Státní agentura chce po ČSOB osm miliard korun, zjistila MfD
Mladá fronta Dnes píše o tom, že Česká konsolidační agentura v nejbližších týdnech požádá ČSOB o vrácení částky 8 miliard korun, které jí dřív proplatila. O práci v Česku podle Hospodářských novin stojí i Němci nebo Italové. Lidové noviny píší o tom, že čeští europoslanci bojují za zrušení sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Šest let poté, co se Československá obchodní banka ujala krachujícího lva ve světě financí, se jí účet za převzetí IPB může prodražit, píše Mladá fronta Dnes. Šéf České konsolidační agentury Zdeněk Čáp totiž deníku potvrdil, že se jeho úřad definitivně rozhodl v nejbližších týdnech požádat ČSOB o vrácení osmi miliard korun, které jí dřív proplatil. Na tvrdém postupu agentury vůči soukromé bance tak nezměnila nic ani personální čistka v jejím vedení.
Vláda minulý týden odvolala dva z pěti členů jejího představenstva. Česká konsolidační agentura podle Čápa odstoupí od smluv v případě 67 pohledávek, některé případy také zažaluje u soudu. Agentura musí všechno stihnout do konce července, kdy jí čas pro reklamace vyprší.
Na Českou konsolidační agenturu převedla ČSOB na základě dohod se státem tisíce nesplácených úvěrů IPB. Celkem za ně od státu získala 185 miliard korun. Při zpětném prověřování převzatých úvěrů ale agentura u některých zjistila, že se ČSOB při jejich správě dopustila chyb. Právě ty chce bance vrátit. Ta ale tvrzení agentury o pochybení odmítá.
Mluvčí ČSOB Milan Tománek už dřív prohlásil, že pokud by snad banka musela agentuře něco platit, vzápětí si požádá, aby jí to v rámci uzavřených státních záruk zaplatilo zpět ministerstvo financí. Tento plán ale může zadrhnout. Už loni totiž musela ČSOB konsolidační agentuře vrátit přes dvě miliardy v podobných případech, ve kterých spory prohrála. Ministerstvo financí jí ale dosud žádné "odškodné" neproplatilo. Banka proto podle Mladé fronty Dnes zvažuje vůči resortu soudní postup.
Hospodářské noviny uvádějí, že stále víc kvalifikovaných Západoevropanů hledá práci v České republice. Podle listu jde o nový trend. Zatímco dosud cizinci ze Západu spíš přicházeli s firmou, která u nás provozovala své zastoupení, teď se ucházejí o místa v Česku stejně jako ve vlastní zemi. Němci, Italové nebo Britové se hlásí na inzeráty personálních agentur. Vědí, jaké jsou kvalifikační požadavky, jaký bude plat, ale nevědí, pro jakou firmu. Česko začíná být pro specialisty ze západní Evropy atraktivní. Dostávají stejný plat jako ve vlastní zemi, životní náklady u nás jsou ale nižší.
Čeští europoslanci se bouří proti neustálému přejíždění z Bruselu do Štrasburku, kde každý měsíc čtyři dny zasedají, informují Lidové noviny. Podepisují proto petice za zrušení tamního sídla europarlamentu. Mezi zákonodárci z nových členských zemí patří Češi k největším odpůrcům Štrasburku.
Pravidelné měsíční cestování je pro ně nepohodlné a znamená zbytečné výdaje. Vedení Evropského parlamentu tento týden rozhodlo o tom, že na červnovém zasedání hlav států a vlád pětadvacítky možnost zrušení Štrasburku nastolí. Pouze Evropská rada totiž může o opuštění francouzského sídla rozhodnout.
V jiném článku Lidové noviny s odvoláním na prognózu Centra dopravního průzkumu v Praze píšou, že v Česku bude v roce 2020 připadat jedno auto na dva obyvatele. Studie počítá s tím, že zatímco dnes je na tisíc obyvatel 388 aut, v roce 2010 to už bude 420 a za dalších deset let 495 osobních vozů.
Začneme se tak rychle přibližovat západním zemím. Odborníci přitom ve své studii přinášejí příznivou zprávu pro výrobce automobilů. I kdyby se podle nich nadále zvyšovala cena pohonných hmot, Čechy to od nákupu dalších aut neodradí. Jestliže si rodina pořídí třeba tři auta, ještě to neznamená, že s nimi najede celkově výrazně víc kilometrů než dřív s jedním, tvrdí odborníci.
