni v republice zemřelo 129 289 lidí, což je nejvíc za posledních 35 let | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Statistická ročenka uvádí, že se minulý rok zkrátila i průměrná doba dožití, a to u mužů meziročně o rok na 75,3 roku a u žen přibližně o tři čtvrtě roku na 81,4 roku.

První potvrzený případ koronavirové nákazy v Česku oznámilo ministerstvo zdravotnictví loni 1. března. Statistický úřad v ročence využil údaje o základní příčině úmrtí z listů o prohlídce zemřelého. Data shromažďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Úmrtnost ovlivňuje i naději dožití, která je ukazatelem úmrtnostních tabulek. Udává počet let, kterých se lidé určitého věku mohou v daném roce v průměru dožívat.

Úmrtnost se loni dostala na hodnoty z let před pádem a po pádu komunistického režimu. Díky modernizaci zdravotnictví, novým lékům i lepšímu životnímu stylu klesala. Zatímco v minulých letech připadalo v Česku na tisícovku obyvatel kolem deseti zemřelých, v loňském roce to bylo 12.

Loni zemřelo podle ročenky zhruba o 16 900 lidí víc než v předcovidovém roce 2019, meziročně tedy o 15 procent. Víc úmrtí než minulý rok bylo naposledy v roce 1986, a to 132 585. Podobný počet jako loni zaznamenal úřad v roce 1990, kdy bylo zemřelých 129 166. Postupně jich pak ubývalo. Pod 110 tisíc počet klesl v roce 1998, znovu se nad tuto hranici dostal v roce 2015. V čísle se odráží i početnost jednotlivých ročníků narození.

10 539 zemřelých

Covid-19 byl loni základní příčinou úmrtí 4601 žen a 5938 mužů. U mužů se úmrtnost začala zvedat po čtyřicítce a u žen zhruba od 45 let. Rostla s přibývajícím věkem. V mladších skupinách zůstala přibližně stejná jako v předchozím roce.

‚Jediná cesta, jak se z té covidové krize dostat.‘ Zeman podpořil povinné očkování proti koronaviru

Číst článek

Nejčastější příčinou úmrtí loni zůstaly nemoci oběhové soustavy. Zemřelo na ně 51 299 lidí. Zemřelých tak proti předchozím dvěma letům přibylo, bylo jich ale méně než v roce 2010. Boj s rakovinou loni prohrálo celkem 28 716 lidí. Počet se proti předchozím letům výrazně neliší.

Experti se obávají toho, že by zemřelých kvůli nádorovým onemocněním mohlo ale přibývat v dalších letech po oslabené prevenci a omezování péče za epidemie. Loni pak přibylo zemřelých s cukrovkou či Alzheimerovou nemocí. Méně je obětí dopravních nehod.

Trend prodlužování života se loni zvrátil. Naděje dožití při narození se loni proti předcovidovému roku 2019 zkrátila u mužů ze 76,3 na 75,3 roku, tedy o celý rok. U žen to bylo z 82,1 na 81,4 roku. Doba dožití tedy byla zhruba stejná jako v roce 2013. Česko se tak vrátilo ve vývoji o sedm let zpátky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme