Rychetský: Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to Vlasta Chramostová
Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl v neděli předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský. Reagoval tak na úmrtí herečky a rovněž signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové. Státní pocty nabízíme, řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. O přesné podobě posledního rozloučení s Vlastou Chramostovou ale ještě bude ministerstvo kultury s Národním divadlem jednat.
„Po Standovi (Milotovi, manželovi Chramostové) zemřela v neděli i Vlasta Chramostová. Opustila nás nejen skvělá herečka, ale i statečná žena, ke které mě vázalo dlouholeté přátelství datované ještě z dob disentu. Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to nepochybně právě Vlasta Chramostová,“ uvedl Rychetský v prohlášení.
„Paní Vlasta Chramostová pro mě zůstane téměř neuvěřitelným příkladem statečnosti a současně pevné životní ukotvenosti. Vlastička byla ohromná osobnost, která neváhala pro to, aby si zachovala tvář, čest a svůj mravní postoj, obětovat závratnou hereckou kariéru,“ dodal pro Radiožurnál.
Ve stejném duchu se vyjádřil i první polistopadový ministr vnitra Jan Ruml.
„Ano, ona by si zasloužila mít státní pohřeb. Myslím si, že řada lidí to takto cítí a že v duchu toho se bude posledního rozloučení s Vlastou Chramostovou účastnit,“ poznamenal Ruml.
A pohřeb se státními poctami pro Vlastu Chramostovou podpořil z politiků například šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. „Pohřeb se státními poctami považuji za samozřejmost pro tak významnou ženu a hrdinku, jakou Vlasta Chramostová bez pochyb byla,“ napsal na twitteru.
Prezident není proti
Prezident Miloš Zeman pak v neděli pro Frekvenci 1 komentoval pohřeb se státními poctami pro Chramostovou. „Nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami,“ prohlásil prezident.
Zároveň ale Rychetského za jeho slova kritizoval s tím, že kompetentní k takovému rozhodnutí je ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Zeman: Gottovi dám Řád bílého lva, ocením i Klause. Proti státním poctám pro Chramostovou nic nemám
Číst článek
„Pavel Rychetský se v poslední době plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a zanedbává práci v Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky a dosud není vyřízena. Doporučuji panu Pavlovi Rychetskému, aby se nepletl do politiky a věnoval se Ústavnímu soudu,“ uvedl Zeman.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková na žádost ČTK o vyjádření uvedla, že Pavel Rychetský se k žádným komentářům prezidenta zásadně nevyjadřuje.
Server iROZHLAS.cz oslovil i premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten ale na dotaz, jestli by podle něj měla mít Vlasta Chramostová pohřeb se státními poctami, zatím neodpověděl.
Zaorálek nabídl státní pocty
O přesné podobě posledního rozloučení s Vlastou Chramostovou bude ještě ministerstvo kultury s Národním divadlem jednat.
Chramostová si ale stejně jako Karel Gott podle ministra kultury Zaorálka pohřeb se státními poctami zaslouží, uvedl pro Právo. Záštitou státu je pak podle něj zatím to, že Národní divadlo je státní institucí.
Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou bude 14. října v Národním divadle
Číst článek
„Národní divadlo je státní instituce, tady je záštita státu,“ prohlásil Zaorálek. „Nebráním se ale dalším formám, pokud bude řečeno, že jsou vhodné,“ uvedl.
„Nabízíme státní pocty stejně jako v případě Karla Gotta. Záleží ale na aranžmá, které zvolí ti, kteří to připravují,“ prohlásil. „Stát je připraven přijmout další roli, pokud se zjistí, že je v tom aranžmá pro něj prostor,“ dodal.
Podobu pohřbu ale podle svých slov nechává na zástupcích Národního divadla.
„Národní divadlo dává jasně najevo, že tohle bere jako něco, co patří jemu. Pokládají to za samozřejmou věc, že podoba obřadu na rozloučení s paní Chramostovou je jejich povinností,“ doplnil Zaorálek.
Poslední rozloučení se bude konat v pondělí 14. října v 11.00 v historické budově Národního divadla, řekl ředitel zlaté kapličky Jan Burian Radiožurnálu.
Rychetský to komentoval slovy: „Národní divadlo je skutečně divadlem, které svůj název nenese náhodou. A je dobře, že se s ní budeme moci všichni rozloučit právě tam.“
Divadlo také plánuje vyvěsit černou vlajku. Program a seznam řečníků zatím není znám, bude ale podobný, jak tomu bývá v případech, kdy se česká první scéna loučí s významnými osobnostmi. U rakve zesnulého se v takovém případě mimo jiné střídají čestné stráže jeho uměleckých kolegů.
Gottův pohřeb
Pohřeb se státními poctami připravuje vláda ve spolupráci s rodinou i pro zpěváka Karla Gotta, který zemřel v úterý.
Ve věku 92 let zemřela herečka Vlasta Chramostová. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77
Číst článek
Premiér Babiš původně uvažoval o státním pohřbu. „Vláda schvaluje uspořádání státního pohřbu k uctění památky Karla Gotta, v případě souhlasu jeho rodiny. Prioritně akceptujeme a čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát,“ řekl po středečním mimořádném jednání kabinetu.
Rodina se ale nakonec přiklonila k pohřbu se státními poctami.
Poslední rozloučení s Karlem Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 8.00 do 22.00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.
Státní smutek připadne na sobotu, kdy se uskuteční ve svatovítské katedrále na Pražském hradě i zádušní mše.
Pohřeb se státními poctami a státní pohřeb
- Stát může při úmrtí významné osoby vyhlásit mimo jiné pohřeb se státními poctami, na kterém je podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta přítomná státní vlajka a účastní se ho také vojáci pražské posádky. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
- Původně vláda uvažovala i o státním pohřbu, při kterém vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Instituce tohoto pohřbu není upravena zákonem či jiným právním předpisem. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé.
- Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.
- Státní pohřeb byl za posledních šedesát let vypraven pouze dvěma osobám. Prezidentu Ludvíku Svobodovi v roce 1979 a prezidentu Václavu Havlovi v roce 2011. Státní pohřby měli také prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (1937), Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953) a Antonín Zápotocký (1957).
- Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku. Doposud pak vláda vyhlásila jednodenní státní smutek na 14. září 2001 k uctění obětí 11. září 2001. Havárie Tu-154 u Smolenska na dny 17.–18. dubna 2010 a třídenní na dny 21.–23. prosince 2011 k uctění památky Václava Havla.
