Statistika není nuda, zjišťují školáci. Otázka o sexu je ale zaskočila
Tisíce žáků čtvrtých až devátých tříd základních škol si v těchto dnech hrají na statistiky. Zkoumají třeba, jak velká mají chodidla, jestli třídí odpad nebo jak často se stýkají s prarodiči. Projekt Minisčítání chce žáky seznámit se statistikou zábavnější formou.
Vymyslet zajímavou hodinu statistiky je totiž pro učitele těžké. Právě proto kantorka Dagmar Mikulášková z pražské základní školy Křimická školu do projektu přihlásila.
„Záleží na pojetí a taky na tom, kolik času učitel může statistice věnovat, protože další hodina, která by měla následovat, by samozřejmě mělo být vtipné znázornění otázek a co se paradoxně třeba přihodilo, co se jak změnilo,“ vysvětluje učitelka.
Žáci odpovídají na 18 otázek. Kromě věku a pohlaví třeba i na to, koho by s sebou vzaly na pustý ostrov nebo kde berou informace o sexu.
O projektu Minisčítání natáčela na pražské základní školy Křimická redaktorka Klára Bílá
Právě tato otázka dětem podle Dagmar Mikuláškové vadila nejvíc. „To bylo jediné, co jim asi vadilo, že to po nich chce někdo vědět a ptaly se, co s tím budou chtít dělat,“ říká učitelka.
Děti díky průzkumu například zjistily, že ve škole většina z nich svačí a jídlo si nosí nejčastěji připravené už z domova. 88 procent školáků píše pravou rukou a v jejich domácnosti nejčastěji žijí čtyři lidi.
Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu prozrazuje, že za zvířecí schopnost by si děti nejčastěji vybraly rychlost leoparda, ale třeba i maskování chameleona.
„Pokud jde o délku chodidla, tak zatím tady máme od dětí přes 14 tisíc odpovědí. Nejvíce žáků má velikost nohy 25 centimetrů. Je to zajímavost, aby se jednotlivé děti mohly podívat a zjistit, jak na tom jsou ve své třídě, kraji, v celé České republice,“ popisuje statistik.
Učitelé s žáky sbírají data a pozorují, jak se projeví na grafech. Děti jinak pojaté hodiny baví. „Pro děti když je to poprvé, tak je to pro ně nějaké tajemno. Chtějí strašně vědět, co se za tím skrývá a mají chuť to zkoušet. Zatímco ten vyšší ročník přicházel s tím, že je to nuda, co zase statistický úřad vymyslel a co zase budou muset. A teprve během vyplňování se to prolamovalo,“ potvrzuje učitelka Mikulášková.
Všechny získané údaje jsou anonymní. Poslouží hlavně školám i třídám, které se mezi sebou budou moci porovnat. „Chceme spíš zjistit, jak na tom ta třída je, než abychom získávali nějaké detailní informace o nějakém konkrétním žákovi. O to nám opravdu nejde a nešlo,“ uklidňuje statistik.
„Všechny odpovědi, které se posílají přes internet, se dostanou k nám do databáze. My je postupně zpracováváme a na konci budou výsledky zveřejněny na našich stránkách až na úroveň krajů za jednotlivé školy a bude se moci každý podívat, jak dopadl, jak se od sebe liší jednotlivé kraje, školy nebo i třídy,“ objasňuje Chrámecký.
Čeští statistici se inspirovali v zahraničí. Podobný projekt pro školáky připravila třeba Kanada, nebo Austrálie. Do projektu se v Česku zapojilo přes dvě stě škol.
