Bývalý důstojník Mareček půjde na 5,5 roku do vězení. Jde o nejpřísnější udělený trest členovi StB

Odvolací soud potvrdil 5,5 roku vězení někdejšímu kapitánovi Státní bezpečnosti Vladimíru Marečkovi. Je to nejpřísnější pravomocný trest, který české soudy uložily bývalému příslušníkovi StB. Informoval o tom v úterý zpravodajský server iDNES.cz. Mareček se před 40 lety podílel na šikaně chartisty a vyštval ho i s rodinou z vlasti. Potvrzený trest zahrnuje také podvod, kterého se Mareček dopustil před několika lety.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto)

Ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková iDNES.cz potvrdila, že v případě Marečka jde o nejvyšší trest, který v Česku dostal bývalý příslušník Státní bezpečnosti (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Senát Městského soudu v Praze v čele s Liborem Vávrou zamítl odvolání Marečka i jeho tehdejšího nadřízeného Milana Douši. V případě Douši tak platí tříletá podmínka. Argumenty obhajoby, která upozorňovala na zpětnou účinnost právních předpisů či možné promlčení trestné činnosti, a navrhovala pro klienty zprošťující rozsudek, soudci neuznali.

Estébáci lámali Vodňanského, aby udával disidenty. Jeho zdvořilost považovali za slabost

Číst článek

Ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková iDNES.cz potvrdila, že v případě Marečka jde o nejvyšší trest, který v Česku dostal bývalý příslušník Státní bezpečnosti.

Rozsudek uznává Marečka vinným v 11 bodech, které popisují, jak v letech 1977 až 1981 dotlačil signatáře Charty 77 Václava Komedu k nedobrovolnému vystěhování z ČSSR. Více než poloviny skutků se dopustil s Doušou. Komedovi i jeho blízkým Státní bezpečnost komplikovala život. Nakonec se nátlaku podvolil a v prosinci 1981 se s manželkou a nezletilým synem z Československa vystěhoval.

Rozkazy nadřízených

Vávra podle webu za relativně nejsmutnější označil snahu obžalovaných hájit se tvrzením, že jen poslouchali rozkazy nadřízených. „To je právní otázka, která se řešila po roce 1945 v Norimberském procesu, kdy je – abych citoval z článku osm tehdejšího mezinárodního vojenského tribunálu – řečeno, že skutečnost, že obžalovaný jedná na rozkaz vlády nebo nadřízeného, jej nezbavuje osobní trestní odpovědnosti. Může to být bráno toliko jako polehčující okolnost,“ cituje iDNES.cz soudce.

Obhajoba argumentovala i tím, že obžalovaní nemohli v pozici veřejných činitelů zneužít svou pravomoc, protože těmito činiteli nebyli. Nerozhodovali jako státní orgán, byli pouze někomu k ruce. Tak jako písařka nebo sekretářka,“ prohlásil Doušův obhájce Čestmír Kubát. Stejný názor měl i Marečkův advokát Tomáš Mácha, uvádí web. Odvolací senát s tím ale nesouhlasil. Podle něj měla stanoviska Státní bezpečnosti vliv na celou řadu běžných občanských práv obyvatel Československa.

Hutka se nemusí omlouvat Srpovi za výroky o donášení StB, rozhodl nepravomocně soud

Číst článek

Podle soudce Vávry je evidentní, že StB aktivně vstupovala do života lidí. Byla to ona, ostatně i tady to bylo prokázáno, kdo inicioval případné domovní prohlídky, a to bez ohledu na to, že formálně právně ten návrh pak podepsal konkrétní policejní vyšetřovatel, případně prokurátor. Pracovníci operativy byli v postavení veřejných činitelů,“ řekl webu Vávra.

Mareček podle webu páchal trestnou činnost i po roce 1989, v rejstříku má pět záznamů převážně kvůli majetkové trestné činnosti. V nynějším rozsudku je trest ukládán jak za zneužití pravomoci úřední osoby, tak za podvod, kvůli kterému byl Mareček souzen už kolem roku 2013.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme